skip to main content
Komentář

Letošní schodek rozpočtu překoná i ten loňský. Rekordní zadlužování nás může dohnat, píše ekonom Marek

2 minuty čtení

Pandemie zanechala v ekonomice hlubokou stopu a ve veřejných financích hlubokou díru. Loni se schodek státního rozpočtu propadl na 367 miliard korun. Pro srovnání, v roce 2009 po globální finanční krizi dosáhl schodek rozpočtu 192 miliard korun. Letošní lednová data, minus 31 miliard korun, naznačují, že letos o mnoho lépe nebude. Spíše naopak.

V zákonu o státním rozpočtu na letošní rok se sice uvádí, že je plánován schodek 320 miliard korun, jenže v něm není zahrnut dopad daňových změn schválených v samém závěru roku. Snížení daně z příjmu fyzických osob, zvýšení slevy na poplatníka a další změny by měly snížit rozpočtové příjmy zhruba o dalších 100 miliard korun. Schodek státního rozpočtu se tedy může velmi snadno vyšplhat na 420 miliard korun, novou rekordně vysokou úroveň.

Reklama

Navíc je rozpočet na letošní rok postaven na makroekonomické prognóze počítající s růstem ekonomiky o 3,9 procenta, což je poměrně optimistický předpoklad. Začátek roku nás zastihl v přechodu z druhé do třetí vlny pandemie a část ekonomiky zůstává výrazně omezena. Víra v rychlou vakcinaci a návrat ekonomiky do normálních kolejí se začíná drolit.

Aktuální vydání magazínu
Reklama

Právě tyto důvody stály za zhoršením prognózy Mezinárodního měnového fondu pro evropské země. Prognóza MMF z ledna letošního roku pro růst HDP eurozóny dosahuje 4,2 procenta, zatímco podzimní edice prognózy ještě počítala s růstem o 5,2 procenta.

To není příznivá zpráva pro českou ekonomiku, která do zemí eurozóny vyváží dvě třetiny svého vývozu. V tomto světle je tak riziko vychýleno spíše ve směru vyššího schodku než zmíněných 420 miliard korun.

Důsledkem vysokých deficitů je samozřejmě rychle rostoucí zadlužení. Na konci roku 2019 dosahoval dluh vládního sektoru 30 procent HDP, letos už však může překročit hranici 45 procent HDP. Navíc i po odeznění pandemie a jejího vlivu na ekonomiku bude náročné vrátit poměr dluhu k HDP zpět na klesající dráhu. K tomu bude zapotřebí odvaha k řadě nepopulárních kroků na straně výdajů i příjmů.

Nyní je potřeba soustředit se na zmírnění dopadů pandemie, nicméně je dobré začít uvažovat o strategii konsolidace veřejných financí po jejím odeznění. Lepší hasit malý oheň než velký požár.

Autor je hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Reklama
Reklama