Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se ve čtvrtek v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Potvrdil to unijní zdroj. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022.
Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
Na úvod dvouhodinového jednání o situaci na Ukrajině se s unijními lídry spojil přes videokonferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle prohlášení, které zveřejnil na svých stránkách v narážce na Orbánovy kroky mimo jiné řekl, že je „protievropské, když jeden člověk blokuje rozhodnutí, která jsou důležitá pro celý kontinent nebo která již byla dohodnuta“.
„Je smutné, že to říkám, ale určitý tlak je zapotřebí také v rámci Evropy, aby se zajistilo, že se cokoli slíbeného skutečně stane. A mluvím o přístupových rozhovorech Ukrajiny s Evropskou unií a řešení některých zásadních otázek pro evropskou jednotu,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajina podle něj splnila potřebné požadavky, nicméně nastaly vážné potíže s otevřením prvního, ale i dalších vyjednávacích klastrů. „Evropské úsilí, které by mělo přinést více bezpečnosti a míru, je tak neustále brzděno. A myslím si, že to je špatně. Evropa musí mít způsob, jak zabránit jednotlivým aktérům blokovat to, co je pro všechny důležité,“ dodal ukrajinský prezident.
„Evropská rada znovu vyjadřuje svou podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva a vítá veškeré úsilí o dosažení takového míru,“ stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy.
Jejich premiéři či prezidenti rovněž uvítali společné prohlášení Ukrajiny a Spojených států po jejich setkání v Saúdské Arábii, včetně návrhu na dohodu o příměří, humanitární úsilí a obnovení sdílení zpravodajských informací a bezpečnostní pomoci USA. „Evropská rada vyzývá Rusko, aby prokázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku,“ dodává text.
Maďarští diplomaté dali dopředu najevo, že jejich země závěry týkající se Ukrajiny nehodlá podpořit. Vadí jim zejména vyjádření, že si Evropská unie zachovává svůj přístup „mír prostřednictvím síly“. Ten vyžaduje, aby Ukrajina byla v co nejsilnější pozici pro případná vyjednávání, což znamená pokračování vojenské pomoci bránící se zemi.
„Evropská unie je i nadále odhodlána, v koordinaci s podobně smýšlejícími partnery a spojenci, poskytovat Ukrajině a jejímu lidu další komplexní podporu, protože uplatňuje své přirozené právo na sebeobranu proti ruské útočné válce,“ říká prohlášení 26 lídrů Evropské unie.
Text rovněž hovoří o připravenosti Evropské unie zesílit tlak na Rusko, a to i prostřednictvím dalších sankcí. Zejména pobaltské země, ale i Česko podporují co nejrychlejší projednání a schválení dalšího, již sedmnáctého balíčku sankcí proti Rusku.
„V souladu s unijním právem by měl ruský majetek zůstat zmrazený, dokud Rusko neukončí svou útočnou válku proti Ukrajině a nenahradí jí škody způsobené touto válkou,“ dodává dokument s tím, že „spravedlivý a trvalý mír je v nejen v zájmu Ukrajiny, ale i Evropy“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal prezidenty a premiéry zemí Evropské unie, aby schválili program na nákup dělostřelecké munice za pět miliard eur (125 miliard korun). Uvedla to agentura Reuters. Unijní země vyzval také k investicím do svého i ukrajinského vojenského průmyslu.
Rusko ve čtvrtek obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
„Každý den slyšíme z Bruselu mnoho signálů. Hlavně se signály ze strany Bruselu a evropských metropolí týkají plánů na militarizaci Evropy, což je zjevně v rozporu s postojem prezidentů Ruska a USA hledat způsoby, jak vstoupit do procesu mírového urovnání. Evropa se zatím sama militarizuje a spíše se změnila ve válečnou stranu,“ prohlásil Peskov.
Západ se po ruském vpádu na Ukrajinu postavil na stranu Kyjeva, kterému poskytl mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní, a na Rusko kvůli jeho agresi uvalil sankce. USA po lednovém příchodu Trumpa do Bílého domu pozměnily postoj ke konfliktu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů a obnovily komunikaci s Rusy.
Minulý týden Washington navrhl třicetidenní celkové příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, na což Kyjev přistoupil. Putin na Trumpův požadavek co nejrychlejšího klidu zbraní nekývl. Tento týden se šéf Bílého domu od šéfa Kremlu dočkal pouze příslibu přerušení útoků na energetické cíle. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento typ částečného klidu zbraní podpořil. Zároveň obě země dále informují o nepřátelských vzdušných útocích na své území.
USA mezitím oznámily, že v neděli v Saúdské Arábii začnou jednání o příměří. Podle Zelenského se sejdou týmy na technické úrovni, aby projednaly zastavení bojů v energetickém sektoru a na moři. Peskov ve čtvrtek podle TASS uvedl, že jednání mezi americkou a ruskou skupinou na technické úrovni by se mohlo odehrát v nejbližších dnech.
„Nemusí to být neděle, v současné době se domlouvají poslední detaily,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta s tím, že rozhovory by se mohly uskutečnit na začátku příštího týdne.
Zatím není jasné, zda se američtí představitelé setkají s ukrajinským i ruským týmem ve stejný den, nebo zda existuje možnost třístranných rozhovorů, které by zahrnovaly přímá jednání delegací z Kyjeva a Moskvy, podotkla agentura AFP.
V Evropě se v poslední době odehrává zvýšené diplomatické úsilí, které reaguje na změnu v zahraniční politice USA. Některé evropské země v poslední době zintenzivnily snahy o posílení evropské obrany a zároveň se nadále snaží podporovat Ukrajinu. Usilují o zvýšení vojenských výdajů kvůli obavám, že Spojené státy už nejsou odhodlány podporovat evropskou obranu, píše AFP.
Londýn a Paříž jsou v čele snah o vytvoření takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se v úterý dohodli v souvislosti s konfliktem na Ukrajině na třicetidenním pozastavení vzdušných úderů na energetiku. Rusko a Ukrajina se pak obvinily z útoků na svá území.
Zrušení protiruských sankcí požadovala na Slovensku prostřednictvím petice skupina motorkářů Bratr za bratra, která před týdnem oznámila, že kanceláři slovenského prezidenta Petera Pellegriniho předala v této záležitosti archy s více než 453 tisíci podpisy. Prezidentská kancelář uvedla, že petice nesplňuje náležitosti pro vypsání referenda, a proto ji postoupila vládě. Ta není povinna požadavkům z peticí vyhovět.
Slovenský premiér stejně jako jeho maďarský kolega Viktor Orbán dlouhodobě kritizují protiruské sankce a také vojenskou pomoc od západních zemí Ukrajině, která se od roku 2022 brání ruské vojenské invazi.
„Je velmi nebezpečné pro image Evropské unie a pro země, které tvoří základ Evropské unie, pokud Evropská unie zůstane jediná, která chce bojovat. Stále jsou země Evropské unie, které otevírají otázku nákupu zbraní,“ řekl Fico.
Dodal, že jeho vláda, která po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob, nedokáže zabránit jiným zemím v dodávkách zbraní Ukrajině a ani české iniciativě ohledně munice pro Kyjev.
