Členové NATO v úterý na summitu ve Vilniusu schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Nová strategie, kterou spojenci připravili pro případ ruského útoku a případně teroristické hrozby, počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce a vyžaduje další zvyšování armádních rozpočtů, řekl Stoltenberg.
Nová strategie kolektivní obrany podrobně popisuje, jak by NATO v budoucnu bránilo každý kout svého území. Rozděluje alianci na tři geografické zóny, přičemž je chápána především jako odpověď na obavy z ruského útoku.
Plány navazují na loňská rozhodnutí zdvojnásobit počet bojových skupin v zemích východního křídla NATO a usilovat o rozšíření každé z nich až na pět tisíc vojáků. Spojenci včetně České republiky nyní pracují na realizaci tohoto cíle a začínají oznamovat vlastní příspěvky.
V budoucnu má mezinárodní bojové skupiny podporovat více než 300 tisíc vojáků připravených zapojit se do akce maximálně do třiceti dní. Ke konci loňského roku přitom bylo pod aliančním vedením kolem čtyřiceti tisíc vojáků. Stoltenberg poznamenal, že podmínkou pro dosažení aktuálních cílů bude také posílení obranného průmyslu, což je předmětem nového „akčního plánu“.
„Abychom tohle všechno udělali, musíme více investovat do obrany,“ řekl generální tajemník aliance. Spojenci se podle něj na summitu zavázali, že budou na armády každoročně vynakládat částky nejméně na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu. K dosažení dvouprocentní hranice se členské země zavázaly v roce 2014, letos ovšem podle aktuálních odhadů tento cíl splní pouze jedenáct členů z 31. Česko se k nim chce přidat příští rok a nově požadavek zakotvilo v zákoně.
NATO po dlouhá léta nemělo potřebu formulovat rozsáhlé obranné plány, protože bojovalo jen v menších válkách v Afghánistánu a Iráku a panovalo přesvědčení, že postsovětské Rusko už nepředstavuje existenční hrozbu. To se začalo měnit po ruské anexi Krymu v roce 2014 a definitivní zlom přišel s loňským ruským vpádem na Ukrajinu.
Nová strategie je projektem na několik let, zdůraznil minulý týden předseda aliančního vojenského výboru Rob Bauer. „Musíme pracovat na dosažení vyššího počtu sil s vyšší připraveností. Musíme provádět cvičení, musíme nakoupit prostředky, které potřebujeme. A to bude trvat. Není to zmáčknutí vypínače,“ řekl na brífinku v Bruselu.
