28 let
psychiatrička; zakladatelka MedicRise
Vlasy Barbory Mechúrové jsou jako paprsky slunce a v jejich žáru tají úzkost a obavy. Nebo se o to aspoň vystudovaná psychiatrička snaží.
Kromě toho, že vyučuje budoucí lékaře, založila neziskovku MedicRise, jejímž prostřednictvím se zasazuje o ten nejlepší možný přístup k pacientům, který je (nejen) podle ní nedílnou součástí lékařské profese, navíc jednou ze zásadních.
Přesto tato dovednost mnohdy jinak velmi erudovaným odborníkům chybí, proto jsou kurzy slečny Barbory velmi vyhledávané a té dělá radost nadšený feedback.
I o tom se dočtete na v únorovém vydání magazínu – v dvojrozhovoru, při němž psychiatričce sekunduje mladý onkolog Martin Palička.
Dotazník Barbory Mechúrové
Co děláte?
Podílím se na tvorbě zdravého zdravotnictví prostřednictvím vzdělávání zdravotníků v komunikačních dovednostech.
—
Jaké jsou vaše tři nejposlouchanější songy na Spotify za rok 2023?
Zuzana Navarová – Kočky, Jorge Drexler – Todo se transforma, Amy Winehouse – Valerie.
—
Kterou knihu jste naposledy četla? A líbila se vám?
Během vánočních svátků jsem se nechala pohltit cestopisem Všechny cesty vedou do Santiaga od Ladislava Zibury, který jsem přečetla doslova jedním dechem. Každá stránka mě vracela k mé vlastní svatojakubské pouti, kterou jsem před několika lety absolvovala. Aktuálně mám rozečtenou knihu Duch místa amerického lékaře a spisovatele Samuela Shema. Nahlížet prostřednictvím jeho příběhu do medicíny praktikované ve Spojených státech v osmdesátých letech minulého století a srovnávat ji se současností je děsivý, znepokojující a zároveň dechberoucí zážitek.
—
Se kterou aplikací trávíte nejvíc času?
Odhaduji, že by to mohl být LinkedIn, Spotify nebo Insight Timer. Můj mobilní telefon má ale odlišný názor – podle něj trávím nejvíce času na WhatsAppu a psaním textových zpráv.
—
Kdo vám v životě dal nejlepší radu a jak zněla?
Docela první rada, která mě po přečtení otázky napadla, byla: „Neobjednávej si špagety, pokud máš na sobě bílou halenku.“ Kolikrát jsem jen litovala, že jsem se jí neřídila!
—
Kdo je váš největší vzor a proč?
Spíše než vzory hledám životní učitele. Patří k nim všechny důležité osoby mého života, které mě nějaký čas provázely, ovlivnily mě a inspirovaly. Tou, která mě doprovází nejdéle, je moje maminka, která mě naučila mimo jiné odvaze naslouchat sobě samé.
—
Jaký je váš nejúčinnější lifehack?
Dostatek spánku, meditace a pečicí papír v toustovači!
—
Kdybyste se mohla setkat s kýmkoli (žijícím či nežijícím), kdo by to byl a proč?
Ráda bych se setkala s amerických psychiatrem, psychoterapeutem a spisovatelem Irvinem D. Yalomem. První kniha, kterou jsem od něj četla, s názvem Lži na pohovce významně podnítila mou touhu věnovat se psychoterapii, stejně jako podpořila mou zálibu v tvůrčím psaní.
—
Čím jste chtěla být jako malá?
Ve čtyřech letech jsem toužila po tom, stát se profesionálním potápěčem. Bylo to během rodinné dovolené v Chorvatsku, kdy táta odplavával na moře a vracel se s hrstmi plnými mušlí. Ve třetí třídě jsem začala rozvíjet svého podnikatelského a obchodního ducha, když jsem prodávala svým osmiletým spolužákům ručně vyráběné poštovní známky za padesát haléřů. Nepochybně jsem dnes mohla být dávno „za vodou“, jen kdyby na to nepřišla třídní učitelka! Na nižším gymnáziu mě poté pohltil sen věnovat se herectví. Ovšem ani tento nápad neměl dlouhého trvání, a tak jsem o pár recitačních soutěží a jeden casting později podala přihlášku na medicínu.
—
Bojovala byste raději s jednou kachnou o velikosti koně, nebo se sto koňmi o velikosti kachny? A proč?
Jednoznačně se sto koňmi, protože „na ptáky jsme krátký“!
