27 let
neurovědkyně, Ústav experimentální medicíny AV ČR
S vědou se poprvé setkala, když jí byly tři roky a maminka ji brávala s sebou do laboratoře. Dnes má neurovědkyně Kateřina Štěpánková za sebou práci v mnoha prestižních laboratořích v Evropě včetně Cambridge, King’s College či berlínské Charité, kam vyjíždí z Ústavu experimentální medicíny.
Zkoumá, jak opravit poraněnou míchu a jak například pomocí genové terapie vrátit citlivost do nervových vláken. S dalšími vědci z Ústavu experimentální medicíny dosáhli při pokusech na zvířatech fantastického úspěchu, který nemá ve světě obdoby.
O její cestě, nejbližších plánech i o tom, proč se jí vlastní výzkum osobně dotýká, se dočtete víc v únorovém vydání magazínu Forbes.
Dotazník Kateřiny Štěpánkové
Co děláte?
Jsem neurovědkyně a zabývám se výzkumem regenerace nervové tkáně po poranění míchy.
—
Jaké jsou vaše tři nejposlouchanější songy na Spotify za rok 2023?
Lewis Capaldi – Forever, Charlie Cunningham – Minimum, Arctic Monkeys – Cornerstone.
—
Kterou knihu jste naposledy četla? A líbila se vám?
Mitch Albom – Tuesdays with Morrie.
—
Se kterou aplikací trávíte nejvíc času?
Instagram.
—
Kdo vám v životě dal nejlepší radu a jak zněla?
Nejlepší radu mi dala asi moje máma. Když jsem byla malá, tak mi řekla, že každý z nás má v životě omezený počet slz. Když budeme brečet kvůli prkotinám, tak nám žádné nezbudou na situace, ať už šťastné, nebo smutné, kdy budou skutečně potřeba.
—
Kdo je váš největší vzor a proč?
Moji rodiče. Protože tu pro mě vždycky byli, probudili ve mně vášeň pro cestování a poznávání nových míst, naučili mě být empatická a zároveň racionální a i díky nim jsem se začala věnovat vědě a nastavila si priority tak, jak je mám teď.
—
Jaký je váš nejúčinnější lifehack?
Arašídové máslo skladuji dnem vzhůru, aby se olej tolik neodděloval, a taky dávám pečicí papír do toustovače, aby se nemusel čistit.
—
Kdybyste se mohla setkat s kýmkoli (žijícím či nežijícím), kdo by to byl a proč?
S panem profesorem Radkinem Honzákem. Je to člověk, od kterého jsem přečetla nejednu knihu. Jeho oblíbenými tématy jsou deprese, syndrom vyhoření, psychosomatika a další. Chtěla bych se ho zeptat, co je podle něj na dnešním světě nejšílenější a jaká by byla jeho písnička, kdyby šel zpívat karaoke.
—
Čím jste chtěla být jako malá?
Když jsem byla ve školce, tak jsem chtěla být kadeřnicí nebo prodavačkou, neuvěřitelně mě tyto profese fascinovaly, a od první nebo druhé třídy už jsem se chtěla věnovat hlavně chemii. Doteď si pamatuji na komentář mé učitelky, kdy na to konto prohlásila: „Tak snad nic nevybouchne!“
—
Bojovala byste raději s jednou kachnou o velikosti koně, nebo se sto koňmi o velikosti kachny? A proč?
Rozhodně radši s jednou kachnou o velikosti koně. Pořád je lepší mít jeden velký problém než sto menších.
