cateringové bistro Cirkus Burger
Kde Cirkus zastaví, tam se na něj stojí fronty
„První karavan jsem kupoval před šesti lety s tím, že je to další veterán, kterého bych rád renovoval,“ vzpomíná Jiří Nechvátal. Tehdy ještě seděl na teplém manažerském místečku, rád se „vrtal“ ve starých autech a o gastru nevěděl vůbec nic. Jen cítil, že se chce živit jinak než doteď.
Impulz k totální změně mu dal právě starý americký hliníkový karavan Airstream za tři sta tisíc. „Co takhle z toho udělat foodtruck? Co třeba o víkendech jezdit prodávat burgery na festivaly?“ popisuje dnes pětačtyřicetiletý podnikatel svoje tehdejší myšlenky, start projektu Circus Burger a začátek kariéry v úplně novém oboru.
„Já o tom nic nevěděl, ale moje tehdejší přítelkyně byla vášnivá kuchařka, která přišla s konceptem receptů a přípravy burgerů,“ vysvětluje Jiří Nechvátal. S tehdejší přítelkyní má dál dobrý vztah, i když dnes už jen obchodní. „Na akce už nejezdí, ale pořád působí jako jednatelka. A když je potřeba aktualizovat recepty, ráda je vymyslí,“ říká Jiří.
Dnes je Circus Burger cateringové bistro a Jiří svůj retro karavan z roku 1969 tahá po různých místech republiky za svojí dodávkou. Všude, kde zastaví, se na jeho burgery stojí fronty.
K tomu pořídil druhý airstream z roku 1947 a k foodtrucku přibyla i pojízdná restaurace – do upraveného interiéru se vejde osm lidí ke stolům plus dva k baru a Circus Burger tento koncept nabízí pro menší večírky, degustační akce, vernisáže nebo třeba na speciální večeři ve dvou.
Síla jednoduchosti
Úplné začátky před šesti lety Nechvátal popisuje jako euforii. „Na prvním festivalu jsme všechno vyprodali. Za odpoledne jsme utržili skoro padesát tisíc. Hned jsme si malovali, že to takhle půjde pořád. Příští týden pršelo, neprodalo se nic a zase jsme se trochu vrátili na zem,“ směje se.
Zvěsti o americkém karavanu s výbornými burgery se přesto začaly šířit. A Circus se začal učit, jak to chodí na festivalech a ve street food byznysu. „Člověk to první rok odkouká a příští rok už jde na jistotu,“ popisuje Jiří.
Kromě designu retro trucků a názvů pochutin vypůjčených z letectví, jako First Class, Business, Economy nebo Hindenburg, lze celý koncept shrnout do věty „v jednoduchosti je síla“.
„Burger chceme mít co nejjednodušší a nekompaktnější. Aby z něj nic nepadalo,“ vysvětluje Nechvátal svoji vizi. Místo plátků rajčat a salátových listů tak používá hlavně domácí kečup, okurkový relish a další vynikající domácí omáčky.
Základ menu tvoří šest stále stejných burgerů, na své si ale přijdou i vegani a podle Nechvátala se lidé i po burgeru s řepou a tofu olizují.
Hlavně nezevšednět
„A aby se to trochu oživilo, nabízíme i polévku, která se průběžně mění,“ dodává Jiří s tím, že menu oživuje ještě takzvanou „limitovanou edicí“ – může to být cokoli od vdolků se šlehačkou přes smažák po těstoviny. „Nechceme lidem zevšednět,“ vysvětluje.
Když zrovna není letní sezona hudebních festivalů, každý týden se s přívěsem vrací před některá pražská office centra. „A to k nám pak chodí kravaťáci i popeláři.“
V sezoně má Nechvátal i chvíle, kdy si říká, jestli se na to nevykašlat. „V září, když jsme dojeli tři týdny Letní Letné, jsme byli strašně vyčerpaní. Obdivuju lidi, kteří to dělají nonstop. My fungujeme trochu jako vlekaři naruby – v zimě se uložíme k částečnému spánku,“ vysvětluje zimní „útlum“ náročného kočovného života, který v sezoně začíná brzy ráno a končí většinou pozdě v noci.
Provoz dvou trucků a dalšího stánku i tak zvládá v dvoučlenném týmu, který v sezoně doplňují jen brigádníci. „Potenciál k dalšímu růstu by tu sice byl, ale nechceme být otroky. Nechceme být ani korporát, chceme, aby nám to dál dělalo radost,“ říká Jiří Nechvátal.
Jeden podnikatelský sen ale přece jenom má a do jeho cirkusu by to zapadalo: „Otevřít si malý kabaret. Mít tam pódium a dva zaparkované foodtrucky, pořádat standupová vystoupení nebo pozvat dýdžeje. Ale to by chtělo najít pěkné prostory, třeba starou stodolu nebo továrnu.“
