kiosek Panelka Luleč u plovárny
Přitahujeme lidi, se kterými máme podobný pohled na svět
Potkali se v kempu na Vltavě. Šárka brigádničila u okýnka a Ondřej se s partou vodáků pokaždé stavil na pivo. Dnes spolu mají dvě děti a stánek s občerstvením u prvorepublikové plovárny nedaleko Vyškova. Jmenuje se Panelka Luleč a lidi z celého Česka se tam sjíždějí za světovou kuchyní, kulturou i úsměvy provozovatelů. Tady totiž nejde jen o jídlo
Lulečskému areálu přírodního koupaliště v zatopeném lomu Libuše vévodí přes osmdesát let stará a stále funkční kamenná skluzavka, kterou si v létě „dávají“ mladí i staří klidně po břiše. A taky „nejlepší kiosek“ na světě, jak svému podniku s nadsázkou říkají Šárka Mieglová s Ondrou Brunclíkem.
Kulinářsko-kulturní point Panelka Luleč za svůj název vděčí původní funkcionalistické stavbě s panelovou střechou, která tu desítky let sloužila jako „nalejvárna“ pro štamgasty, volejbalisty a návštěvníky toužící po smažených polotovarech.
Bůček, udon i houbovka
S novými nájemníky ale přepálený olej vystřídala vůně asijského bůčku, udon nudlí s kapustičkou a hoisin kuřetem nebo houbovky s tyrolskými knedlíčky, a začaly se dít věci.
Vůně se totiž rychle převalila přes okolní lesy do kraje. V sezoně se před kioskem táhne každý den desítky metrů dlouhá fronta. „Ondra si počítá, za jak dlouho se lidi dostanou na řadu,“ směje se Šárka. „Nesmí to překročit sedm minut,“ zdůrazňuje Ondřej.
„Jídlo začneme dělat, až když si ho někdo objedná. Omáčka nebo kari jsou hotové, ani bůček nemůžu péct tři hodiny, ale osmdesát procent jídel se dělá jako minutka,“ popisuje Šárka.
„Vaříme to, co nám chutnalo na cestách po světě,“ shrnuje Ondřej koncept Panelky Luleč, který zaujal i Lukáše Hejlíka. „Nejvíc vaříme thajskou, vietnamskou nebo mexickou kuchyni, ale i česká jídla. Zrovna teď jsem dělala jazyk s křenovou omáčkou,“ doplňuje Šárka, která zkušenosti v gastronomii sbírala už od dvanácti let v rodinných podnicích na jihu Čech a na Panelce kuchyni šéfuje.
Jídelníček obměňuje dvakrát týdně, na menu je obvykle šest položek. „Vždy máme bezlepkové jídlo, masové, výběr pro vegany i vegetariány, něco ostřejšího a taky sladkého.“
Kulturní nářez
S novými majiteli se postupně proměnilo i okolí a duch Panelky. Přibylo posezení, plastové židle vystřídal paletový chill i dřevěná terasa sloužící také jako pódium. V novém apartmánu se saunou se pohodlně ubytuje jedna rodinka.
Mladí podnikatelé čeří stojaté vody regionu rovněž v kultuře. Koncerty, outdoorové podcasty, divadelní i stand up představení jsou doménou Ondřeje. "Na podzim pořádáme Dia de los Muertos. Šárka vaří mexickou kuchyni, rozléváme tequilu, kapela hraje mariachi. Pivo zase teče na našem Oktoberfestu na konci léta,“ vyjmenovává jen část vlastní produkce.
V interiéru kiosku má vedle plakátů rockových kapel pověšené portréty Masaryka i Havla. „Jsme pravdoláskaři,“ říká Ondřej upřímně. Ještě před časem ho mrzelo, že jim jejich „politická vyhraněnost“ vyselektovala i zákazníky. „Dneska už to neřeším,“ směje s rodák z nedalekého Vyškova. „Prostě přitahujeme lidi, se kterými máme podobný pohled na svět.“
Zimní přestávku podnikatelský pár tráví zaslouženým odpočinkem. Letos vyrážejí nasávat gastro inspiraci na tři měsíce do Kambodži a Vietnamu. A při tom chtějí dotáhnout novinky na příští rok. „Chceme postavit letní kino s vlastní audio technikou,“ svěřují se.
