S chrániči vtrhl Štěpán Rybníček na byznysové hřiště a rychle se dostal až do Ligy mistrů. A to společně s o něco starším Pavlem Chalupou: tito dva kamarádi vlastní firmu Foul, jež v nenápadné vesnici na Třebíčsku vyrábí fotbalové chrániče a zásobuje jimi hráče prakticky po celém světě, včetně hvězd.
„Na loňském mistrovství Evropy měli naše chrániče kromě téměř kompletní české reprezentace také někteří Angličané, Švýcaři, Slováci, Rumuni, Ukrajinci a Srbové a pravděpodobně mnozí další,“ vypočítává Rybníček a vypočítat může i loňský obrat firmy, ten byl zhruba pětadvacet milionů.
Takovou sumu by pochopitelně jen od profesionálů nasbírat nešlo – kouzlo Foulu spočívá v tom, že stejné chrániče jako Patrik Schick nebo Bukayo Saka může mít i hráč nejnižší okresní třídy, amatéři tvoří drtivou většinu zákazníků.
Štěpán Rybníček a jeho dotazník
Co dělám?
Buduju fotbalovou značku.
—
Při které skladbě se cítím jako main character?
Hymna Champions League.
—
Squid Game, nebo White Lotus?
Okresní přebor.
—
Kterou knihu jsem naposledy četl?
Total Recall, biografie Arnolda Schwarzeneggera.
—
Jak se starám o své duševní zdraví?
Pořád hraju aktivně fotbal. U ničeho jiného si tak dobře nevyčistím hlavu. Ale základ určitě je, že dělám práci, která mě baví a naplňuje.
—
Která část mé práce mě činí nejšťastnějším?
Nejvíc mě baví přemýšlet o tom, jak naši firmu posunout o krok dál. Jsem trochu snílek a naplňuje mě štěstím vědomí, že dokážeme realizovat mé nápady a myšlenky.
—
Se kterou aplikací trávím nejvíc času?
Dříve to byla Figma a Photoshop. Aktuálně asi už vede Gmail, kde trávím několik hodin denně.
—
K čemu používám umělou inteligenci?
Naši grafici často při návrhu personalizovaných chráničů (odstranění pozadí z fotky, zlepšení kvality). Já používám ChatGPT na dotazy všeho druhu, které bych dříve zadával do Googlu.
AI rád zkoumám, nedávno jsem například zkoušel porovnávat reálný uživatelský výzkum s nasimulovanými daty od AI.
—
Z čeho mám v životě největší strach?
Že začnu mít strach.
—
Kdybych kromě toho, co dnes dělám, mohl dosáhnout jiného snu, co by to bylo?
Dříve byl můj sen hrát profesionálně fotbal. Dnes už bych to neměnil, svůj fotbalový sen si vlastně žiju, jen jsem si ho trochu upravil.
