Studuje RNA a její struktury, které mají vliv na různé imunologické i biochemické procesy v našem těle. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vede vlastní výzkumnou skupinu, dříve působila v Paříži a Heidelbergu.
Hana Macíčková Cahová, která pochází z vědecké rodiny, získala například Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru chemie za objev nových chemických struktur v RNA.
Rozhovor s Hanou Macíčkovou Cahovou o zkoumání RNA molekul, zatěžující administrativě i nesmyslném systému vědeckých grantů, si můžete přečíst ZDE.
Dotazník Hany Macíčkové Cahové
Co děláte? Jak byste laikovi vysvětlila vaši práci?
Studuji RNA a její strukturu. RNA je přenašeč informací mezi naší DNA, kde jsou zapsané všechny naše geny, a mezi proteiny. Těmi se ty geny projevují.
Ale kromě toho, RNA umí spoustu jiných věcí, například regulovat různé procesy v buňkách. Tyto procesy ještě nejsou všechny dobře prozkoumané.
No a ta RNA je různě modifikovaná, to znamená má na sobě různé přívěsky, které v těch procesech pravděpodobně hrají podstatnou roli. My ty přívěsky na koncích RNA studujeme.
—
Co je na vědě nejlepší? A nejhorší?
Vědecká práce je extrémně kreativní. Člověk během několika dnů dělá spoustu různých činností. Vlastně skoro nikdy to není rutina ani nuda.
Nejhorší? Většinou trvá strašně dlouho, než člověk vidí nějaký skutečný výsledek svojí práce, a tak věda může být často velmi frustrující.
—
Jaké jsou největší stereotypy ve vědě? Nebo ve vnímání vědců veřejností?
Asi že jsme podivní patroni, kteří jsou v běžném životě nepoužitelní.
—
Proč jste se dala na vědeckou dráhu?
Již od dětství jsem chtěla objevovat, dělat něco, co nikdo přede mnou nedělal, vidět něco jako první. Baví mě věci analyzovat do úplného detailu a všechno musím chápat.
—
Jaká je vaše nejoblíbenější (odborná) kniha? Případně váš nejoblíbenější vzorec?
RNA Worlds: From Life's Origins to Diversity in Gene Regulation (T. R. Cech), v ní je skoro vše o RNA a o tom, jak mohl vzniknout život na zemi.
A vzorec? Teď je to asi molekula nikotinamidadenindinukleotidu (NAD), je v ní zároveň RNA i proteinový kofaktor.
—
Jsou rozdíly mezi tím, jak vědu dělají muži a ženy? Jaké?
Myslím, že ženy jsou méně soutěživé a občas se raději stáhnou, než aby si něco dokazovaly. Taky si myslím, že někteří muži mají větší tendenci se vytahovat a nafukovat svoje výsledky.
Ale samozřejmě se v obou skupinách najdou lidé, kteří se chovají přesně naopak. Tak nechci moc generalizovat a nikoho urazit.
—
Dá se vědou dobře uživit? Jaké jsou u nás finanční podmínky pro vědce?
Myslím, že se vědou dá uživit. Dobře? To už je otázka, jaké má člověk nároky.
Platy ve firmách několikanásobně převyšují platy vědců. Až je mi z toho někdy velmi smutno. Takže pokud chcete dobře vydělávat, ve vědě nezůstanete.
—
Jak vědeckou kariéru žen podle vás ovlivňují děti?
Ovlivňují ji velmi, stejně jako každou jinou kariéru. Počíná to hormonálními změnami v těhotenství a při kojení, přes velkou únavu a fyzické vyčerpání a jde to až ke ztrátě času věnovanému práci.
Evropská komise počítá, že žena ztrácí s každým dítětem minimálně 1,5 roku a zpožďuje se jí tím o to její kariéra oproti bezdětným kolegům. A teď si představte, že jste s každým dítětem tři roky doma.
Ve vědě vám za tři roky uteče úplně všechno a strašně špatně se to dohání. Tím neříkám, že by vědkyně neměly mít děti. Sama mám tři. Jen je to velmi náročné a je potřeba mít velkou podporu hlavně v rodině.
—
Posloucháte při práci hudbu a jakou?
Ano, převážně metalovou. Uklidňuje mě, umožňuje mi se soustředit, zavřít se do mého světa a dodává mi energii.
—
Kým byste byla, pokud ne vědkyní?
To je nejtěžší otázka... Archeoložka (ale to je taky vědecká práce)... tak možná šéfkuchařka. Miluji dobré jídlo a sama ho i ráda vařím.
