V pralesích Papui Nové Guinei i na dalších exotických místech světa zkoumá například vztahy mezi masožravými ptáky a hmyzem, nebo také mapuje reakci stromů na to, když je zbaví housenek.
Patří mezi úzkou skupinku českých vědkyň, které úspěšně získaly ERC grant.
Dotazník Kateřiny Sam
Co děláte? Jak byste laikovi vysvětlila vaši práci?
Experimentálně simuluji situace, kdy bychom přišli o hmyzožravé predátory (ptáky, netopýry a tak dále), kteří nám pomáhají udržovat přírodní procesy v rovnováze.
Poté predikuji, co by se stalo s naším světem, pokud by opravdu vymizeli nebo významně ubyli. To se v některých oblastech již děje.
Hmyzožraví predátoři jsou totiž velmi citliví na změny prostředí, na pesticidy akumulující se v zemědělské krajině a další faktory. Pokusy provádím v různých lesích světa, v korunách stromů, nově i v křovinách
Po odstranění predátorů sleduji, jak se případně přemnoží hmyz, který už není limitován, a jaký vliv to bude mít na rostliny, jejich produkci.
—
Co je na vědě nejlepší? A nejhorší?
Na vědě mě nejvíce baví svoboda a kreativita – to, že mám volnost bádat nad otázkami, které mě zajímají. Těší mě důvěra, kterou ve mně grantové společnosti vkládají, a flexibilita mé práce a inspirativní prostředí.
Nejhorší je tlak na výkon a soutěžení mezi kolegy. Na jednu stranu máte volnost pracovat, kdy chcete, na druhou stranu pociťuji tlak z toho, že kolegové/kolegyně bez rodin pracují vesměs pořád. .
—
Jaké jsou největší stereotypy ve vědě? Nebo ve vnímání vědců veřejností?
Stereotypem může být to, že vědci jsou chápáni jako géniové v bílých pláštích. Já za vědci spíš vidím tvrdou práci a urputnost přinést něco do svého oboru.
Mnoho vědeckých oborů pak spoléhá na terénní vybavení a já osobně vídám vědce často obalené bahnem a v gumákách než v bílých pláštích. Já sama asi pak bourám stereotyp toho, že vědec je muž.
—
Proč jste se dala na vědeckou dráhu?
Já jsem se pro ni asi narodila. Odmala mě bavilo všechno zkoumat, zapisovat a zakreslovat. V přírodě jsem byla víc než doma.
Strašně mě bavilo si představovat, jak bych věci prozkoumala, a strašně moc jsem psala a četla. Pak už to byla spíše jen shoda událostí, štěstí na lidi, které jsem v životě potkala a jak mě směrovali.
—
Jaká je vaše nejoblíbenější (odborná) kniha? Případně váš nejoblíbenější vzorec?
Plant-animal interactions publikované Springerem nebo Avoiding attack by Oxford Academic, pokud bych měla jmenovat některé z mého oboru.
S radostí jsem si ale přečetla i Thinking, Fast and Slow od Daniela Kahnemana. Z beletrie určitě vedou Král krysa a Sofiin svět, ty mám obě v mnohých vydáních i jazycích.
—
Jsou rozdíly mezi tím, jak vědu dělají muži a ženy? Jaké?
Ženy, které kolem sebe vídám, jsou pečlivější, zaměřené na detail a různé detailní procesy. Přijde mi, že ženy proto spíše tíhnou k multidisciplinárnímu přístupu a spolupráci.
Na rozdíl od mužů, kteří často vidí větší koncept zvenku, jedou sami po své linii, problematiku nedrobí do detailů a jsou možná více zaměřeni na konkurenci.
—
Dá se vědou dobře uživit? Jaké jsou u nás finanční podmínky pro vědce?
Zrovna dneska jsem byla povýšena na nejvyšší možnou akademickou pozici, přizvedli mi plat, a budu mít tudíž přesně o deset tisíc méně, než je průměrný plat řidiče kamionu, o patnáct tisíc méně než průměrný lékař, ale o šest tisíc víc než průměrný popelář.
Nicméně, žiji v Jihočeském kraji, dá se tu s tím uživit. Situace pro spoustu mých kolegů je ale dost tristní, hluboko pod průměrnými platy v našem kraji.
—
Jak vědeckou kariéru žen podle vás ovlivňují děti?
Mám obrovskou výhodu v tom, že jsem terénní biolog. Volnost v tom, jak si upravím pracovní dobu, mi umožnila fungovat s dětmi téměř normálně, jen jsem si přeorganizovala den.
S dětmi jsem chodila do terénu, po večerech psala a doháněla práci se studenty. Navíc mám absolutně zdravé děti, jediný týden synových neštovic jsem s ním strávila na sběru mravenců s bakalářskými studenty.
Nicméně, pro mnohé kolegyně v laboratořích jsou děti opravdu limitující faktor. Často nesmí do práce již během těhotenství nebo na jejich pracovištích není vůbec běžné, že by tam mohly chodit s dětmi. Výpadek, i byť na pár měsíců, je pak kariérně znát.
—
Posloucháte při práci hudbu a jakou?
Neposlouchám, potřebuji absolutní ticho. Jen při práci s tabulkami poslouchám Imagine Dragons.
—
Kým byste byla, pokud ne vědkyní?
Farmář nebo horský vůdce.
