Vede výzkumnou skupinu stojící za revolučním objevem, jenž má potenciál přinést nové možnosti, jak zastavit různé druhy rakoviny. Její práci dokonce ocenila Americká asociace pro výzkum rakoviny, která ji loni zařadila mezi NextGen Stars. Jde o ocenění, jež tato uznávaná asociace uděluje deseti výjimečným vědcům z celého světa za inovace v onkologickém výzkumu. „Snažíme se najít a oživit buněčné proteiny, jež dokážou rakovinu zabíjet a které rakovinná buňka při svém vzniku dokázala deaktivovat,“ popisuje vědkyně.
Dotazník Zuzany Kečkéšové
Co děláte? Jak byste laikovi vysvětlila svou práci?
Zabýváme se výzkumem rakoviny, kde se snažíme najít a oživit buněčné proteiny, které mohou rakovinu zabít a které rakovinné buňky během svého vývoje dokázaly deaktivovat. Zaměřujeme se na rakovinu prsu, vaječníků a slinivky břišní.
Co je na vědě nejlepší? A nejhorší?
Nejlepší je neustálý přísun záhad, jež je třeba vyřešit. A ten úžasný pocit, když se vám podaří vyřešit alespoň jednu z nich. Nejhorší je, že to trvá strašně dlouho, takže každý vědec je profesionálem v ovládání trpělivosti, kterou by mu záviděli i buddhističtí mniši.
Proč jste se dala na vědeckou dráhu? Jak jste se k vědě dostala?
K vědě jsem se dostala přes geologii a archeologii, když mi jako malé holčičce maminka četla příběhy o německém archeologu Schliemannovi, jenž objevil Tróju. Táta mi pak koupil geologické kladívko a poté, co jsem rozbila všechny kameny v okolí, jsem se začala zajímat o astronomii a černé díry a představovala jsem si, že se stanu astrofyzičkou. Jednak proto, že mě to opravdu bavilo, a jednak proto, že to znělo velmi inteligentně. Začala jsem se vážně věnovat studiu astronomie, postavila jsem si dalekohled a pak jsem si pomalu uvědomila, že i když je to neuvěřitelně zajímavé, pravděpodobně by mě více bavila trochu interaktivnější oblast vědy, kde bych mohla přímo vidět dopad své práce na lidi. Tak jsem se dostala k biomedicínskému výzkumu a přes viry k výzkumu rakoviny. A v tomto oboru jsem velmi šťastná.
Kým byste byla, pokud ne vědkyní?
Kuchařkou. Ve svém vlastním malém vysněném bistru.
Jaká je vaše nejoblíbenější (odborná) kniha, případně váš nejoblíbenější vzorec?
Rozhodně Okna vesmíru dokořán od pánů Grygara a Železného. Tato kniha na mě měla v mládí obrovský vliv a katapultovala mě do světa vědy.
Posloucháte při práci hudbu? Jakou?
Jsou chvíle, kdy poslouchám hudbu, a chvíle, kdy celé měsíce nic neposlouchám. A když poslouchám, mám ráda všechny žánry kromě jazzu. Když poslouchám jazz, nemůžu se soustředit na práci.
Máte nějakou profesní deformaci? Ovlivňuje vaše práce váš každodenní život?
Neumím se vyjadřovat moc vzletně, neumím okecávat. Vyjadřuji se stručně, v bodech, jako bych psala protokol k experimentu. Někdy mám sklon věci příliš analyzovat.
