skip to main content

Londýn vyměnili za Český Krumlov a otevřeli si butikový hotel, který je jako zjevení

3 minuty čtení

Je to příběh jako vystřižený z příručky na skvělý život a splněný sen. Nebo chcete-li byznysová pohádka, která je stejně krásná jako město, ve kterém se odehrává.

Manželé Kamila a Petr Dvořákovi měli za sebou devět let v hektickém Londýně, kde Petr pracoval jako manažer pro jednu mezinárodní firmu, když se před třemi lety rozhodli vrátit domů.

Ona je z jižní Moravy, on ze severních Čech, poznali se v Praze, ale přestěhovat se z jedné rušné metropole do druhé se jim nechtělo. Nedávalo to smysl. Snili o malém městě, kde budou moct jejich děti chodit do školy pěšky a bude to kousek do přírody a na hory.

Klíčové bylo vymyslet, které město to bude a co tam budou dělat. „Přemýšleli jsme o tom, co bychom zvládli, a manžel povídá: Co si otevřít hotel? Ani jeden sice nejsme z oboru, ale říkali jsme si, že to zvládneme. Až pak jsme začali řešit, kde to bude,“ usmívá se Kamila Dvořáková.

Reklama

Sedíme spolu v útulném bistru v přízemí čtyři století starého domu v jedné z bočních uliček v centru Českého Krumlova, kde se loni v létě její sen zhmotnil do podoby butikového hotelu Monastery Garden, který dostal název podle zahrad sousedního Minoritského kláštera.

Kamila Dvořáková

„Petr hodně cestoval, já jezdila s ním, takže jsme poznali spoustu hotelů. V Anglii jsme přičichli k té jejich typické útulnosti, tak jsme si říkali, že bychom chtěli něco takového. Stylový hotel, který bude útulný a milý, abyste se v něm všichni cítili dobře. Zkrátka jako doma,“ rozhlédne se kolem sebe Dvořáková.

Ve městě, které má stále možná trochu neprávem pověst turistického Disneylandu, působí tenhle hotel jako zjevení. Má deset unikátních pokojů v několika patrech, jejichž počet popravdě ani nespočítáte, protože dům je tak členitý, že se v něm snadno ztratíte. Jenže to je to, o co tady jde především. Ztratit se, nechat čas plynout a užít si atmosféru, ve které se mísí klášterní tajemno s útulností.

V jednom z podkrovních pokojů si můžete užít volně stojící vanu hned u postele, v jiném zase najdete koupelnu důmyslně ukrytou za dveřmi skříně nebo šest metrů hlubokou studnu, kterou zakrývá skleněná podlaha, takže se před spaním můžete nechat uspat nasvícenou hladinou.

„Začali jsme hledat vhodné místo někdy v roce 2015, objeli jsme celé Česko, ale nakonec jsme se vrátili do Krumlova, kde byl na prodej tenhle dům,“ vzpomíná Petr Dvořák. „Neměli jsme s Krumlovem nic společného, jen jsme tady byli v roce 1996 na vodě. Ale bylo to přesně to, co jsme hledali. Malé město, a přitom mezinárodní, jsou tady příjemní lidé a do Alp je odsud stejně daleko jako z Prahy do Špindlu,“ doplňuje Kamila.

Rekonstruovat začali v roce 2017, všechny práce měly být původně hotové za osm měsíců, ale nakonec se rekonstrukce protáhla na víc než rok a půl a rozpočet vzrostl o 30 procent. První hosty pak Dvořákovi přivítali loni v červnu, tedy zkraje období, kdy je ve městě nejvíc rušno.

„Začátek byl náročný. Začali jsme hned na vrcholu sezony, nemohli jsme sehnat zaměstnance, takže jsme tady pak kmitali sami od rána do večera,“ vzpomíná čtyřiačtyřicetiletá Dvořáková. 

Hotel byl ale plný hned od začátku, polovinu hostů tvořili Češi, zhruba 25 procent Asiaté a zbytek cestovatelé například ze Spojených států nebo Austrálie. Díky tomu Dvořákovi už po pár týdnech plnili odvážně nastavený byznys plán.

Všechno se ale změnilo letos na jaře, kdy přišla epidemie koronaviru, hotel se musel na několik týdnů zavřít, a když se znovu otevřel, začínali Dvořákovi úplně od nuly.

Reklama

„Nejhorší je, že nevíme, jaká sezona nás čeká. Léta se nebojíme, ale uvidíme, jak bude vypadat zbytek roku. V Krumlově to funguje tak, že zisk tvoříte v létě, ve zbytku roku pokrýváte náklady. To může být letos problém,“ přemýšlí Kamila Dvořáková, která se o hotel stará na denní bázi.

Ona i její manžel se ale shodují, že současná krize, která na Krumlov jako na jednu z nejpopulárnějších turistických destinací v Česku tvrdě dolehla, je i příležitostí ke změně. Nikoliv ale v tom smyslu, aby se sem už nevrátili turisté z Asie, na které si i část místních začala stěžovat.

„Krumlov nemá dobrou pověst, většina lidí si myslí, že je to přecpaná turistická destinace. Přitom my žijeme už třetím rokem v centru a lidé jsou tady skvělí. Turisté tady jsou, město bývá v létě opravdu přelidněné, ale jde jen o pár dní v roce. Při standardním pracovním nasazení vás to ani neomezuje,“ tvrdí Kamila. Večerní „sousedské seance“ na zahrádce místních restaurací mají podle ní naprosto neopakovatelnou kulisu a atmosféru. 

Související vydání

To, že nyní výrazně ubylo zahraničních turistů, považují Dvořákovi paradoxně za šanci, jak změnit spoustu věcí, se kterými dosud vedení města nemuselo nic dělat, protože příjem z turistického ruchu byl dlouhé roky téměř jistý, takže se Český Krumlov ani měnit nemusel.

Už nyní se chystá například obnovení říčních koupališť na Vltavě nebo povolení takzvaného buskingu. V létě byste tak díky tomu měli v Českém Krumlově potkat známé zpěváky, kteří budou v místních uličkách zpívat a hrát za pár drobných, které jim hodíte do klobouku. Město se mění k lepšímu, vznikají další zajímavé nápady a i manželé Dvořákovi se do jejich vymýšlení aktivně zapojili, protože jim na jejich novém domově záleží.

„Mohlo by to Krumlovu pomoct. Jenom se bojím, aby se to zase s prvním letadlem s čínskými turisty nevrátilo zpátky,“ usměje se Petr Dvořák.

Reklama
Reklama