V Česku bylo loni postaveno pět nových větrných elektráren s výkonem 13,3 megawattu, takové zdroje vznikly poprvé od roku 2019. Celkově se počet větrných elektráren v Česku zvýšil na 345 s celkovým výkonem 352 megawattů. Vyplývá to z údajů Komory obnovitelných zdrojů energie.
Česko v rozvoji větrné energetiky výrazně zaostává za některými okolními státy, podíl větru na celkové spotřebě nyní činí kolem jednoho procenta. Celkový instalovaný výkon odpovídá asi třetině výkonu největší české uhelné elektrárny v Počeradech.
Největší větrná elektrárna v Česku byla loni postavena v Jívové na Olomoucku. Šlo celkem o pět zařízení s výkonem dva megawatty. Další elektrárny vznikly v Žipotíně na Svitavsku, Vrbici na Karlovarsku, Dívčím Hradu na Bruntálsku a u Moravice na Opavsku. Některé zdroje ovšem budou postupně plně připojovány do sítě až letos.
Jedná se o první postavené větrné elektrárny v Česku od roku 2019. Jejich výstavba často naráží na odpor obyvatel obcí. Řadu zamýšlených projektů v předchozích letech zastavily právě protesty místních. Zástupci oboru si dlouhodobě stěžují také na komplikace v povolovacích procesech.
Navzdory loňské výstavbě Česko nadále ve větrné energetice výrazně zaostává za některými okolními státy. Zatímco v Česku je podíl větru na celkové spotřebě energie kolem jednoho procenta, například v sousedním Rakousku tento podíl činí dvanáct procent, v Polsku pak jedenáct procent.
Podobně jako Česko je na tom Maďarsko, naopak na Slovensku jsou v provozu pouze tři megawatty. Celkový průměr v Evropské unii je kolem sedmnácti procent, průměr zvyšují zejména přímořské státy.
Do budoucna komora očekává mnohem rychlejší výstavbu větrných elektráren v Česku. Do roku 2030 předpokládá výstavbu až zhruba pěti set nových zařízení s celkovým výkonem kolem 1650 megawattů.
Komora si v této souvislosti hodně slibuje hlavně od zjednodušování a zkrácení povolovacích procesů. Nové větrné elektrárny podle ní budou vznikat například i ve smrkových monokulturách v hospodářských lesích mimo národní parky a další chráněné oblasti. Podle komory je zároveň do budoucna nutné uvažovat o větších zařízeních, která vyprodukují více elektřiny.
