Fotbalový nároďák se na světovém šampionátu neukázal už bezmála dvě dekády a zatímco třeba karibský ostrov Curacao či Kapverdy vyhlíží premiérovou účast na jedné z největších sportovních akcí světa, Češi budou muset o místenku na turnaji zabojovat v baráži. Pokud se jim to povede, čeká tuzemské fandy pravděpodobně nákladný výlet do zámoří.
Tři pořadatelské země, šestnáct měst, 48 národních týmů a miliony fanoušků z celé planety. To je v číslech historicky největší fotbalové mistrovství světa 2026, jehož dějiště se po necelých čtyřech letech přesune z Kataru do Severní Ameriky, přesněji do USA, Kanady a Mexika.
Přes čtyřicet kvalifikovaných zemí už zná díky nedávnému losu své soupeře, termíny i stadiony, na kterých se nejlepší fotbalisté světa představí v národních barvách za mohutné podpory svých krajanů v hledišti. Alespoň tedy těch movitějších.
Podle fanouškovské skupiny Football Supporters Europe (FSE) totiž dosáhly ceny vstupenek astronomické úrovně a spolek dokonce vyzval organizátory, aby prodej pozastavili.
FSE uvedla, že na základě cenových tabulek, které byly rozeslány národním asociacím, by fanoušek, který by sledoval svůj tým od prvního zápasu ve skupině až po finále, zaplatil předem nejméně 6900 dolarů (142 tisíc korun). To je téměř pětinásobek ekvivalentních nákladů na mistrovství světa v Kataru v roce 2022, píše agentura Reuters.
Fotbalové svazy jednotlivých účastníků dostanou k dispozici přibližně osm procent kapacity stadionu a následná distribuce přidělené části ochozů už je potom víceméně v jejich režii.
Na rozdíl od předchozích let letos svazy nenabízejí vstupenky do nejnižší cenové kategorie, kterou Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) vyhradila podle agentury Reuters pro veřejný prodej. Z něj zmizely v prvních dvou fázích distribuce vstupenek přes dva miliony lístků. A to ještě předtím, než byla známa většina úspěšných absolventů z kvalifikací.
Třetí fázi prodeje spustila FIFA ve čtvrtek, necelý týden po uveřejnění rozpisu celého turnaje, včetně rozlosování základních skupin. V ní si mohou fanoušci vybrat vstupenky na konkrétní zápasy, jestli je však skutečně obdrží, se dozvědí až začátkem února.
Prodej vstupenek totiž probíhá formou takzvaného Random Selection Draw, tedy něco jako vstupenkové loterie, která poběží až do 13. ledna a včasná přihláška o místo by v tomto případě neměla mít na následný výběr šťastných držitelů vstupenek žádný vliv.
To ovšem neplatí pro naceňování vstupenek. FIFA poprvé v historii sáhla k systému dynamických a netransparentních cen, jež se uplatňuje mimo jiné při vyhledávání letenek či hotelů.
Na rozdíl od předchozích ročníků není cena lístku daná pevným ceníkem na celý turnaj. Za stejné místo na stejném stadionu v téže fázi turnaje mohou fanoušci zaplatit i o stovky dolarů více jenom proto, že má být dané utkání atraktivnější a je po něm vyšší poptávka. V případě pořízení lístků v loterii by však podle organizátorů cena měla být fixní.
Problém nastává s – na první pohled nerovnoměrným – rozložením jednotlivých cenových sektorů na některých stadionech, které případné zájemce nepřímo tlačí k výběru lístků v prvním sektoru.
Žluté sedačky, označující nejdražší cenovou třídu (vyjma VIP sektorů a prémiových salonků), zabírají většinu kapacity na stadionu a podobně jsou na tom i další dějiště.
Naproti tomu najít části hlediště v nejnižší cenové hladině označené zelenou barvou může být i pro bystrozraké značnou výzvou a pro zájemce v loterii nemožný úkol, neboť den po spuštění loterie nejsou na žádný zápas lístky čtvrté kategorie v nabídce.
Grafika FIFA
Rozdíly mezi první a druhou cenovou třídou tak výrazné nejsou – za nejdražší vstupenky si zájemci v případě úspěchu v losovačce připlatí přibližně čtvrtinu ceny oproti kategorii číslo 2. Ze třetí cenové třídy do druhé už částky rostou často i více jak dvojnásobně.
Ceny lístků v loterii začínají u těch „nejméně atraktivních“ zápasů na 140 dolarech (necelé tři tisíce korun) a většinou jde o utkání, v nichž se představí jeden z vítězů baráže. Sedadlo ve druhé cenové kategorii vyjde u téhož zápasu na 380 dolarů a ty nejlepší sektory na stadionu jsou k mání za 450 dolarů, tedy něco přes devět tisíc.
Protipólem těchto utkání je první zápas domácích USA, jež začíná na 1120 dolarech, v přepočtu asi 23 tisíc korunách, a může se vyšplhat až na 2735 dolarů, přibližně 57 tisíc korun. Většina nabízených utkání se nicméně pohybuje někdy mezi oběma uvedenými příklady.
Loterijní nákup ale není jedinou cestou, jak se k lístkům dostat. V celém poněkud nepřehledném systému však představuje první možnost, jak se mohou fanoušci ucházet o přímý nákup vstupenek na konkrétní utkání.
Dva miliony vstupenek rozprodala FIFA ještě před uzavřením evropské kvalifikace a bezprostředně po rozlosování skupin začalo zběsilé kšeftování fanoušků s překupníky. Největšímu náporu čelily zápasy Argentiny a Portugalska.
Za místenky na (potenciální) derniéru Lionela Messiho či Cristiana Ronalda na mistrovství světa požadovali někteří překupníci přes 40 tisíc korun. V oficiální loterii už jsou lístky na totéž představení značně lidovější. Jejich cena se pohybuje mezi 265 a 700 dolary, tedy v rozmezí 5,5 až čtrnáct tisíc korun, ovšem bez jistoty úspěšného nákupu.
Pro všechny, kdo nechtějí při koupi lístků spoléhat na náhodu, spouští FIFA v pondělí 15. prosince svůj vlastní marketplace určený k výměně či přeprodeji lístků. Za zprostředkování obchodu si organizátoři účtují provizi patnáct procent, a to jak od prodávajícího, tak od kupujícího.
Ani šťastlivci, kteří lístky seženou, ovšem nemusejí mít nutně vyhráno. Americký ministr zahraničí Marco Rubio už dříve avizoval, že letenka ani vstupenka nejsou ekvivalentem pro vízum. Vstup do země navíc může ovlivnit i řada dříve opomíjených faktorů, jako je historie na sociálních sítích.
