Akciím luxusních módních značek se za poslední roky daří výrazně lépe než výrobcům oblečení z obchodních řetězců. Vyplývá to z aktuálního průzkumu investiční platformy eToro, která srovnala výkonnost jednotlivých investičních titulů během posledních pěti let.
Podle závěrů společnosti vynesly prémiové brandy svým akcionářům za toto období čtyřikrát více než jejich protějšky z oblasti fast fashion. Zatímco luxusním značkám oblečení se podařilo vyrůst o 90 procent, značkám, které můžeme běžně vídat v obchodních řetězcích jen o 23 procent.
Konkrétně platforma eToro porovnala deset nejúspěšnějších prémiových a deset nejúspěšnějších konfekčních značek. Na prvních místech v první jmenované kategorii skončili LVMH a Hermes.
LVHM momentálně nejbohatšího muže planety, Francouze Bernarda Arnaulta, vykázala narůst své tržní hodnoty o 163 procent, Hermes, za níž nadále stojí rodina zakladatele Thierryho Hermés, dokonce o 241 procent.
„Raketový vzestup značky LVMH na pozici největší akcie na evropském trhu ukazuje, že luxusní značky jsou stále přitažlivé, a to i tváří v tvář ekonomické nejistotě a krizi životních nákladů, která vede běžné zákazníky k tomu, aby si utahovali opasky,“ komentuje výsledky Ben Laidler, stratég pro globální trhy ve společnosti eToro.
Oproti tomu růst retailových značek byl o dost mírnější. Španělská společnost Inditex, která vlastní řetězce Zara, za pět let zvýšila svou hodnotu o 21 procent, H&M o 26 procent a Next o rovnou čtvrtinu.
Společnost ASOS dokonce zaznamenala pokles, a to o 94 procent. V porovnání s těmito výsledky zaujme turecký online prodejce MAVI. Ten zaznamenal dokonce 1725% nárůst své tržní hodnoty.
„V tomto obtížném ekonomickém prostředí si zaslouží pochvalu značky z obchodních řetězců, jejichž společné ceny akcií překonávají širší průměr evropských akcií,“ pokračuje Laidle.
„Nicméně například propad ceny akcií společnosti ASOS je důkazem toho, jak nelítostné a konkurenční může být toto odvětví. To podtrhuje význam přizpůsobivosti a inovací ve stále se měnícím módním průmyslu.“
Podle jeho slov se kupní síla spotřebitelů v poslední době díky zvyšování mezd a snižování inflačních tlaků opět zvýšila. To mimo jiné svědčí o křehké rovnováze mezi makroekonomickými podmínkami a módním průmyslem, jenž se řídí potřebami spotřebitelů.
