Pařížský startup Mistral chtěl vyvinout špičkový model umělé inteligence, který by konkuroval OpenAI a Anthropicu. To nevyšlo. Ukázalo se však, že mnohým lidem je jedno, jestli je jejich AI absolutní světovou špičkou. Hlavní je, aby nebyla vyrobena v Americe nebo v Číně.
Na vystoupení Arthura Mensche, spoluzakladatele a CEO přední francouzské AI společnosti Mistral, se v únoru na summitu AI Action v centru indického Naí Dillí přišlo podívat jen skromné publikum. Všichni chtěli raději poslouchat Sama Altmana z OpenAI nebo Daria Amodeia z Anthropicu, kteří s oblibou hlásají o příslibech a rizicích superinteligentní AI.
Malá skupina manažerů a výzkumníků v Menschově publiku však zachytila zcela jiný odkaz: ovládat svůj vlastní osud v AI by měl i zbytek světa, nejen Silicon Valley. A Mensch jim s tím umí pomoci. „AI by měla být nástrojem posílení, ne dominance,“ prohlašuje.
Menschovu vizi pro Mistral i pro AI samotnou lze shrnout do jednoho slova – nezávislost. Na rozdíl od svých rivalů ze Silicon Valley, kteří jsou jako „černé skříňky“, je většina modelů Mistralu tím, co technici nazývají „open weight“. V tomto open-source typu modelu mohou zákazníci nahlédnout „pod kapotu“, přizpůsobit si AI pomocí vlastních dat nebo si ji zdarma stáhnout a spustit offline (i na notebooku).
Mějte kontrolu nad svou AI
Menschův odkaz rezonuje. Některé manažery děsí rétorika OpenAI a Anthropicu o ovládnutí světa i vznikající hrozba čínských AI firem. Menschovy řeči o kontrole a suverenitě je dokážou uklidnit. Stejně na ně působí i jeho nabídka, že Mistral k nim pošle inženýry, aby jim technologii přímo nastavili a spravovali. Vaše data nemusí opustit kancelář, natož zemi.
„Jsme skutečně jedinou společností, která umožňuje budovat klíčovou firemní automatizaci a produkty na otevřeném stacku. To je hodnota, která platí všude,“ říká 33letý Mensch v kancelářích Mistralu v desátém pařížském obvodu, zatímco děti na dvoře za ním hrají fotbal.
Evropské firmy mají o Mistral mimořádný zájem. V době, kdy německá vláda ruší Microsoft Office ve státní správě a Francie zavádí vlastní alternativu k Zoomu, má Mensch příležitost zasáhnout s příslibem bezpečné a hrdé evropské AI.
Dalším motorem jeho byznysu je Donald Trump. Prezidentova obchodní válka, hrozby anektování Grónska a sliby chránit americké technologické firmy před regulací vyvolaly obavy ze závislosti na čemkoli americkém – od softwaru přes datová centra až po AI. „Nezávislost, kterou poskytujeme našim zákazníkům, je pro náš produkt klíčová,“ říká Mensch.
Souboj o výkonnost
Mistral potřebuje získat konkurenční výhodu všude, kde se dá. Mensch a spoluzakladatelé Guillaume Lample a Timothée Lacroix patří k nejlepším technickým talentům Francie. Všichni vzešli z pařížských poboček špičkových amerických AI laboratoří. Mistral však v žebříčcích výkonnosti AI klesá stále níže.
Podle jednoho populárního benchmarku by nejlepší model Mistralu prohrál v souboji i se starší verzí modelu Claude od Anthropicu. Ta přitom vyšla o devět měsíců dříve. Co je horší, poráží ho i nová vlna „open-weight“ modelů od čínského startupu DeepSeek a giganta Alibaba.
To není vůbec překvapující. Američtí rivalové Mistralu mají k dispozici mnohem více peněz. Ročně jsou ochotni utratit více než 3,1 miliardy dolarů, které Mistral dosud vybral (včetně investic od francouzských institucí jako BNP Paribas a Bpifrance). Čínští konkurenti zase tvrdí, že dokážou školit modely levněji, ačkoli se obecně předpokládá, že „destilují“ tajemství amerických gigantů tím, že milionkrát poptávají Claude a ChatGPT, aby tak vytrénovali vlastní modely.
V prostředí posedlém výkonem by tak měl být Mistral logicky outsiderem. Mensch však vsadil na to, že menší a levnější model vyrobený v Evropě je pro vlády a globální korporace vhodnější než americký uzavřený model s větším výkonem.
Navíc pro seriózní západní společnosti je příliš riskantní spoléhat na čínské modely, říká investorka Mistral Jeannette zu Fürstenberg z fondu General Catalyst. Strategie byla úspěšná. V roce 2025 přinesla tržby ve výši dvě stě milionů dolarů. Mensch tvrdí, že Mistral je na cestě dosáhnout do prosince měsíční tržby kolem osmdesáti milionů dolarů. Pro vysoké náklady na výpočetní techniku a data však společnost stále není zisková.
Banky i Tesco
Mistral již uzavřel smlouvy s londýnskou bankou HSBC (druhou největší bankou v Evropě s aktivy přesahujícími tři biliony dolarů), britským maloobchodním gigantem Tesco (jeho tržby v roce 2025 dosáhly sedmdesáti miliard dolarů) a společností CMA, třetí největší přepravní společností na světě podle kapacity (tržby v roce 2025: 54 miliard dolarů).
Prezident Emmanuel Macron, který nazval společnost Mistral příkladem „francouzského génia“, zajistil smlouvy na integraci její umělé inteligence do vládních agentur, od armády až po úřad pro uchazeče o zaměstnání. Společnost Mistral spolupracuje také se singapurskou armádou a vládami Řecka a Lucemburska. Pokud se společnost Mistral „nestane společností s hodnotou sto miliard dolarů, bude to jen proto, že to pokazili,“ říká zu Fürstenberg.
Lidé ze Silicon Valley by mohli říci, že tento startup je nyní jen o něco více než „systémový integrátor“. Velká část jeho příjmů pochází spíše z konzultačních smluv ve stylu Palantiru než z nejmodernější AI.
Ale co je na tom? Strategie je úspěšná. Mistral má nyní podporu společnosti ASML, nejcennější technologické společnosti v Evropě (tržní kapitalizace 560 miliard dolarů). Ta vyrábí zařízení, na která se při leptání obvodů do křemíkových čipů pomocí ultrafialového světla spoléhá téměř celý technologický svět.
Tato nizozemská společnost vedla v září kolo financování společnosti Mistral v hodnotě dvě miliardy dolarů a podepsala dohodu o využívání umělé inteligence společnosti Mistral ve svých produktech a výzkumu. Toto kolo ocenilo startup na čtrnáct miliard dolarů. Jeho tři spoluzakladatelé se tak stali novými miliardáři. Každý z nich vlastní třináctiprocentní podíl v hodnotě 1,8 miliardy dolarů.
Mistral jako bezpečný přístav
Aby Mistral rostl i nadále, musí plně využít svou konkurenční výhodu „bezpečného přístavu“ před AI supervelmocemi z USA a Číny. Samozřejmě nemůže zcela rezignovat na zlepšování modelů. V určitém bodě by se modely OpenAI a Anthropicu mohly stát natolik dobrými, že někteří velcí zákazníci obětují bezpečnost a suverenitu výměnou za čistý výkon.
Mensch se narodil na předměstí Paříže. Jeho matka je učitelka fyziky a otec vede malou serverovou společnost. Jako počítačový expert třetí generace se setkal s Lamplem (dnes 35letým) na elitní univerzitě École Polytechnique. V roce 2016, během doktorského studia, získal Lample práci v AI divizi společnosti Meta, kde pracoval s Lacroixem (dnes 34letým). Mensch po doktorátu pracoval dva roky v postdoktorském výzkumu, dokud v roce 2020 neskončil v pařížské pobočce Googlu v týmu DeepMind.
Tam Mensch pracoval na přelomové studii, která ukázala, že velké jazykové modely lze postavit mnohem levněji, než se předpokládalo. Lacroix a Lample tyto myšlenky využily při budování nízkonákladových open-weight modelů v laboratoři Meta. Když tento projekt s názvem Llama v únoru 2023 zveřejnili, stal se okamžitým hitem. Jejich model byl malý, levný a výkonný. Byl tak ideální pro akademiky a startupy s omezeným rozpočtem.
Krátce nato podali všichni tři výpovědi. „Už tehdy jsme začali přemýšlet o tom, co bychom mohli dělat ve Francii,“ vzpomíná Mensch.
Evropa zaostává již dlouho
Během celých desetiletí (přes dot-com rozmach, explozi sociálních sítí až po éru cloudu) Evropa v technologiích zaostávala. Zakladatelé Mistralu byli přesvědčeni, že kontinent potřebuje vlastní AI modely a že socialisticky laděné vlády a průmyslové giganty za ně zaplatí. Společnost pojmenovali po silném větru, který v zimě bičuje Středomoří. Venture capital firma Lightspeed ze Silicon Valley v roce 2023 vedla seed kolo ve výši 115 milionů dolarů, což bylo v té době největší v Evropě.
První modely Mistralu vyvolaly rozruch. Mensch splnil slib, že špičkovou AI lze postavit a provozovat za zlomek ceny ChatGPT. Společnost později spustila vlastní aplikaci ve stylu ChatGPT, nazvanou Le Chat. Za prvních sedm týdnů zaznamenala milion stažení, většinu z nich ve Francii.
Mistral však brzy narazil na obrovskou finanční a technologickou převahu. OpenAI a Anthropic vysbíraly za poslední dva roky více než dvě stě miliard dolarů. Jejich hodnota dosahuje 840, respektive 380 miliard dolarů. Minulý rok přinesla OpenAI tržby kolem třinácti miliard dolarů, zatímco Anthropic zhruba 4,5 miliardy.
Podle průzkumu Menlo Ventures mezi pěti sty americkými manažery má Anthropic čtyřicetiprocentní tržní podíl, OpenAI 27procentní a Mistral dvouprocentní. (Třeba však poznamenat, že Menlo Ventures je jedním z největších podporovatelů Anthropicu.)
V roce 2024 se zdálo, že Mistral ztrácí dech. Kritici tvrdili, že zaostává, že jeho tržby byly údajně hluboko pod částkou padesát milionů dolarů. Mensch připouští, že tým se „učil za pochodu“ po letech strávených v laboratořích bez zaměření na byznys. Tržby však začaly stabilně růst, když se konečně podařilo uzavřít velké kontrakty, o kterých se vyjednávalo dlouhé měsíce.
„Pokud budeme úspěšní my, bude úspěšná i Evropa.“
Arthur Mensch, CEO Mistralu
Aby získali prémiové zákazníky, Mistral si vypůjčil nápad od Palantiru – své inženýry nasazovali přímo u klientů. Mensch neprodává jen AI model. Jeho přidaná hodnota spočívá v tom, že posílá vysoce kvalifikované zaměstnance, aby řešili konkrétní byznys problémy. Inženýři Mistralu jsou ochotni pracovat s kterýmkoli open-weight modelem, nejen s těmi vlastními, přestože Mensch dodává, že zákazníci často preferují Mistral, protože „mají větší důvěru v to, na čem funguje a jaké potenciální chyby mohou očekávat“.
Mistral garantuje bezpečnost dat
Banka HSBC má v současnosti v Londýně tým Mistralu, který vytváří AI nástroje pro automatizaci úkolů pro 200 tisíc zaměstnanců. CIO banky Stuart Riley říká, že HSBC pracuje s více modely, ale Mistral vyplňuje důležitou mezeru u citlivých dat: „Potřebujeme mít jistotu, že modely i data zůstávají v přesně určené geografické lokalitě.“
Mezi sedmi sty zaměstnanci Mistralu zjevně koluje vtip, že budoucnost firmy stojí na tom, zda dokáže konkurovat Palantiru. Hodnota Palantiru aktuálně vystřelila na 330 miliard dolarů. Plakáty v kancelářích zaměstnanců Mistralu zdobí slovní hračky s názvem Palantir a francouzským slovem poulet (kuře). Jeden z nich zobrazuje miliardáře Alexe Karpa, CEO Palantiru, s hlavou kohouta. Jiný zase vtipkuje o tom, že na burzu vstoupil „Poulantir“.
Mensch přiznává, že Mistral a Palantir mají částečný střet v cílových zákaznících, ale věří si. Palantir se v Evropě stal kontroverznějším poté, co Karp začal přebírat trumpovskou rétoriku a získal sérii federálních kontraktů na sledovací technologie pro americkou vládu. Mensch však bude muset čelit také OpenAI a Anthropicu, které si budují vlastní týmy inženýrů pro přímé nasazení u klientů.
Jednou z výhod, kterou OpenAI ani Anthropic nemohou zkopírovat, je to, co Mensch nazývá „komunitní solidaritou“ s Macronem a dalšími evropskými lídry. Ví, že osud Mistralu je nerozlučně spjat s Evropou. „Pokud budeme úspěšní my, bude úspěšná i Evropa,“ říká.
Vlastní datová centra a budoucnost
A nejde jen o starý kontinent. Podle Mensche zhruba čtyřicet procent tržeb Mistralu pochází z USA a od mimoevropských klientů. Tam není prodejním argumentem patriotismus, ale kontrola a náklady. Také americké správní rady mají důvod obávat se ambicí obrovských AI firem. „Nemyslím si, že prizma Evropa versus Amerika je to správné,“ říká Mensch. „Správné je open-source versus uzavřené modely.“
V pařížské kanceláři Mensch nadšeně hovoří o novém projektu – AI, která dokáže ovládat robotická ramena. Je to součást snahy Mistralu pomoci evropským průmyslovým gigantům získat zpět své místo na trhu v době, kdy Čína a USA dominují v robotice. Společnost také pokračuje v uvádění malých specializovaných modelů včetně jednoho únorového, určeného pro superrychlý hlasový přepis.
Dosud hrál mladý CEO Mistralu se špatnými kartami překvapivě dobře. Při budování AI selhaly tváří v tvář hrozbě od OpenAI a Anthropicu i firmy s mnohem většími zdroji – Microsoft, Amazon, Apple či dokonce Muskova xAI. Meta utratila loni na AI sedmdesát miliard dolarů. Nakonec uvedení nového modelu stejně odložila. xAI „pálí“ miliardy, ale její chatbot Grok za konkurencí zaostává.
Prozatím má Mistral v podstatě monopol na evropské open-weight modely. Meta podle dat z knihovny Hugging Face v budování otevřených nástupců Llamy zaváhala. Otevřený model od OpenAI z roku 2025 se zase nesetkal s příliš vřelým přijetím. Tento volný prostor však nemusí vydržet dlouho. Jeden z investorů Mistralu, společnost Nvidia, začal prosazovat vlastní modely a investuje miliardy do jejich vývoje.
Největším rizikem pro Mistral i starší americké technologické firmy je, že náskok OpenAI, Anthropic a Googlu v kódování pomocí AI jim umožní vytvořit modely, které se budou autonomně zlepšovat. „Velká trojka“ má již dnes AI, která kóduje rychleji než lidé a s minimem chyb. Další generace by mohla nahradit celé zástupy dalších duševně pracujících profesionálů.
Datová centra v Evropě
Mensch na to reaguje dalším posílením nezávislosti. „Mnozí zákazníci nám říkají: ‚Můžete nám poskytnout AI, která nefunguje na ničem (co vlastní giganty jako Microsoft, Google a Amazon)?’“
Proto Mistral buduje vlastní datová centra včetně jednoho u Paříže. Mensch předpokládá, že do konce roku 2027 bude mít kapacitu dvě stě megawattů. Energie z francouzských státních jaderných elektráren pomůže, ale výstavba může stát odhadem pět miliard dolarů. Mensch už oslovil ropné Abú Dhabí a údajně hledal dluhové financování.
Pozice lokálního šampiona má však i svá omezení. Je nepravděpodobné, že by francouzské nebo evropské antimonopolní úřady schválily prodej Mistralu zahraniční firmě, a to i přes loňské spekulace, že Apple plánuje podat nabídku.
„Dostali jsme nějaké nabídky, ale ukázali jsme, že Mistral má na to, aby byl velkou a nezávislou společností,“ říká Mensch a zdůrazňuje, že jeho zákazníci hledají „odpoutání se od svých historických dodavatelů“.
V konečném důsledku je to hlavní sázka Mistralu. Nesnaží se porazit své rivaly v San Francisku, ale s tím, jak roste jejich moc, mohou růst i Menschovy příležitosti.
