Francouzský prezident Emmanuel Macron se v pátek v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě.

Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

„Na mezinárodní úrovni musíme jasně definovat podmínky pro zmírnění krize a konfliktu na Blízkém východě. Musíme zajistit, aby byl Hormuzský průliv znovu otevřen,“ řekl Macron.

Ani jeden z lídrů nicméně neupřesnil, jakým způsobem by k tomu přispěli, podotkla AP. Opětovné otevření této vodní cesty za pomoci vojenské operace je však podle Macrona nereálné.

Prezidenti se podle Iho domluvili na rozšíření spolupráce v oblasti technologií nebo energetiky. Zástupci obou zemí také podepsali dohody o spolupráci v oblasti dodavatelských řetězců jaderného paliva, o společných investicích do projektu jihokorejských pobřežních větrných elektráren a o spolupráci v oblasti kritických nerostných surovin.

Jižní Korea přistoupila ke zvýšení výkonu svých jaderných reaktorů, aby zmírnila energetickou krizi. I rovněž vyzval k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje energie, protože válka odhalila silnou závislost země na dovozu fosilních paliv.

Blokovaným Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světové produkce ropy a přibližně třetina zkapalněného zemního plynu, což zvyšuje ceny ropy na mezinárodních trzích.

Americký prezident Donald Trump ve středu řekl, že Američané tuto vodní cestu nepotřebují a že si ji mají vzít ty země, pro něž je důležitá. Vyzval k tomu právě Jižní Koreu, Čínu nebo Japonsko, které dovážejí 90 procent své ropy z Blízkého východu.

Macron na dvoudenní návštěvu Jižní Koreje přiletěl ve čtvrtek z Japonska, kde strávil tři dny. S tamní premiérkou Sanae Takaiči se ve středu také dohodl na spolupráci při prosazování ukončení války a znovuotevření průlivu pro tankery.