NASA, Harvard, Apple, Národní galerie ve Washingtonu, Nvidia – možná by se našlo víc průsečíků, ale všechny tyhle špičkové instituce mají nepochybně společnou jednu věc. Brno.
Tedy přesněji Made in Brno a konkrétně to, že ve svých službách mají přístroje z Brna. A to jen potvrzuje věc, o které se pořád málo mluví – že jižní Morava je epicentrem světové elektronové mikroskopie.
Přístroje vyvinuté místními firmami ovládají nejrůznější kouty vědy a průmyslu – od vývoje nových léčiv, baterií a polovodičových čipů přes forenzní analýzy až po studium měsíční půdy.
Uplatnění mají na prestižních univerzitách, ve vesmírných institucích i v globálních firmách – i když jejich jména často zůstávají kvůli podepsaným smlouvám a „endéáčkům“ neveřejná.
Třetina elektronových mikroskopů ve světě pochází od výrobců z Česka. A ať už jde o zavedené světové giganty, nebo mladé spin-offy, jejich mikroskopy patří mezi světovou špičku a zásadně formují moderní vědu i průmysl.
V článku dále zazní:
- Jak Brno ovládá svět elektronové mikroskopie?
- Proč tu vznikají přístroje, které mění vědu i průmysl?
- Co všechno dokážou mikroskopy z Brna?
- Které české firmy umožňují studovat měsíční půdu, nanočástice i strukturu proteinů?
- Proč špičkové instituce jako NASA, Harvard nebo Apple spoléhají na technologie „Made in Brno“?
