Na velikosti záleží. Aspoň tedy u přístroje z dílny startupu Nanteo a s ním spojovaných nadějí. Tyto naděje se zprvu zdály menší než krabička od sirek, natož pak dvě krabice od bot. Dnes se tytéž naděje nevejdou ani do masivní skříně, tolik jich kolem přístroje létá.
Masivní skříň? Takový je zhruba rozměr většiny současných laboratorních analyzátorů, brněnský startup provedl zmenšení do velikosti zmiňovaných dvou krabic od bot. Na velikosti vskutku záleží a v tomto případě platí, že čím menší, tím lepší: Nanteo stojí za vývojem zdrobnělé verze bioanalyzátoru, v podstatě přenosné laboratoře.
Zatímco s objemnou skříní manipulovat
dost dobře nejde, s přístrojem od Nantea
lze hýbat snadno. Funkce jsou přitom víceméně zachovány:
přístroj z krve nebo krevního séra určí přesně množství
důležitých biomarkerů v těle a tím odhalí nemoc či jí
předejde. Malý analyzátor přinese výsledky do 25 minut a mohl by
ho mít v budoucnu každý lékař, nikoli jen laboratoře či
nemocnice jako dosud.
MALIA, jak se prototyp přístroje jmenuje, může být podle představ odborníků, kteří za ním stojí, uveden během relativně krátké doby do praxe. To zní téměř zázračně nejen proto, že projekt vznikl na koleni a vlastně jako „vedlejšák“ po pracovní době. Především to zní zázračně vzhledem k ohromné technické a chemické náročnosti přístroje a také legislativním požadavkům a normám.
Lidé z Nantea neskrývají, že se jejich nápad nejdřív vážně jevil jako naivní. A profesor Vojtěch Adam, který vede Ústav chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, bez vytáček přiznává, že projektu zpočátku ani trochu nevěřil.
„Kolegům jsem říkal, že nemůžou postavit něco, co bude konkurovat obrovským firmám s neporovnatelným rozpočtem,“ vzpomíná. Co mu na to kolegové odpovídali? „Že jsem hloupý a že tomu nerozumím. Měli naprostou pravdu.“
Půda Mendelovy univerzity byla pro projekt důležitá – na ní se členové týmu setkali při pregraduálním nebo postgraduálním studiu a vykročili na cestu vedoucí k jejich bioanalyzátoru. Ostatně sám profesor Adam má v Nanteu třiadvacetiprocentní podíl a ze skeptika se už dávno stal optimistou.
Tím spíš je optimistou, že MALIA je kromě vědeckého hlediska zajímavá i byznysově. Vyhlídka na možný profit je zjevná a je jedním z důvodů, proč získalo Nanteo silného průmyslového partnera v zavedené společnosti BioVendor specializující se na vývoj a výrobu diagnostických testů.
„Kromě podpory inovačního dění, které v Brně znatelně sílí a my se do něj chceme zapojit, je pro nás pochopitelně velmi zajímavý i byznysový potenciál,“ netají se Michal Kostka, CEO BioVendor Group.
Velikost, respektive nevelikost analyzátoru MALIA je logicky tím, co může přístroj na trhu zhodnotit. Michal Kostka se shoduje se šéfem Nantea Ondřejem Zítkou, že přenosná laboratoř koresponduje s trendem, kdy jde medicína zásadně blíž pacientovi. Bioanalyzátor má podle představ zamířit do odborných ordinací či rovnou ordinací praktických lékařů.
„Díky tomu se pacient dozví výsledek vyšetření vlastně na počkání. Zachytit tento trend bylo určitě jednou z našich motivací pro kooperaci s Nantea,“ říká Kostka. Ke spolupráci přitom velkou měrou přispěla šťastná náhoda. Lze ji úsměvně glosovat tak, že návštěva posilovny nemusí být užitečná pouze pro tělesnou kondici jednotlivce.
„Ve fitku jsem potkal slečnu, která u nás dálkově dodělávala diplomku a požádala, zda bychom jí nepomohli. Obnášelo to relativně velkou práci v laboratoři, ale šli jsme do toho,“ vzpomíná profesor Adam. „Slečna pracovala ve dceřiné společnosti BioVendoru a poté, co diplomku úspěšně dokončila, objevil se ve dveřích jeho zakladatel Viktor Růžička.“
Viktora Růžičku jde charakterizovat jako muže, který dokázal přetavit vědu ve výnosný byznys. Společně s ním vstoupili tehdy na akademickou půdu další lidé z vedení společnosti s tím, že se jdou „podívat na exoty, kteří se bez nároku na peníze věnovali tři měsíce neznámé dívce“.
„Při prohlídce jsme narazili na cosi, čemu jsme říkali drátostroj, protože to byl skutečně chumel drátů, který se nějak hýbal a něco dělal. Ve skutečnosti to byl jeden z prototypů, postavených ve volném čase, který měl skrze automatizaci ulehčit vědcům práci v laboratoři,“ líčí Adam.
„Byla to inspirace, na jejímž konci je MALIA, a pana Růžičku i ostatní zaujala, takže jsme se domluvili, že zkusíme dát síly dohromady, což zafungovalo skvěle. Ladě, jak se slečna z posilovny jmenuje, za tuhle náhodu děkuji skoro pokaždé, když se potkáme,“ říká.
„Vyvíjíme činidla pro detekci biomarkerů, látek v krvi a v tělních tekutinách, za jejichž pomoci umíme odlišit zdravý stav pacienta od toho patologického,“ popisuje doktorka Martina Hložánková, ředitelka vývoje a výzkumu, vklad BioVendoru, jehož nynějším vlastníkem je společnost Consillium Tomáše Němce.
Právě integrace látek pro indikaci biomarkerů se softwarem a hardwarem od Nantea, doplněný o speciální jednorázový zásobník na chemikálie, potřebný pro provedení analýzy, tvoří unikátní a originální diagnostický nástroj, který je z obchodního hlediska plně v rukou partnerů zapojených do projektu.
MALIA už je nyní v podobě prototypu
testována na zkušebních vzorcích. V budoucnu ji čeká reálné
testování a poté uvedení na trh, na němž by měla posunout
hranice vnímání laboratorní diagnostiky. „Nechci příliš
konkrétně mluvit o čase, kdy by se tak mohlo stát, ale nyní
operujeme s horizontem dvou let a naší snahou je tuto dobu ještě
zkrátit,“ prozrazuje Michal Kostka.
Stolní analyzátor je založený na
testování metodou CLIA, což je spojení magnetických mikročástic
a chemiluminiscenční detekce. Tento princip umožňuje vysokou
přesnost a citlivost pro určení vyšetřovaných parametrů a je
využíván v hi-tech přístrojích.
„Společně s partnery máme zájem
vyvíjet několik konkrétních testů pro oblast infekčních,
kardiologických, imunodeficientních či onkologických onemocnění.
Ekonomika nás nutí přednostně vyvíjet testy hrazené
pojišťovnami, nicméně věříme i v poptávku ze strany
samoplátců,“ říká Ondřej Zítka, ředitel Nantea.
Zítka působí také jako vedoucí Výzkumné skupiny biomarkerů na Ústavu chemie a biochemie na Mendelově univerzitě a pro potřeby Nantea se spojil s bratrem Janem, který je ve startupu konstruktérem. Do vyráběných přístrojů bylo později potřeba dodávat i kvalitní řídicí software, proto se k týmu přidal Jan Šílený.
V roce 2017 se Ondřej Zítka potkal s kamarádem ze studií Jiřím Pospíšilem a ten se stal konzultantem pro klinickou diagnostiku. V Nantea je ještě Monika Štěpánová, která z marketingové pozice posuzuje tržní potenciál, obchodní životaschopnost a přetváření zákaznických potřeb do konstrukčních vlastností přístroje.
„Máme ještě další nejmenované, leč důležité spolupracovníky a naší zásadní výhodou je komplexnost a velká zkušenost,“ říká Ondřej Zítka. „Úzký vývojový tým je flexibilnější a tím pádem rychleji postupuje fázemi vývoje. To nám umožňuje konkurovat v první fázi vývoje s vývojovými odděleními mnohem větších zahraničních výrobců.“
Foto Veronika Pavlačková
Flexibilní tým (zleva Ondřej Zítka, Monika Štěpánová, Jiří Pospíšil a Jan Zítka)
„Scházíme se po pracovní době a děláme do večerních hodin, a to i o víkendech. Občas je to hodně náročné, někdy se to neobejde bez ostré výměny názorů, ale protože se perfektně doplňujeme, zatím nepřišlo nic, co bychom nedokázali vyřešit,“ doplňuje Monika Štěpánová.
Výsledkem je MALIA s benefity, jako je jednoduchá obsluha i jednoduché prezentování výsledků. A hlavně vyšetření přímo na místě odběru vzorku, které je ke všemu přesné a rychlé.
„Pokud dnes potřebuje pacient rozbor krve, musí se dostavit do nemocnice, čekat v čekárně s rizikem infekčního přenosu, přičemž výsledek není znám dříve než v řádu hodin. Tahle praxe by se mohla – vlastně ve 21. století přímo měla – začít měnit,“ soudí Jiří Pospíšil.
Jeho slova mají ještě větší platnost v aktuálních časech. „Testování se z nemocnic a velkých klinických laboratoří přesouvá do mobilních stanovišť a menších laboratoří nebo dokonce k samotestování pomocí antigenních testů. Tedy co nejblíž k pacientovi,“ říká.
Nápad, který zprvu vypadal bláhově, může
být průlomový. Zaujal i Jihomoravské inovační centrum, takže
si startup sáhl na dotaci v hodnotě přesahující milion korun.
Při parafrázi slavného výroku astronauta Armstronga jde o malý
analyzátor znamenající však velký krok pro pacienta.
Navíc pro ty, kteří jej vlastními schopnostmi a úsilím snesli z chimérických výšin, skýtá ještě jednu velkou výzvu. „Poněvadž jsme vědci zabývající se základním výzkumem, nesmírně nás vzrušuje představa, že vyzkoumáme něco, co se dostane do praxe,“ svěřuje se Vojtěch Adam.
Následně se profesor na vteřinku odmlčí a pak upřímně dodá: „A ano, samozřejmě doufáme i v dobrý byznys.“
