„Aby naše země nebyla označována jako montovna, musíme být schopni vytvářet produkty a služby se stále vyšší přidanou hodnotou, což bez inovací nelze,“ myslí si čeští startupisté a investoři. Celkem 146 z nich proto v otevřeném dopise žádá premiéra Petra Fialu o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
„Právě technologické startupy jsou firmy, jejichž smyslem existence je inovovat, hledat nové příležitosti na trhu a pak díky nim rychle růst. Na rozdíl od tradičních sektorů ekonomiky startupy často prodávají své produkty do zahraničí, k jejich tvorbě nepotřebují mnoho místních přírodních zdrojů nebo státní podporu a jsou tak čistým importérem bohatství do Česka,“ píše se ve výzvě s tím, že v roce 2022 zaměstnávaly tuzemské startupy už zhruba 150 tisíc lidí.
Pod dopisem, který inicioval Jan Čurn ze startupu Apify a Vít Horký z neziskové organizace Czech Founders sdružující české startupisty, se podepsala i nejvýraznější jména české startupové scény, včetně zakladatele a CEO Kiwi.com Olivera Dlouhého, zakladatele Mall.cz Ondřeje Fryce, Richarda Valtra z tuzemského jednorožce Mews, Huberta Palána z Productboardu nebo Jakuba Havrlanta. Podle autorů dopisu generují firmy všech podepsaných zakladatelů obrat 89,9 miliardy korun ročně.
Signatáři výzvy tvrdí, že jsou takzvané zaměstnanecké akcie, tedy v konečném důsledku nabídka finančního podílu na případném budoucímu úspěšném prodeji startupu nebo jeho vstupu na burzu, jednou z mála možností, jak do startupů lákat talentované zaměstnance.
Čeští zákonodárci se přitom otázkou takzvaných zaměstnaneckých akcií, neboli employee stock ownership plan, zkráceně ESOP, loni intenzivně zabývali. Výsledkem byla úprava zákona o daních z příjmů, která odkládá okamžik zdanění zaměstnaneckých akcií. Podle startupové scény je však novela v praxi nepoužitelná.
Signatáři si stěžují například na to, že zákon předpokládá okamžitý převod podílů či akcií na zaměstnance, což je pro většinu firem nežádoucí kvůli komplikacím v corporate governance. „Složitá vlastnická struktura startupům v praxi omezuje možnosti prodeje nebo získání dalších investic,“ říkají.
Odklad daňové povinnosti v nové právní úpravě je navíc podle nich využitelný pouze při splnění příliš velkého počtu podmínek.
„Například toho, že zaměstnanec zůstane pracovat ve společnosti až do doby prodeje nebo že prodej proběhne do deseti let od jeho nabytí podílů. Tyto podmínky přitom vystavují zaměstnance, respektive společnosti riziku předčasného zdanění v situaci, kdy si to ještě nemohou dovolit,“ říkají signatáři dopisu a dodávají, že u mnoha startupů je doba od založení do úspěšného prodeje mnohem delší.
To dokazuje i nedávný prodej Zásilkovny, kterou zakladatelé prodali po třinácti letech jejího budování, nebo prodej Mall.cz, který se udál po dvanácti letech od jeho založení. Stejně tak v případě jednoho z nejúspěšnějších „startupů“ v tuzemsku, firmy Avast, trvala cesta od založení k prodeji celých třiatřicet let.
Startupisté proto žádají premiéra o doplnění současného zákona upravujícího zaměstnanecké akcie.
„Nežádáme o žádné daňové úlevy. Žádáme pouze o možnost dát raným zaměstnancům startupů podíl na zisku z prodeje firmy, podobně jako kdyby byli akcionáři nebo skuteční podílníci firmy, ovšem bez komplikací spojených s provozem akciové společnosti a bez složité corporate governance, kterou přináší podíly zapsané v obchodním rejstříku,“ apelují.
