Společnost SpaceX nejbohatšího muže světa Elona Muska si ve středu připomíná deset let od jednoho ze svých největších úspěchů: opětovného přistání stupně rakety na plošinu ve vodě. Prvenství i obřích pokroků už přitom za více než dvě dekády své existence připravila desítky – a kdo je dodnes jen obdivoval, brzy si na nich zřejmě bude moci koupit i podíl.
Společnost má podle informací amerických médií chtít již letos v létě vstoupit na burzu a očekává se, že půjde o největší IPO v historii. Investory přitom na společnosti láká kromě její obří valuace i to, že dosud zvládla každou dekádu i dvakrát posunout, co je možné. Co nejdůležitějšího se SpaceX dosud podařilo?
Na oběžnou dráhu (2008)
Už v roce 2008, tedy pouhých šest let po svém vzniku, společnost poslala do vesmíru dvoustupňovou raketu Falcon 1, přičemž jako první soukromá společnost úspěšně dosáhla oběžné dráhy Země s raketou na kapalné pohonné látky.
Pro firmu to přitom bylo otázkou přežití, protože tři předchozí starty skončily neúspěchem. Po vypuknutí požáru při jednom startu či sražení obou stupňů rakety po jejich oddělení tak Spojené státy a agentura NASA pochybovaly, zda může soukromá společnost vůbec zvládnout něco tak komplikovaného.
Úspěch čtvrtého startu je však přesvědčil a několik měsíců nato již SpaceX dostala klíčový kontrakt od NASA v hodnotě 1,6 miliardy dolarů na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice.
Náklady vložené do vývoje Falconu 1 se tak více než vyplatily – celý program stál společnost kolem stovky milionů dolarů. To tehdy z většiny financoval sám ze svého Musk, který přiznal, že pokud by to ani napočtvrté nevyšlo, zřejmě by na další pokus již finance neměl a firma by to nepřežila.
Návrat z vesmíru (2010)
Dva roky nato přišla mise COTS Demo Flight 1 a raketa Falcon 9. Během tři a půl hodiny dlouhé mise doletěla raketa z Floridy na oběžnou dráhu a vynesla tam vesmírnou loď Dragon, která se následně dokázala vrátit zpět na domovskou planetu.
To byl obrovský pokrok a další ukázka toho, že privátní společnost toho může dokázat více než agentury závislé na financích od států. NASA se v té době totiž připravovala na definitivní ukončení provozu raketoplánů a nutně potřebovala najít novou a spolehlivou náhradu.
SpaceX navíc získala další prvenství, protože žádné soukromé společnosti před ní se nepodařilo bezpečně se z oběžné dráhy vrátit. A i tehdy se to povedlo za skromnou částku – start vyšel na pouhých 59 milionů dolarů.
Přistání v oceánu (2016)
Dne 8. dubna 2016 SpaceX jako první v historii přistála s orbitální nosnou raketou na plovoucí plošině. Hlavní misí rakety Falcon 9 tehdy bylo vynést nákladní loď Dragon se zásobami na Mezinárodní vesmírnou stanici, první stupeň rakety však měl úkol vlastní – v pořádku přistát na malé plošině uprostřed moře.
Pokus z roku 2016 přistát na vodě nebyl první. Při jednom z předchozích se například podařilo cíl trefit, ale kvůli selhání zamykání nohou se stupeň převrátil a explodoval.
Už na konci roku 2015 se podařilo vertikálně přistát na pevnině.
Prvenství v této souvislosti navíc Muskova firma získala ještě jedno. V roce 2017 se jí podařilo zachráněný stupeň rakety vůbec poprvé dostat do vesmíru. Celá mise vyšla zhruba na 130 milionů dolarů, přičemž pokus o přistání z této částky činil jen nepatrný podíl.
Hlavně však společnost dokázala masivně ušetřit, protože výroba prvního stupně vychází zhruba na vyšší desítky procent z celkové ceny rakety.
S lidmi na palubě (2020)
Vůbec první soukromou společností, která dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu, se v roce 2020 opět stala SpaceX. Po zhruba devatenácti hodinách letu se loď s dvěma astronauty autonomně připojila k Mezinárodní vesmírné stanici a po více než šedesáti dnech je v pořádku dostala zpět na Zemi.
To byl pokrok nejen pro Muskovu společnost, ale i pro Spojené státy, které se po konci raketoplánů musely spoléhat na ruské lodě Sojuz. Mise Demo-2 však potvrdila, že systémy SpaceX jsou bezpečné a připravené na pravidelné operační lety k Mezinárodní vesmírné stanici.
V rámci celého programu dostala společnost od NASA kontrakty za 3,1 miliardy dolarů, přičemž cena za dopravu jednoho astronauta se tehdy měla podle odhadů vyšplhat na 55 milionů dolarů. To bylo podstatně méně než zhruba 80 až 90 milionů dolarů, které předtím Spojené státy platily Rusům.
Mechazilla (2024)
Další významné prvenství přišlo během pátého testovacího letu systému Starship na podzim 2024. Tehdy se SpaceX pokusila o riskantní manévr, při kterém vystřelila raketu, s jejímž prvním nosným stupněm se vrátila.
Místo přistání na plošinu jako v roce 2016 však zapojil startovací věž. Těsně před dopadem booster zažehl centrální motory, čímž zpomalil své klesání zhruba na rychlost lidské chůze. Dvě ramena věže – takzvané „jídelní hůlky“ – se následně kolem boosteru sevřela a téměř bez poškození ho zachytila.
To se do té doby nepovedlo nejen žádné soukromé společnosti, ale ani nikomu jinému a na rozdíl od jiných prvenství se manévr povedl na první pokus. Že se masivní, 71 metrů vysoký booster podařilo bez jediného problému chytit, tehdy bylo šokem i pro největší příznivce SpaceX.
Milník měl reálně pozitivní vliv na důvěru ve společnost i její schopnost vydělávat. Bylo jasné, že inovace umožní zkrácení času mezi starty. Podle výpočtů společnosti by to tak mohlo snížit budoucí cenu za vynesení nákladu do vesmíru na 10 až 200 z dnešních zhruba 1500 dolarů za kilogram.
Co dál?
Prvenství už společnost SpaceX nasbírala mnoho, několik by jich ale ještě chtěla získat. V rámci programu NASA Artemis například připravuje speciální verzi své lodi Starship, která by se měla stát vůbec prvním komerčně vyvinutým plavidlem, které dopraví astronauty na povrch Měsíce.
K těmto plánům se vztahuje i vývoj technologie, která by jako první umožnila rutinní přečerpávání stovek tun paliva mezi dvěma kosmickými loděmi. Otestovat to by měla společnost již letos.
Krom toho je však dlouhodobým cílem Elona Muska dostat člověka na Mars – a v této oblasti zbývá prvenství více než dost.
