Sázky na to, že nejvytíženější český moderátor, boxer ve výslužbě a mediální podnikatel v jedné osobě Jaromír Soukup po letech ostrých soubojů padne, byly v posledních měsících vysoko. Životně důležité společnosti – mediální agentuře Médea – prakticky došly peníze a celý trh už ladil krizové plány pro případ, že firma, přes kterou tečou inzertní finance do všech mediální domů v zemi, zkrachuje.
Současná dohoda s čínskou skupinou CITIC by však měla jádro Soukupova byznysu podržet. Otázkou zůstává, za jakou cenu a zda u toho ještě excentrický podnikatel bude. On sám však stažení ze svých firem neplánuje, naopak.
V unikátním obsáhlém rozhovoru, který vznikl během několika posledních dní prostřednictvím e-mailu, vysvětluje, jak si nové soužití s čínským státním molochem představuje, proč se rozešel s prezidentem Zemanem nebo jak se jeho společnosti vyrovnávají s koronakrizí.
Váš čínský partner Rainbow Wisdom Investment (dcera společnosti CITIC Europe) uplatnil opci a navýšil tím podíl v Médee na 57 procent. Co přesně to znamená pro fungování firmy?
Neznamená to vůbec nic. Podepsané dohody jasně říkají, jak bude probíhat řízení firmy. V nich je napsáno, že předsedou představenstva firmy zůstávám já a řízení Médey je i nadále moje kompetence. Smlouva je navíc postavená tak, že obě strany mají velmi jasně definované své role, a neumožňuje ani jednomu bez souhlasu toho druhého v podstatě nic.
Nicméně jste se vstupem čínského partnera souhlasil. Hovoří se o zásadním vlivu čínského kapitálu na celý mediální byznys v Česku.
Já jsem dlouho zvažoval, zda vyhovět čínské straně s uplatněním opce. Ale s ohledem na situaci na mediálním trhu, která zasáhla, a to zdůrazňuji, všechny mediální domy, jsem se rozhodl kývnout. I proto, že si říkám, že pokud čínská strana naplní to, s čím před lety přišla, totiž s investicemi do tohoto byznysu, tak je to správně. Nicméně jsem připravený i na variantu, že čínská strana nesplní to, co opakovaně avizovala, a pak mám prostor, jak se jejich vlivu účinně bránit. Chci tím tedy říci, že majorita, kterou nyní společnost Rainbow Wisdom Investment získala, neznamená automaticky, že má i kontrolu nad médii.
Také jsem slyšel o možných změnách v představenstvu a oslabení vaší pozice. Je to teď předmětem jednání? Jste připraven vzdát se výhradní kontroly nad agenturou?
Znovu opakuji, majorita opravdu neznamená, že mohou převzít kontrolu a řízení agentury. Klíčové pro mě je, aby tato změna byla výhodná pro klienty, pro agenturu a samozřejmě se v tom musím najít i já. Výhodou je, že současná struktura neumožňuje ani jedné straně silové řešení této situace.
Je součástí těchto dohod i další navýšení základního kapitálu?
Ano, je to jedna ze základních věcí v rámci dohody s nimi.
Hodně citovaným aspektem je zadlužení agentury. Jaká je její současná situace a řeší současná dohoda tuto oblast?
Vzhledem k dohodám se svými obchodními partnery tyhle záležitosti nemohu komentovat. Rád bych ale dodal, že současná situace na mediálním trhu to zcela překreslila. Nyní mají problémy všechny agentury. Všichni ve všech průmyslových oborech. A určitou dávku zadlužení musí nyní řešit všichni. A pokud chce být CITIC, respektive Rainbow Wisdom Investment, strategický partner, za jakého jsme si ho i vybrali, nyní nastal čas to dokázat.
Už před časem jste naznačil, že máte v branži hodně nepřátel, kteří se snaží vaše společnosti potopit. Uklidnila se v tomto ohledu situace na trhu? Například s mediální skupinou Daniela Křetínského?
Já se pohybuji v médiích od 90. let. Tedy řádově desítky let. A troufám si říci, že patřím do „staré gardy“, která do médií vstupovala ne kvůli politické moci, ale protože v tom viděla byznys. Média jsou pro mě srdeční záležitost, a ne prostředek k nějakému rychlému získání vlivu. Nikdy jsem nevolal jedinému šéfredaktorovi, ať stáhne nějaký článek. Nikdy jsem neměnil články v novinách za inzeráty, protože vím, že to je začátek konce. Neříkám, že jsem nebyl v pokušení. Byl, ale nikdy bych něco podobného neudělal. Nikdy. A pokud to někdo označuje slovy, že jsem nevypočitatelný, tak možná ano – ale jenom v tom, že mám na rozdíl od jiných své zásady, kterých se držím.
Ale i skrze své pořady si určitý vliv vytváříte tak jako tak, nemyslíte?
Pokud máte na mysli nepřátele, které jsem si vytvořil díky pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa, tak v tomto směru máte pravdu. Tento pořad se stal legendárním, a to především díky tomu, že jsem „střílel“ do každého, kdo si to zasloužil. A je zcela logické, že těm konkrétním lidem se to nelíbilo. Na druhou stranu, co by mohlo být větším důkazem toho, že opravdu žádné vlivové dohody nedělám?
A ta situace ohledně mediální skupiny Daniela Křetínského?
Pokud jde o Daniela Křetínského, tak to je myslím otázka spíše na něj. Z mého pohledu tu určité spory byly, ale podle mého je to už minulost. Ale mohu se samozřejmě mýlit.
Vedle agentury Médea, mění se nějak akcionářské poměry v dalších firmách, zejména ve vydavatelství Empresa Media?
Ano. Nyní jsem stoprocentním majitelem vydavatelství Empresa Media a televize Barrandov.
Je pravda, že dohody s čínskou společností RWI dnes kromě Jaroslava Tvrdíka řídí i poradce prezidenta Martin Nejedlý? Jsou tito dva pánové dnes důležitými partnery pro budoucnost vašich firem?
Kdo vystupuje za Rainbow Wisdom Investment, je rozhodnutí mých obchodních partnerů, nikoli moje. Takže nejsem v pozici, kdy bych to mohl komentovat.
Jak byste dnes popsal své vztahy s prezidentem Milošem Zemanem a jeho týmem?
Miloš Zeman je prezidentem České republiky. Ale nejenom to. Miloš Zeman je i jedním z mála lidí v politice, kteří svou politickou funkci neberou jako kšeft. A můžeme si o něm myslet, co chceme, a v mnohém možná nebudeme daleko od pravdy, ale peníze ho opravdu neřídí, což je v dnešní době unikát. Každopádně pořad Týden s prezidentem se postupem času stal pro televizi ekonomicky nevýhodným. Každotýdenní výjezdy byly velmi drahé a bohužel tomu přestala odpovídat sledovanost a atraktivita pro našeho diváka.
Vraťme se ale ke vztahům s lidmi z okolí prezidenta.
Myslím, že není tajemstvím, že se množily spory mezi mnou a okolím pana prezidenta, ale tak už to chodí. Každopádně pana prezidenta si vážím, a kdyby padla otázka, zda bych byl ochotný znovu vést rozhovory s panem prezidentem, tak rozhodně ano. A to z jednoho prostého důvodu – myslím si, že tento pořad v českých televizích nyní opravdu chybí.
Nemohu se ubránit dojmu, že jste v poslední době ve svých veřejných projevech trochu ubral – působíte umírněněji, méně provokujete. Je to záměr?
Víte, kdykoli zaznamenám výkřiky, že měním názory, převlékám kabát, tak se tomu už mohu jen usmívat. A opravdu nevím, z čeho se tak usuzuje. Myslím, že je pro mě poměrně autentické to, že říkám vlastní názory. Byť mi to za ty roky, co je hlásám veřejně v televizi, udělalo spoustu nepřátel. Očekával bych, že kdybych byl umírněnější, méně výstřední, jak říkáte, tak těch nepřátel ubude. Ale tak to není.
Foto TV Barrandov
Jaromír Soukup při moderování jednoho ze svých pořadů | Foto TV Barrandov
Nemluvím vyloženě o převlékání kabátů, spíše o názorovém posunu směrem do středu, tedy i mimo loviště sympatizantů Miloše Zemana či SPD. Nesouvisí to i s vašimi politickými ambicemi?
Dlouhodobě říkám: Udělá politik něco dobře? O. k., pochválím ho. Něco se mi nelíbí? Zkritizuji ho. Ale ani v tomto případě nejsem zákeřný. Nikoho nepomlouvám někde v politických kuloárech, já to prostě řeknu naživo před kamerami. Nebo to například napíšu na své sociální sítě. A pokud mé názory vyburcují veřejnost, donutí lidi uvažovat a nejen slepě přebírat rozhodnutí autorit, jako třeba vlády, tak to myslím má smysl. Ale zpět k vaší základní otázce: rozhodně mám ambice promlouvat do veřejného dění. A abych pravdu řekl, tak v této současné krizi a viditelné nemohoucnosti současné politické reprezentace zvažuji i své politické ambice.
Ale jednu věc bych chtěl zmínit. Totiž že si nesmírně vážím rozhodnutí opozičních politiků chodit do mých pořadů, protože si umím představit, že to nemuselo být jednoduché. Jsem nesmírně rád, že nyní do studia přicházejí zástupci ODS, KDU-ČSL nebo třeba Pirátů. A já doufám, že si všimli, že se snažím všem měřit stejným metrem. Chválím opozici i vládu v momentě, kdy si to zaslouží. Když se jim něco nepovede, tak na to upozorním. Ale nikdo ode mne přece nemůže chtít, abych se naoko tvářil, jako že Jaromír Soukup nemá žádný názor a otázky pokládá jen proto, že mu to někdo připraví. Tak to není.
Jak reagujete ve vašich firmách na současnou virovou krizi? Kromě omezení některých vydavatelských aktivit.
Je nutné si uvědomit, že média budou jedním z nejzasaženějších oborů. Takže postupujeme přesně podle učebnice krizového řízení. Museli jsme tedy přistoupit k několika úsporným opatřením – ať už se to týká patnáctiprocentního propouštění, výše mezd zaměstnanců, či maximálního utlumení provozních nákladů. V tomto momentě se bohužel nemůžeme spolehnout na pomoc od státu. Když bude možné žádat o garance, samozřejmě budeme rádi, ale nepočítáme s tím.
I v této době úsporných opatření ale pracujeme na maximum. Každý den hovoříme s klienty a snažíme se zachovat výši jejich investic do reklamy. Ale nebudu lhát, že je to v této době velmi obtížné. Stejně tak jednáme s dodavateli, aby byli trpěliví s placením závazků, protože fakt je ten, že dodavatelsko-odběratelský řetězec se zadrhl.
Omezil jste třeba periodicitu Týdne, který má vycházet jednou do měsíce. Jak to s ním bude vypadat dál?
Je také nutné přiznat, že v rámci našich vydavatelských aktivit tato krize urychlila některá naše rozhodnutí. Takže ze zpravodajského časopisu Týden chceme vytvořit názorový časopis s jasnější názorovou profilací. Jeho současná periodicita je dočasným řešením. Ta budoucí je nyní s otazníkem, ale zatím počítáme s týdeníkem.
Jak moc jste musel změnit svůj pracovní rytmus? V moderování jste příliš nepolevil…
Změnil se zásadně. V současné době řídím firmy v módu krizového řízení. To znamená, že v kanceláři sedím osm až deset hodin denně. Natáčení pořadů je z toho pohledu trochu za odměnu.
Jaké očekáváte dlouhodobější dopady na své společnosti a mediální byznys obecně?
Přiznejme si, že dopady koronakrize budou dramatické. Nyní budu komentovat mediální byznys, který důvěrně znám. A zde bez jakékoli okázalosti a s plnou odpovědností říkám, že obchodní model médií je v troskách. Vítězem této krize je jednoznačně internet a televize.
A když mluvím o internetu, tak myslím jen tři hráče – Google, Facebook a v Česku ještě Seznam.cz. Ten, kdo to odnese, jsou billboardy, rádia a tištěná média. Souhlasím s jednou z největších osobností světové reklamy, šéfem společnosti Procter & Gamble Marcem Pritchardem, který také říká, že reklamu čeká přerod na výkonnostní model kampaní. Jinými slovy, nebude se již prodávat reklamní zásah, ale to, kolik nových klientů média zadavatelům přivedou.
To zní z pohledu zadavatelů reklamy logicky, ale printová média stojí na poněkud jiné obchodní filozofii, nemyslíte?
Ano, z pohledu zadavatelů to logické je. Nikoli však z pohledu tradičních médií, která něco podobného neumějí často ani změřit. Všechny ty řeči, že se krize médií nedotkne, se vedou jen proto, že to některým lidem vyhovuje. Byznysově některá média nedávají smysl. A místo byznysu jsou média mocenským nástrojem. Stačí se podívat na dva zcela jasné ukazatele. Prvním jsou počty pultových prodejů, které soustavně klesají. Mladá Fronta Dnes prodala v únoru, tedy před krizí, na stáncích v průměru něco přes 31 tisíc kusů. Stejně tak je u konce i éra regionálních deníků, které prodávají 22,5 tisíce kusů. Tady jasně vidíte, že ekonomicky to nemůže vycházet nikomu.
Tím druhým ukazatelem, a v této chvíli ještě signifikantnějším, je profil jednotlivých vlastníků médií. Je nutné si přiznat, že oligarchizace pokračuje rychleji, než jsme si mysleli. A tahle krize tomu jenom napomohla.
Copak vy nejste mediální oligarcha?
Já jsem začal podnikat v médiích už v 90. letech – tedy v době, kdy lidé, o kterých mluvím, neměli o média ještě žádný zájem. A na rozdíl od nich jsem se na média vždy díval jako na byznys, nikoli jako na mocenský nástroj.
