Technologických gigantů, které dlouhodobě určují světové trendy, má Evropa jako šafránu. Ještě nedávno to navíc vypadalo, že se zavře evropská voda nad dalším z nich – společností Arm Ltd., vyrábějící mimo jiné stejnojmenné procesory ARM.

Akvizice britského návrháře čipů, na kterých běží většina chytrých telefonů a až deset procent světových počítačů, se rozeběhla v září 2020 a přes pochyby regulátorů vypadala jako hotová věc. Nakonec se ukázalo, že administrativní odpor byl silnější, než se na počátku zdálo. Jak z toho kdo vybruslil a co přijde dál?

Kdyby koupě společnosti Arm kalifornským gigantem Nvidia vyšla, jednalo by se o historicky největší akvizici polovodičového trhu. To se ale v pondělí definitivně ukázalo jako neprůchozí – proti se postavili regulátoři na obou stranách Atlantiku, a dokonce i v domovské Británii, kde teď politici o Arm mluví jako o strategickém národním aktivu.

Proti akvizici se ale nepostavili jen regulátoři: dvakrát nadšení z ní nebyli ani hlavní partneři firmy, tedy hlavně výrobce čipů Qualcomm a redmondský technologický obr Microsoft. Moc se ostatně nelíbila ani Googlu.

Nvidia měla původně koupit Arm od SoftBank za čtyřicet miliard dolarů, přičemž by SoftBank získala také desetiprocentní podíl v Nvidii. Hodnota akvizice dělala v době jejího předestření 66 miliard, dnes je odhadována až na osmdesát miliard dolarů (1,7 bilionu korun).

SoftBank ale úplně zkrátka nepřijde – od Nvidie obdrží poplatek za přerušení transakce, který dělá příjemných 1,25 miliardy dolarů. Nvidia si na oplátku ponechá dvacetiletou licenci na procesory ARM. Bolestné bude vykázáno jako součást zisku společnosti Arm za čtvrtý kvartál.

Zázrak
Vydání Forbesu Zázrak

Přerušení obchodu neproběhlo úplně bez obětí. Arm po třiceti letech opouští její generální ředitel Simon Segars a na jeho místo firma dosadila Reneho Haase, dosavadního šéfa IPG divize ARM. Haas, pracující pro Arm devátým rokem, působil předtím sedm let právě u Nvidie.

Další krok SoftBank, jejíž specialitou jsou spíše investice než firemní management a které teď zůstal v ruce sice značně prestižní, ale přece jenom trochu horký brambor, je nasnadě. Japonská firma oznámila, že plánuje upsat Arm na burzu. Přípravy mají začít na jaře příštího roku, ale zároveň se předpokládá, že vstup na burzu bude jen slabou útěchou ve srovnání s kapitálem, který by přinesl prodej Nvidii.

Arm byl v minulosti veřejně obchodovanou společností zalistovanou na londýnské burze. Londýn by se tedy zdánlivě nabízel jako nejrychlejší a nejlogičtější cesta zpět. Po návratu na londýnskou burzu volají také britští politici a političky – jenže těch už má SoftBank plné zuby.

To potvrzuje i vyjádření pro Financial Times, kdy zdroje blízké SoftBank explicitně říkají, že by firmu chtěli zalistovat v New Yorku.

Celý obchod považovali někteří analytici od počátku za ztracený případ. Proč se do riskantního a rozhodně ne zrovna levného záměru Nvidia vůbec pouštěla? Vše byla ambiciózní vize dolarového miliardáře Jensena Huanga, který Nvidii spoluzaložil a do dnešního dne ji řídí.

Huang doufal, že se mu s pomocí designu čipů od Arm podaří z firmy udělat vedoucí společnost v rychle rostoucím datacentrovém byznysu, kde je zatím zaháčkována hlavně díky svým výkonným grafickým procesorům pro strojové učení.

Nápad však narazil na extrémně silný odpor ze strany řady technologických společností, které tvrdily, že by tím Nvidia získala silnou a neférovou výhodu. Obavy jsou namístě: Arm prakticky ovládl jeden tržní segment a pomalu si ukrajuje z dalších – design jeho čipů je často zvažovanou volbou ve sférách typu strojového učení, internetu věcí, cloudových řešení a autonomního řízení.