Může se stát největším letištěm Evropy, zatím ale není jisté, jestli vůbec někdy vznikne. Několik desítek kilometrů od Varšavy se rodí projekt za tři čtvrtě bilionu korun, který má ze země učinit dopravní velmoc. K tomu však musí přežít boj soupeřících politických stran.
„Jeden z nejvýznamnějších počinů Polska v 21. století.“ Tak označil megalomanský projekt polský prezident Andrzej Duda. A čísla mu dávají za pravdu – pokud vznikne podle plánů, obslouží nové varšavské letiště více cestujících než to v Mnichově či londýnském Gatwicku.
To vše ale vázne na slovu „pokud“. Projekt už vláda několikrát téměř uzemnila, ať už kvůli politickým bojům, či z finančních důvodů. I proto se datum plánovaného otevření posunulo nejdříve na rok 2032. V další zdržení pak doufají zoufalí obyvatelé malé obce Baranów, v jejímž sousedství by letiště nazývané CPK mělo stát. Právě tato lokace přitom umožňuje projektu vyrovnat se nejfrekventovanějším letištím v Evropě.
„Minimálně v našem regionu je projekt unikátní tím, že vznikne na zelené louce. Investor si tak může sám říci, co vlastně chce stavět, a stavbu samotnou si přizpůsobit do posledního detailu,“ vysvětluje Vojtěch Očadlý z webu Zdopravy.cz.
Takový luxus však něco stojí – a tenhle by vyšel Polsko v přepočtu na více než 762 miliard korun. Na tolik by měl vyjít celý dopravní uzel, který zahrnuje nejen letiště, ale také vysokorychlostní železniční síť a novou dálnici. Část z peněz už investovala předchozí vláda, která s projektem přišla, a další dává i přes výhrady vláda nynější.
Současný mistr dopravy Dariusz Klimczak to zdůvodnil tím, že do projektu už napadalo příliš zlotých, aby jej teď zrušili. Polsko navíc již pro projekt vybralo i strategické investory.
Těmi se na konci minulého roku stala francouzská společnost Vinci Airports a australský fond IFM GIF. Výměnou za necelých 47 miliard korun získají ve společnosti spravující letiště minoritní podíl 49 procent. Zbylé finance chce polská vláda obstarat ze státních dluhopisů, fondů Evropské unie i dalšího komerčního financování.
Centralny Port Komunikacyjny
Vizualizace exteriéru letiště CPK
Kromě investorů mají o letiště zájem i samotní Poláci. V letošním průzkumu společnosti United Surveys jeho úspěšné dokončení podpořilo téměř šedesát procent dotazovaných.
Jiná je však situace v místě, kde má letiště vzniknout. Obyvatelé pětitisícové obce Baranów před šesti lety jednoznačně řekli, že letiště nechtějí. Protože však výsledek referenda stát k ničemu nezavázal, pokračuje se v projektu bez ohledu na něj.
Místní si tehdy stěžovali mimo jiné na hrozící příliv lidí, který se v dříve klidné oblasti pravděpodobně objeví. CPK by mělo být podle návrhů schopné po prvních etapách odbavit až čtyřicet milionů cestujících ročně. „Praha by v té době mohla být někde na polovině,“ odhaduje Očadlý.
Pražské letiště však podle něj nelze s novým projektem srovnávat, protože vznikalo postupně a v různých dobách, čemuž odpovídaly i požadavky na funkce a design.
Centralny Port Komunikacyjny
Vizualizace interiéru letiště CPK
Na konečnou kapacitu sto milionů cestujících přitom tento projekt připravují architekti z Foster + Partners už od jeho počátku. Toto britské studio má s velkými stavbami zkušenost – podílí se například na výstavbě nového, 423 metrů vysokého sídla banky JPMorgan Chase v New Yorku.
Za sebou má také rozšíření letiště v Marseille či první vesmírné letiště na světě v Mexiku. Návrh od takto renomovaného studia si Očadlý ve spojení s možností stavby kompletně nového areálu pochvaluje.
„Znamená to, že se cestující mohou těšit na maximální komfort u nás nevídaných rozměrů, odpovídající všem trendům současného létání,“ domnívá se redaktor webu o dopravě.
Foster + Partners
Komerční kosmodrom v Mexiku
O finální podobu letiště se však přetahují strany Právo a spravedlnost a Občanská platforma. Zatímco ta první dekády diskutovaný projekt odstartovala, druhá jej od začátku kritizuje jako bezhlavé utrácení veřejných peněz.
Když se pak loni Občanská platforma dostala k moci, rozhodla se záměry předchozí vlády prověřit. Vzápětí přišel kapitán megaprojektu Mikołaj Wild o místo, ačkoli oficiální důvod tohoto rozhodnutí není veřejně známý.
Odpor k letišti už strana vyjadřovala i ve volební kampani. Současný polský premiér Donald Tusk během ní nazval projekt „nemocnou myšlenkou“. Právo a spravedlnost naopak dopravní uzel hájilo a slibovalo, že z Polska učiní ekonomické centrum střední Evropy.
Když se navíc projekt začal opožďovat, osočil lídr opoziční krajně pravicové Konfederace Krzysztof Bosak současnou vládu ze spiknutí se s Německem. Podle něj Občanská platforma západním sousedům ustoupila, aby neohrozila jejich dominanci v evropské letecké dopravě.
Centralny Port Komunikacyjny
Vizualizace interiéru letiště CPK
Pokud by se však i přes spory politiků podařilo letiště postavit, mohlo by Čechy okouzlit natolik, abychom se o něco podobného pokusili i u nás? Podle Očadlého to není pravděpodobné. Výhodou současného Polska podle něj je, že má vlastního národního síťového dopravce, dokáže prosazovat významné infrastrukturní projekty a rychle je stavět.
„V první řadě je třeba říct, že už jen absence národního síťového dopravce dává úvahám o jakémsi ‚českém CPK‘ nulovou naději,“ vysvětluje redaktor a dodává, že megaletiště vznikají jako přestupní uzly velkých aerolinek.
Za pravděpodobnější naopak vidí další rozšiřování pražského letiště, jelikož se podle odhadů bude létat stále častěji a cestující budou přibývat natolik, že okolní letiště mohou ve špičkách narazit na svou kapacitu.
„Starší studie ukázaly, že i po realizaci současných rozvojových plánů bude další expanze terminálů možná. Na to, jak moc jsou tyto predikce a úvahy reálné, si však musíme ještě několik let počkat,“ podotýká Očadlý.
