Technologičtí marketéři popisují metaverzum jako imerzivní, pohlcující virtuální svět, ze kterého už nebudete chtít ven. Jenže…

Jenže když se podíváme na populární virtuální světy s nálepkou „metaverzum“, jako je Sandbox, Decentraland, Somnium Space nebo třeba ukázky z připravovaného metaverza Facebooku – Mety, nacházíme zpravidla trochu něco jiného.

Poměrně neumělou zkušenost s virtuální realitou, kterou v přesvědčivosti často hravě strčí do kapsy dekádu až dvě staré hry. Na populární sociální síti Reddit vzniklo dokonce ve skupině r/metaverse speciální vlákno věnované ošklivosti metaverz. Jsou opravdu tak špatná – a co za tím vězí? Zajímavé je, že současná zkušenost s metaverzy má svůj historický precedens.

V roce 2007 se kolem jednoho milionu lidí registrovalo na internetovou platformu Second Life, která slibovala přesně to, co současná metaverza. Uživatelé se mohli v Second Lifu potulovat v podobě stylizovaných avatarů a dělat prakticky cokoli. O světě Second Life psala prestižní světová média a firmy zde kupovaly za reálné peníze ne zrovna levné virtuální pozemky.

Forbes Digital Premium

Chcete číst dál? Tento článek je součástí sekce Forbes Premium

Pořiďte si exkluzivní čtení už od 139 Kč měsíčně! Bez limitů a kdykoliv.