Na cestě z Mostu do Litvínova jako byste projížděli jinou planetou: nekonečné řady vagonů s čpavkem, varovné značky, chladicí [věže a stavby ze změti trubek připomínající vesmírná plavidla ve vývoji. Obří rafinérsko-petrochemický komplex v Záluží působí ohromujícím dojmem. Vypadá to, jako by na severu Čech přistála USCSS Nostromo z Vetřelce.
Unipetrol svoje rafinerie a výrobní areály postupně mění na fabriky moderního střihu. Ze zálužského „staliňáku“ je špičkový evropský závod a petrochemický gigant stále častěji mluví o zelené energii, vodíku, fotovoltaice, zpracování kuchyňských olejů, odpadních plastů i pneumatik nebo o využití biomasy pro výrobu nízkoemisních biopaliv. A směřuje k cirkulární ekonomice a uhlíkové neutralitě.
Orel ve znaku
Energetický sektor kvůli emisní politice čekají další obrovské změny a nachystaný chce být Unipetrol i jeho mateřský koncern PKN Orlen. Právě tato společnost před 16 lety Unipetrol zprivatizovala a zařadila do největší rafinérské a petrochemické skupiny ve střední Evropě. V říjnu 2018 se Orlen z majoritního akcionáře stal stoprocentním vlastníkem české společnosti, které kromě komplexu u Litvínova patří i rafinerie v Kralupech nad Vltavou, pardubické Paramo, neratovická Spolana a dvě výzkumná centra v Litvínově a v Brně. A také síť čerpacích stanic Benzina Orlen v Česku a na Slovensku. OREL VE ZNAKU Unipetrol teď chce dát ještě víc najevo příslušnost k mateřské značce – se začátkem roku 2021 mění název na Orlen Unipetrol a s ním i logo.
Česká společnost si Orlen pochvaluje jako spolehlivého a progresivního vlastníka, se kterým ctí stejné hodnoty. Od bližšího vizuálního propojení se silnou obchodní značkou své matky si slibuje i upevnění pozic na trzích. Bližší propojení s mateřským koncernem neznamená jen změnu v názvu. Unipetrol chce těžit ze vzájemných synergií v oblasti výzkumu a vývoje. A společně s Orlenem se dál měnit na podnik splňující evropské nízkoemisní plány. Byť to obnáší intenzivní změny. Dlouhodobým cílem je dosažení uhlíkové neutrality, PKN Orlen jako první zpracovatel ropy ve střední Evropě oznámil, že jí chce dosáhnout do roku 2050.
Hlavní část transformace ale proběhne už v následujících devíti letech. Orlen plánuje, že do roku 2030 sníží emise CO2 ve svých rafinérských a petrochemických provozech o 20 procent a emise CO2 vznikající při výrobě elektřiny o 33 procent na MWh. Z koncernu tak podle vedení bude „efektivní a integrovaná společnost využívající čisté technologie a bezemisní zdroje energie“. Orlen během následujících deseti let investuje téměř 830 miliard korun. Velká část půjde do projektů na zmírnění ekologických dopadů současných aktivit. Zhruba 500 miliard korun má podpořit nové oblasti růstu, které souvisejí hlavně s obnovitelnou energií a pokročilými petrochemickými produkty. A částkou 325 miliard korun chce Orlen zefektivnit aktiva skupiny, aby v příštích deseti letech dosáhl na provozní zisk (EBITDA) ve výši téměř 1,2 bilionu korun.
Recyklace plastů, vodík a biopaliva
Transformace skupiny je založena na výrobě energie z obnovitelných zdrojů a v plynových elektrárnách. A také na účinnější, a přitom nízkoemisní výrobě. S tím souzní i plány Orlen Unipetrolu, který v minulém roce dokončil největší investici v dějinách českého chemického průmyslu – do výstavby nové polyetylenové jednotky dal víc než devět miliard korun. Jedno z nejmodernějších výrobních zařízení svého druhu v Evropě dotváří sci-fi vzezření litvínovského areálu. Výrazně zvyšuje výrobní kapacitu a umí přitom šetrněji vyrábět pokročilé produkty s vysokými maržemi. Vysokohustotní polyetylen má široké využití například ve farmaceutickém, kosmetickém a stavebním průmyslu nebo při produkci chemických výrobků pro domácnosti.
Novou polyetylenová jednotka (PE3) Unipetrolu, 2. dubna 2020 v Litvínově.
Nová polyetylenová jednotka (PE3) Unipetrolu, 2. dubna 2020 v Litvínově.
Orlen Unipetrol také zkoumá, jak dál zpracovat nevyužitý plastový odpad a pneumatiky. Cílem je vyvinout funkční technologii opětovného využití odpadních plastů a pryže z odpadních pneumatik v petrochemickém průmyslu, čímž dojde k efektivnějšímu využití stávajícího plastového odpadu a ke snížení uhlíkové stopy. Firma plánuje postupně zvyšovat podíl zpracovávané chemicky recyklované suroviny na 10 procent a v návaznosti na to redukovat zpracování ropy. Stejně jako celá skupina Orlen chce i Orlen Unipetrol posílit výrobu nízkoemisních biopaliv, jejichž produkce má v rámci koncernu do roku 2030 stoupnout zhruba o 500 tisíc tun ročně.
Výzkum Orlen Unipetrolu směřuje zejména k využití biomasy a ke zpracování rostlinných i upotřebených kuchyňských olejů. Výrazně se zapojil také do propagace vodíku jako nového paliva pro osobní i hromadnou dopravu. Ve své síti čerpacích stanic instaluje první veřejné vodíkové stojany v Česku a hledá cesty, jak vodík produkovat co nejčistější cestou. I proto je v přípravě výstavba fotovoltaiky, která bude dodávat čistou energii potřebnou pro jeho výrobu. Další energii chce Orlen Unipetrol získávat ze zemního plynu a postupně nahradit stávající hnědouhelnou teplárnu.
Výroba „čisté“ energie je ostatně klíčová pro celý koncern, který se rozhlíží po dalších lokalitách pro vnitrozemské i přímořské větrné elektrárny a fotovoltaiku. Prostředky na financování projektů v rámci strategie uhlíkové neutrality chce částečně získat vydáním ekologických a udržitelných dluhopisů na evropském kapitálovém trhu.
