Umělá inteligence slibuje radikální proměnu byznysu, jak se ale shodly špičky českých firem u kulatého stolu, její zavádění u nás naráží na limity technologií, nepřipravenost zaměstnanců i bariéry kladené šéfy. Jak vypadá současná adopce AI, jaké tektonické změny české firmy čekají a proč odborníci varují před masivní nezaměstnaností?
Jedním z největších problémů, kterým dnes firmy při zavádění umělé inteligence čelí, je nepřipravenost zaměstnanců. „Management se musí soustředit na přípravu lidí, aby chtěli věci dělat jinak a aby přemýšleli jinak. Tam je dneska největší výzva,“ řekla Hana Součková, generální ředitelka české pobočky společnosti SAP, u kulatého stolu pořádaného v rámci eventu Forbes Lepší Česko.
Foto: Martin Svoboda
Debatující se také shodli, že lidí, kteří se ženou do přijímání a učení se nových věcí, je minimum, přičemž je řada těch, kteří se s nimi zkrátka sama naučit nezvládají. Ať už je to umělá inteligence, digitalizace, nebo home office, s jakoukoli novinkou zaměstnanci bojují nebo si s ní sami bez pomoci většinou nezvládnou poradit.
S tím souhlasí i Marek Miltner, člen letošního výběru Forbes 30 pod 30 a zakladatel firmy PangeAI, podle kterého to bylo stejné i s kalkulačkou nebo příchodem počítačů, kdy se lidé museli naučit, v jakých případech tyto nové technologie používat a kdy radši zůstat u vlastní hlavy.
Foto: Martin Svoboda
Tři druhy přístupů firem k AI
Zavádění AI ve firmách však dře nejen kvůli zaměstnancům. Dnes už se podle Tomáše Vondráčka, CEO a většinového majitele společnosti Actum Digital, dá říct, že ve většině firem nějaká adopce AI je, společnosti se však liší v tom, jak k ní přistupují.
Některé kupříkladu lidem doporučí či zaplatí ChatGPT, Claude nebo podobné nástroje, ale lidé si s nimi jen hrají. „V zásadě to nemá žádný velký ekonomický přínos pro tu firmu. Lidem to sice zjednodušuje práci, ti ale akorát chodí domů ještě dřív,“ zmínil podnikatel. V takových firmách se navíc nikdo neodvažuje vyhlásit jakékoli, i jen malé propouštění.
Foto: Martin Svoboda
Druhá třetina firem se rozhodne pro větší krok a vyhodí celou jednu oblast zaměstnanců – automatizují například marketing, čímž na něj sníží výdaje a zároveň ho zefektivní. Největší zájem o to teď vidí v oblasti zpracování poptávek, což již dnes umožnilo zrychlit jejich řešení z několika dní na pár hodin.
„Ty hodiny tam přitom jsou pouze proto, že to ještě někdo validuje. Až tam bude další agent, který tu validaci za člověka udělá, tak to bude za vteřiny až minuty,“ dodal Vondráček.
Třetím druhem firem pak jsou ty, které aspirují na kompletní automatizaci. Tak to prý má i Vondráčkův Yachting.com, kde postupně zdokonalují jednotlivé procesy tak, aby jednou firma byla zcela agentická.
Problém digitalizace i šéfů
Podle Vondráčka je však problém byznysu i v přístupu k digitalizaci. „Jsme tady prostě stále v mentálním socíku. Spousta firem doteď není v cloudu, spousta pořád dělá ‚tužka a papír‘, a přitom pořád perfektně fungují,“ podotkl.
To však podle Filipa Dvořáka, CEO a zakladatele Filuta AI, není pouze problém Česka. „V Americe nám paní vypíše šek na pět cifer, podepíše to, strčí to do obálky a pošle nám to na jinou americkou adresu. Tam to zase musí vyzvednout paní, kterou my platíme, a jít s tím šekem na poštu. Tohleto je úroveň digitalizace třeba v Texasu,“ dodal Dvořák.
Foto Anna Šolcová
V zavádění AI podle mluvčích brání i šéfové, kteří se bojí ji do interních procesů firmy zapojit. Například Součková vyprávěla příběh ředitele, který – když už se rozhodl umělou inteligenci ve firmě využít – ji chtěl pustit pouze k fakturaci. Jenomže přidaná hodnota umělé inteligence je podle šéfky vidět hlavně na procesech, které tvoří kritickou hodnotu společnosti.
„My jsme pořád ještě v hračkářství a nejdeme do železářství. Tím myslím, že si s tím hrajeme místo toho, abychom z toho opravdu začali stavět ty firmy,“ vysvětlila Součková a dodala, že někdy lidé na byznys nahlížejí složitěji, než jaký ve skutečnosti je.
„V tuto chvíli už je většina modelů dnes se svojí škálovatelností a stabilitou připravená pokrýt, troufnu si říct, devadesát a více procent těch běžných záležitostí, které normální byznys potřebuje,“ dodala šéfka českého SAP.
Technologické a geopolitické limity
Přestože se umělá inteligence za poslední roky výrazně posunula, stále zůstává limitována i ona. „Jeden z velkých problémů je, že jsou jazykové modely fundamentálně nespolehlivé. Je to statistický agregát, který nemá hlubokou znalost toho, co to vlastně tvoří, a dělá to mimikry na základě toho, co to pozorovalo,“ zmínil například Dvořák.
Jeden z velkých problémů je, že jsou jazykové modely fundamentálně nespolehlivé
Filip Dvořák, CEO a zakladatel Filuta AI
Jazykové modely tak podle něj narážejí na to, že nejsou schopné verifikovat to, co samy vyplodí. „Formálně jsme se dostali do stavu, kdy jsme se naučili generovat spoustu zajímavých věcí, ale teď se musíme naučit to verifikovat,“ doporučil podnikatel.
Podle Vondráčka je navíc limit i v počtu případů, kdy bude možno umělou inteligenci využít. „Ten skutečný posun dál je teď prostě ještě neznámý,“ řekl Vondráček.
Miltner vidí jako extrémní překážku také energetiku. Je podle něj možné, že budeme potřebovat energetický blahobyt, avšak nová umělá inteligence může jít také opačně a být mnohem méně energeticky náročná a nevyžadovat gigantická datová centra.
Neméně problematická je však i současná politická situace ve světě. „Já si myslím, že kdybych byl teď evropská firma a podíval se na poslední dva roky, co se děje na geopolitické situaci, tak vidím, že tu jsou pádné důvody nechtít svoje klíčová data mít na americkém cloudu,“ dodal Miltner.
I zde to však končí u selhání šéfů. Jak si posteskla Součková, někteří manažeři pokaždé, když se objeví nový geopolitický problém, místo toho, aby konečně technologie ve firmě posunuli, řeknou: „Hele, teď ještě ne, máme novou situaci a musíme to zanalyzovat.“
Nezaměstnanost v desítkách procent
Pokud se ale podaří problémy umělé inteligence i jejího zavádění vyřešit, můžou nás v budoucnu čekat další technologické revoluce.
„Já jsem v tomhle cynik, ale co společnost v nejbližších letech dostane, to bude strašné. Hrozně z nás přijde o práci a desítky procent nezaměstnanosti bude standard,“ varoval Vondráček.
Ekonomika podle něj naopak směruje k tomu, že bude mnohem méně závislá na zdanění práce a bude mít problém s tím udržet množství lidí, kteří dnes vytvářejí hodnotu. „Ta AI firmám i institucím ušetří obrovské zdroje, takže nebude dávat smysl se zabývat lidmi a jejich gastro stravenkami, multisportkami a home officy,“ přiblížil svůj pohled na budoucnost podnikatel.
Že se můžeme dostat na nezaměstnanost v desítkách procent, potvrdil i Dvořák. „Historicky jsme se adaptovali na všechny revoluce, ale ty byly poměrně pomalé. Nasazování AI je tak rychlé, že kvůli tomu lidi možná nebudeme schopni dostatečně rychle zaadaptovat a zase naabsorbovat do systému. To se už teď projevuje na akciích premium retailu,“ přiblížil Dvořák.
Paralelou je podle Vondráčka osvojování traktoru. Kdysi museli na pole chodit téměř celé vesnice sekat kosou a kopat motykou, pak ale jednoho roku přijel traktor či kombajn a celá vesnice už na pole nešla, ale přesto se pro lidi uplatnění našlo.
Redefinice seniority
Podle Součkové dojde také ke změně toho, co ve firmách chápeme jako seniorní pozice. Zatímco taková dnešní místa do deseti let dost možná zmizejí, ze škol budou vycházet pracovníci připravení na vykonávání jiných pozic.
„Myslím, že bude tak propracované know-how, že mentor lidem nebude chybět. A že z juniorů už na tréninku ty pracovníky vytvoříme,“ doplnila Součková, podle které je spíše problém v tom, zda se lidé naučí systém práce, který bude potřeba do budoucna.
„Dnes seniory mnoho lidí vnímá tak, že mají zkušenosti v nějaké konkrétní technologii, ale v tom nespočívá jejich podstata. Senior má fundamentální schopnost porozumět problému a vyřešit ho, což jsou věci, které by v ideálním případě už učili třeba právě na vysokých školách,“ přitakal Miltner.
Softwarový „fastfood“
Jaké zásahy má umělá inteligence, je už dnes vidět i na softwaru. „Naprostá většina softwaru, který AI generuje, je takový fastfood, který má spolehlivost třeba 99 procent. To může být v mnoha oblastech super, protože se levně a rychle vygeneruje řešení. Firmy dostanou i za padesát tisíc eur software, který kdysi stával milion,“ vysvětloval Dvořák.
I podle Součkové se dnes dá za víkend vytvořit komplexní podnikový softwarový systém, jsou však určité obory a velikosti firem, které si ho „dovolit“ nemohou, protože potřebují určitou kredibilitu a stabilitu. Problémy způsobené výpadkem takových společností při problému softwaru by totiž byly příliš velké.
Miltner zase považuje tradiční software za jakousi „chodící mrtvolu“, protože malé aplikace se už dnes dají vytvořit i diktováním do telefonu. Podle Dvořáka ale nelze takový „fastfood“ používat například v „mission critical“ procesech.
„Nechcete mít jedinou řádku kódu z jazykového modelu třeba při řízení jaderné elektrárny. Když se teď podíváme na Ameriku, tak to nechcete mít ani ve vojenských aplikacích,“ řekl podnikatel s odkazem na únorový útok americké armády na dívčí školu v Íránu, kterým zabila minimálně 175 lidí, převážně dětí. Součástí procesu identifikace objektu s civilisty jako vojenského cíle přitom měl být podle dostupných informací i Claude od společnosti Anthropic.
AI bublina i robokuchaři
V současnosti se objevují i obavy z možné AI bubliny a jejích dopadů, pokud praskne. „Můžeme se podívat na dot com bubble. Když ta praskla, bylo to bolestivé a trvalo asi šestnáct let, než se akciové trhy dostaly tam, kde byly předtím. Dnes jsou z top deseti firem všechny kromě Saudi Aramca technologickými firmami. Úspěšné společnosti ve zbytku ekonomiky jsou zase z většiny zákazníci těchto firem,“ podotkl Miltner.
Ti, co se na nové technologie neadaptovali, podle něj vymizeli, a Miltner si myslí, že velmi podobné to bude i teď. „V zásadě je jedno, jestli ta bublina splaskne, protože si myslím, že se všichni shodneme, že umělá inteligence je úplný gamechanger,“ dodal.
A u kulatého stolu nezůstalo pouze u teorie, ale do diskuse se zapojil také Jiří Panuška, partner investiční skupiny RCBG a spolumajitel restaurace Červený jelen, kde kulatý stůl probíhal. Tento podnik již před pěti lety začal s AI experimentovat a poté zapojil ekosystém Hubert, pojmenovaný po patronovi všech lovců a lovu.
Prvního dubna pak spustí nový, pokročilejší AI ekosystém. „Ten je postavený tak, aby byl nezávislý na jednom AI jádru, a je to určené pro celý tým, aby to využívali všichni od ředitele Jelena až po lidi, kteří pracují aspoň trošku s daty nebo potřebují nějakou kreativu. A napojujeme na to i naše externí partnery,“ vysvětloval Panuška.
Ve finále nechtějí kvůli AI propouštět, naopak jim to má umožnit vytvořit další Jeleny s tím samým manažerským týmem. „To už možná nebude červený jelen, ale zelený,“ usmíval se Panuška a dodal, že již teď jim AI pomohla zpřesnit marketing.
Pak však odhalil největší novinku. „Ti z nás, kteří sledují vývoj military robotiky, vědí, že to už není nereálné. Čekáme proto, že naše AI, která bude Jelenovi rozumět a která jím bude prorostlá, tak jednou bude řídit i humanoidní roboty. Za dva tři roky nejpozději začneme v kuchyních automatizované kuchaře zkoušet,“ prozradil spolumajitel restaurace Červený jelen.
