Přesně před rokem se šéfka demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosi sešla v Oválné pracovně Bílého domu s prezidentem Trumpem, aby s ním probrala hrozící paralýzu vládních úřadů kvůli nedostatku financí. Čtvrthodinová schůzka byla ostrou výměnou názorů, během níž Pelosi nenechala Trumpa vydechnout – skákala mu do řeči stejně razantně a často, jako to mívá ve zvyku on, a dala neurvalému šovinistovi jasně najevo, že mu nehodlá ustoupit.
Uplynul rok a Pelosi potvrdila, že kdokoli ji podceňuje, dřív nebo později pozná svůj omyl. Devětasedmdesátiletá matadorka je první ženou v historii, která se stala předsedkyní Sněmovny reprezentantů (poprvé v letech 2007 až 2011, podruhé letos), a je také mozkem a pomyslným hnacím motorem v pořadí už čtvrtého impeachmentu v americké historii.
Respekt, jaký si dokázala zjednat, ji navíc katapultoval mezi trojici nejmocnějších žen na světě podle žebříčku amerického Forbesu. Pro Pelosi jde o historicky nejvyšší umístění, jakého v žebříčku dosáhla. Trpělivě ustála tlaky uvnitř vlastní partaje a už zmiňovaný impeachment iniciovala až poté, co shromáždila dost důkazů o prezidentových proviněních proti ústavě.
„Nezahrávejte si se mnou,“ odtušila pak novináři, který se jí odvážil říct, že je k impeachmentu motivována osobní záští. Právě tahle věta by mohla být něčím jako mottem žebříčku Forbes 100 nejmocnějších žen světa.
V jeho čele je už podeváté za sebou německá kancléřka Angela Merkelová, která tvrdošíjně bojuje s nacionalistickými náladami v Evropě.
Podobnou vervu vykazuje například zpěvačka Taylor Swift ve střetu o vlastnictví práv k písničkám a o umíněnosti teprve šestnáctileté švédské aktivistky Grety Thunberg, jedné z 23 nováčků v žebříčku, se už přesvědčil kdekdo, včetně už zmiňovaného prezidenta Trumpa.
Ten se do náctileté švédské aktivistky opakovaně opřel na Twitteru způsobem opravdu nehodným dospělého člověka, nota bene státníka.
Greta aktuální žebříček Forbes 100 nejmocnějších žen světa uzavírá, my z něj vybíráme první desítku:
10. Maryllin Hewson
výkonná šéfka Lockheed Martinu, USA
- Na postu šéfky je od roku 2013, přičemž pod jejím vedením se tradiční výrobce bojových letadel etabloval současně jako lídr v oblastech bezpečnosti, výzkumu vesmíru a nových technologií.
- Program stíhacích bojových letounů F-35 přinesl celou řadu modernizací a vylepšení, díky nimž vzrostla hodnota firmy na 100 miliard dolarů.
- V roce 2017 firma utržila 53 miliard dolarů, drtivou většinu tvořily příjmy za objednávky americké vlády.
- Za celou dobu šéfování Hewson vzrostly ceny akcií firmy o více než 300 procent.
- Lockheed Martin aktuálně vyvíjí speciální nadzvukový letoun, který by měl přinést další řadu zásadních vylepšení.
9. Ginni Rometty
výkonná šéfka IBM, USA
- Ve firmě je 36 let a pod jejím vedením se IBM transformovala ve společnost specializující se na data a jejich využívání.
- Více než polovina příjmů za rok 2017 ve výši 79,1 milionu dolarů pocházela z nových segmentů IT, zbytek byly příjmy z tradičních softwarových produktů a licencí.
- V centru její pozornosti jsou kognitivní výpočty a tzv. blockchain aneb speciální druh decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů. Nejčastější aplikací technologie blockchainu je použití jako účetní kniha kryptoměn, např. bitcoinu, jež uchovává transakce provedené uživateli.
- V říjnu 2018 koupila IBM za 34 miliard dolarů firmu Red Hat. Díky téhle akvizici posílila na poli cloudového programování, kde do té doby vládly Amazon a Microsoft.
- Navzdory tomu se koncem loňského roku akcie firmy propadly o 20 procent a společnost vykázala jeden z nejhorších kvartálních výsledků posledních let.
8. Ana Patricia Botín
výkonná šéfka banky Santander, Španělsko
- Botín se postu šéfky banky Santander ujala v roce 2014, po náhlém úmrtí svého otce Emilia.
- Pod jejím vedením koupil Santander v roce 2017 za symbolické 1 euro krachující konkurenční Banco Popular (BP) a stal se největší španělskou bankou.
- Strategicky cílí hlavně na inovace ve finančních službách (fintech) a podporu podnikatelů, především těch menších, v čele se ženami.
- Spustila rovněž program Santander X, který podporuje podnikání na univerzitách.
- Investiční fond banky Inno Ventures, který spravuje 200 milionů dolarů, podpořil projekty jako Digital Asset Holdings, Ripple či Kabbage.
7. Abigail Johnson
výkonná šéfka investičního fondu Fidelity Investments, USA
- Postu výkonné šéfky fondu se ujala v roce 2014, převzala jej tehdy od svého otce. O dva roky později se stala i předsedkyní představenstva.
- Fond se sídlem v Bostonu založil v roce 1946 její dědeček Edward Johnson II.
- Ve firmě, která spravuje majetek v úhrnné hodnotě 2,7 bilionu dolarů, vlastní Abigail Johnson podíl ve výši 24,5 procenta.
- V roce 2018 vyšla vstříc i investorům, kteří chtěli své peníze uložit do kryptoměn, a nechala vytvořit platformu, na níž se obchoduje s bitcoiny a dalšími měnami.
- Johnson vystudovala ekonomii na Harvardově univerzitě a ve fondu pracovala už za studií. Na plný úvazek nastoupila do Fidelity Investments jako analytička v roce 1988.
6. Melinda Gates
spoluzakladatelka Nadačního fondu Billa a Melindy Gatesových, USA
- Fond byl založen v roce 2000 a dnes je s majetkem v hodnotě 40 miliard dolarů největším soukromým nadačním fondem na světě.
- Melinda Gates je velmi aktivní v prosazování vizí a strategií fondu, snaží se bojovat s některými nejožehavějšími problémy současného světa, jako je chudoba, přístup ke vzdělání, hygiena apod.
- Velkou péči v rámci práce pro nadaci věnuje ženským právům.
5. Mary Barra
výkonná šéfka automobilového koncernu GM, USA
- V čele konceru GM stanula v roce 2014; od jejího nástupu GM investoval miliardy do vývoje elektromobilů, autonomních aut a do služby sdílení aut zvané Maven.
- V listopadu 2019 GM zažaloval konkurenční koncern Fiat Chrysler kvůli tomu, že se jeho vedení údajně pokoušelo uplatit Národní odborovou organizaci zaměstnanců v automobilovém průmyslu při vyjedávání o kolektivních smlouvách.
- S platem a bonusy za rok 2018 v celkové výši 21,9 milionu dolarů se Barra stala nejlépe odměňovanou šéfkou v rámci tzv. Velké trojky výrobců aut v Detroitu.
- GM se za rok 2018 stal nejlépe hodnoceným koncernem, co se genderové rovnováhy týče. Je jen jedním ze dvou nadnárodních koncernů na světě, kde nejsou rozdíly v platech můžu a žen.
4. Ursula von der Leyen
předsedkyně Evropské komise, Německo
- První žena v historii, která šéfuje úřadu, pod nějž spadá tvorba legislativy pro více než 700 milionů Evropanů.
- V letech 2005 až 2019 pracovala pro kabinet německé kancléřky Angely Merkel, posledních šest let byla ministryní obrany.
- Pod jejím vedením zasedá v komisi 11 žen a 15 mužů.
3. Nancy Pelosi
předsedkyně Sněmovny reprezentantů, USA
- Coby šéfka dolní komory parlamentu je dnes Pelosi nejmocnější ženou v USA.
- Předsedkyní Sněmovny reprezentantů byla už v letech 2007 až 2011.
- Letos iniciovala proces v pořadí už čtvrtého impeachmentu v americké historii, který má vést k sesazení prezidenta (v tomto případě Donalda Trumpa).
- V roce 2013 byla uvedena do Národní ženské síně slávy.
2. Christine Lagarde
prezidentka Evropské centrální banky, Francie
- Christine Lagarde se letos 1. listopadu stala jako vůbec první žena v historii šéfkou Evropské centrální banky.
- Vládne evropské měnové politice v neklidné době, kdy regionem zmítá geopolitická nejistota a zpomalující ekonomika.
- Ve své nástupní řeči mluvila o nutnosti soustředit se nejen na multilaterální obchod, ale i na vyhledávání nových příležitostí doma, v rámci EU.
- V letech 2011 až 2019 šéfovala Mezinárodnímu měnovému fondu. I tuhle pozici zastávala jako vůbec první žena v historii.
1. Angela Merkel
spolková kancléřka, Německo
- Poprvé se spolkovou kancléřkou stala v roce 2005, je jí už počtvrté.
- V listopadu 2018 odstoupila z postu šéfky CDU (Křesťanskodemokratické unie) a oznámila, že už nebude kandidovat ani na kancléřku (ve volbách v roce 2021).
- Merkel je z pozice šéfky největší evropské ekonomiky současně faktickou šéfkou celé Evropy.
- Její největší předností je chladná racionalita, s níž dokáže čelit Trumpovi a současně prosadit, aby Německo přijalo až milion syrských uprchlíků.
- Aktuálně stojí v čele vlády, která si u voličů nevede právě nejlépe, čelí nejen xenofobním a nacionalistickým náladám, ale vyrovnává se i s brexitem.
- Otázkou zůstává, kdo bude jejím nástupcem.