Dvanáct let působil urbanista a architekt Peter Gero jako ředitel plánování a výstavby centrálních čtvrtí Hamburku. Stál tak třeba u vzniku čtvrti HafenCity. Ta vznikla revitalizací a přestavbou bývalého hamburského nákladního přístavu a je ukázkou toho, jak z pozemků, jejichž původní funkce už nevyhovuje, udělat moderní městskou čtvrť.
Oceňovaná hamburská čtvrť HafenCity vyrostla na pozemcích bývalého nákladního přístavu i díky přičinění rodáka z Bratislavy, který do Německa emigroval v roce 1968. Jejím tahounem se stala budova Labské filharmonie, která celou čtvrť ekonomicky i kulturně pozvedla.
„Něco podobného potká i Prahu, pokud se projekt Vltavské filharmonie dotáhne do finále,“ myslí si urbanista, jehož zkušeností si váží i největší tuzemští stavitelé. Jako odborného poradce pro rozvoj brownfieldů a velkých územních celků si ho vybral před několika lety třeba i developer Dušan Kunovský.
V rozhovoru pro Forbes Peter Gero hovoří nejen o Vltavské filharmonii nebo rozvoji Hamburku, ale i o tom, že Praha musí být v rozvoji a budování nikoli rozhodčím, ale hráčem, který dokáže držet krok se soukromými investory.
Když jsme spolu dělali rozhovor asi před šesti lety v Hamburku, říkal jste mi, že se bohužel nedá říct, že by Praha určovala tempo rozvoje a nové výstavby v Evropě. Zároveň jste dodal, že jí taková pozice historicky náleží. Změnilo se to nějak?
Řekl bych, že se toho od toho roku 2018 dost změnilo. Praha za tu dobu dostatečně prozkoumala své rozvojové možnosti a získala tím prostor na vytvoření nových koncepcí včetně například projektu Vltavské filharmonie.
Důležité bylo také založení Pražské developerské společnosti právě podle vzoru hamburské organizace HafenCity, aplikovaného na pražské poměry. Bod, v němž se dnes Praha nachází a ve kterém byla v roce 2018, je velmi odlišný. I přístupem. Možná, že to tak zatím nevnímáte, ale je to velký rozdíl.
