Bankovní rada České národní banky dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová.
Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Bankovní rada současně rozhodla, že centrální banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Dnešní jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Rada má od počátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Aleš Michl, který v pozici člena rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu. Na jednání byl i ministr financí Zbyněk Stanjura.
Česká národní banka ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
„Pro finanční trh nejde o překvapení, neboť očekávání analytiků byla takřka rovnoměrně rozdělena mezi scénářem stability úrokových sazeb a jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu,“ řekl analytik Generali Investements Radomír Jáč.
Úroky centrální banky mohou podle něj po zbytek letošního roku zůstat beze změny a už v prvním čtvrtletí roku 2023 může česká centrální banka zahájit proces jejich snižování.
Finanční trh ale může spekulovat na možnost, že rostoucí inflace dovede centrální banku letos na podzim ještě k dalšímu, finálnímu zvýšení úroků, dodal.
Na předchozím měnovém jednání koncem června rada pod vedením předchozího guvernéra Jiřího Rusnoka zvedla základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž se jednalo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Centrální banka také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok ho naopak zhoršila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta.
V předchozí květnové prognóze banka letos počítala s růstem o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval nový guvernér Aleš Michl.
Centrální banka zvýšila také odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 16,5 procenta. V květnu odhadovala růst na 13,1 procenta. V příštím roce centrální banka počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,5 procenta, v květnu odhadovala snížení na 4,1 procenta.
Na rostoucí inflaci bude mít vliv zdražování elektřiny a plynu. Právě cenami energií je podle Michla tlumena spotřeba domácností. Nezaměstnanost ale zůstává nízká, dodal.
