skip to main content
Breaking News

Michl nepřekvapil. Rada České národní banky ponechala úrokovou sazbu na sedmi procentech

Bankovní rada České národní banky dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová.

Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Bankovní rada současně rozhodla, že centrální banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Dnešní jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Rada má od počátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Aleš Michl, který v pozici člena rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu. Na jednání byl i ministr financí Zbyněk Stanjura.

Česká národní banka ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.

Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.

„Pro finanční trh nejde o překvapení, neboť očekávání analytiků byla takřka rovnoměrně rozdělena mezi scénářem stability úrokových sazeb a jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu,“ řekl analytik Generali Investements Radomír Jáč.

Úroky centrální banky mohou podle něj po zbytek letošního roku zůstat beze změny a už v prvním čtvrtletí roku 2023 může česká centrální banka zahájit proces jejich snižování.

Reklama

Finanční trh ale může spekulovat na možnost, že rostoucí inflace dovede centrální banku letos na podzim ještě k dalšímu, finálnímu zvýšení úroků, dodal.

Na předchozím měnovém jednání koncem června rada pod vedením předchozího guvernéra Jiřího Rusnoka zvedla základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž se jednalo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Centrální banka také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok ho naopak zhoršila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta.

V předchozí květnové prognóze banka letos počítala s růstem o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval nový guvernér Aleš Michl.

Centrální banka zvýšila také odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 16,5 procenta. V květnu odhadovala růst na 13,1 procenta. V příštím roce centrální banka počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,5 procenta, v květnu odhadovala snížení na 4,1 procenta.

Na rostoucí inflaci bude mít vliv zdražování elektřiny a plynu. Právě cenami energií je podle Michla tlumena spotřeba domácností. Nezaměstnanost ale zůstává nízká, dodal.