Odpočatí lidé pracují efektivněji a jsou spokojenější. To je jasná rovnice. Jak toho dosáhnout v praxi? Japonský Microsoft měsíc testoval zkrácení pracovního týdne o jeden den a teď zveřejnil výsledky experimentu.
Ty mluví jasně. Díky volným pátkům, které společnost letos v srpnu zavedla v rámci programu Work-Life Choice Challenge Summer 2019, se povedlo u 2300 zaměstnanců zvýšit produktivitu jejich práce o 39,9 procenta. Výplaty zaměstnanců přitom zůstaly stejné a volné pátky se nedotkly ani jejich dovolené.
„Chci, aby zaměstnanci o téhle zkušenosti přemýšleli a uvědomili si, že stejných pracovních výsledků mohou dosáhnout i s pracovní dobou o pětinu kratší,“ uvedl prezident japonského Microsoftu Takuya Hirano. Dodal, že za výsledky může především lepší a ekonomičtější nakládání s časem a kratší a efektivnější schůzky.
Tím ale výhody pokusu nekončí. Kromě zaměstnanců měl tento pokus pozitivní dopad i na životní prostředí. Díky zkrácenému pracovnímu týdnu v Microsoftu klesla spotřeba elektřiny o 23,1 procenta a zaměstnanci vytiskli o 58,7 procenta stránek méně.
O
vyšší produktivitě a efektivitě práce už vědí i v jiných
firmách, kde zkrácenou pracovní dobu vyzkoušeli.
Novozélandská firma Perpetual Guardian přešla v roce 2018 na stálý dvoudenní pracovní týden po dvouměsíční zkoušce, která zaznamenala nárůst produktivity o 20 procent. A ani v Česku už kratší pracovní doba není výjimkou.
Společnost Vašečočky.cz zkrátila osmihodinovou pracovní dobu na sedmihodinovou, zautomatizovala své procesy a ve větší míře začala najímat na práci brigádníky. Letošní únorový pokus se majiteli firmy Jiřímu Urbanovi vyplatil. Zvýšila se návštěvnost webu a na kratší pracovní dobu slyší i uchazeči o práci.
Ukazuje se, že kratší pracovní doba může být jedním z hlavním faktorů, proč do určité firmy nastoupit nebo v ní jednoduše zůstat. V Microsoftu v Japonsku označilo čtyřdenní pracovní týden jako pozitivní celkem 92,1 procenta zaměstnanců, a tak chce společnost pokus zopakovat i příští léto.
Uvidíme, jak rychle a v jaké míře se ke krácení pracovní doby, a tím pádem k vyšší produktivitě a spokojenosti zaměstanců přidají ostatní. Spokojení zaměstnanci přinášejí více spokojených zákazníků.
