Mohlo by být značkou Liberce, místem, které přitáhne mladé lidi i z okolí. Jenže Papírové náměstí v dolním centru stotisícového města je dnes spíš zanedbanou čtvrtí, sloužící jako parkoviště. Nebýt několika barů, bister a kaváren, těžko byste našli důvod, proč sem vůbec zajít.
Potenciál má však tahle část Liberce obrovský – i proto na ni radnice vyhlásila soutěžní dialog, do kterého zapojila šestnáct týmů, které měly zpracovat architektonicko-urbanistickou studii. Ze čtyř postupujících pak zvítězilo studio re:architekti.
To vidí ve čtvrti zářivou budoucnost. Ze severu a východu ji obklopuje hustá zástavba historického centra s obchody a je s ní malými uličkami dobře propojena. Městskou hromadnou dopravou je tahle část města téměř nedotknutá, ale stojí kousek od hlavního náměstí, škol, ale také od radnice nebo kostela. Z části je navíc lemována řekou Nisou, která městem protéká.
Cílem bylo navrhnout, jak v celém území stavět, kudy povedou uličky, cesty, jak budou vysoké domy. Městskému bydlení vtisknout netradiční design a s citem zrekonstruovat i bývalou tovární budovu Linserku, kterou radnice nedávno získala do svého vlastnictví. Secesní třípatrový dům je posledním, který zbyl po továrním areálu založeném v roce 1858 Christianem Linserem, a vznikaly v něm první vozy automobilky RAF.
Vyniknout mají i městské terasy, které by se měly stát místem setkávání i odpočinku i pro kulturní představení. Jak se čtvrť začne zaplňovat, to bude záležet i na soukromých investorech, radnice v ní chce vybudovat vlastní bydlení, se sto deseti až sto čtyřiceti byty. Dohromady by jich tu mohlo přibýt až přes tři sta.
„Chceme přitáhnout do Liberce mladé lidi, čtvrť by se mohla stát jakýmsi brandem města, přidanou hodnotou, něco, jako je třeba Stodolní ulice pro Ostravu,“ představuje si Jiří Janďourek, vedoucí Kanceláře architektury města.
Uplatnit by se tu mohl model participativního bydlení, finančně přístupnější možnostem mladých lidí. Vyzkoušet by se tak mohly třeba takzvané baugruppe, kdy staví bytové domy občanské spolky, anebo se může spojit město s developerem. „Třeba budeme moci využít i nějaké dotace na městské bydlení,“ poznamenává vedoucí.
Celá investice půjde přes miliardu korun a rozloží se určitě na desítky let. Podle Janďourka vítězné studio přesvědčilo tím, že o celém území přemýšlelo komplexně. Podařilo se tak zastavit zhruba sedmdesát procent a přitom zachovat celé čtvrti určitou poetiku. Návrh navíc využívá i řeky Nisy, kde studio plánuje obnovit mlýnský náhon.
„V bloku stávající zástavby jsou možnosti otevření koryta omezené. Od budovy hasičské zbrojnice už je ale možné uvažovat o úzkém mělkém korytu, které dále protíná bloky nových budov,“ nastiňuje dokumentace. Mlýnský náhon by měl pojímat dešťovou vodu od okolních ulic a domů.
Studio re:architekti teď musí zpracovat podrobnou územní studii, která bude sloužit jako podklad pro změnu územního plánu a koordinaci soukromých a veřejných investic. Zároveň je na studiu i návrh městských teras, jejichž úpravou by přeměna celé čtvrti mohla začít.
