Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvedl z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun.
Cílem je dostat částku do pěti let buď na pětačtyřicet procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.
Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Podle podkladů za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 tisíc lidí. Českomoravská konfederace odborových svazů pro příští rok požaduje růst o 2200 korun. Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasili. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň.
Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky šedesát procent mediánu hrubé mzdy či padesát procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.
Nejnižší výdělek teď odpovídá zhruba čtyřiceti procentům průměrné mzdy. Podle první navrhované verze by se měl do roku 2028 dostat na pětačtyřicet procent průměru. Každý rok by tedy podíl rostl o jeden procentní bod. Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1600 korun, tedy o 9,2 procenta.
Poměr nejnižšího a průměrného výdělku by pak činil 41,1 procenta. Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2141 korun měsíčně, tedy ročně o 25 690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů.
Ve druhé verzi by do pěti let měla minimální mzda odpovídat polovině průměrné mzdy. Podíl by tak každý rok rostl o dva procentní body. V lednu by se tedy měla částka zvednout o 2100 korun, to je o 12,1 procenta. Poměr by příští rok dosahoval 42,1 procenta. Zaměstnavatelům by se náklady na zaměstnance zvedly o 2810 korun měsíčně, za rok o 33 718 korun. Celkem jsou to asi čtyři miliardy korun navíc. Na sociálních odvodech by přiteklo 930 milionů korun, na zdravotních 400 milionů.
Zaručené mzdy by se v první variantě při dorovnání šesti zmrazených stupňů a navýšení pohybovaly od 18 900 do 37 800 korun. Jednotlivé částky by se upravily o 9,2 až 16,8 procenta. Mzdové náklady by zaměstnavatelům příští rok vzrostly o 6,48 miliardy korun. Ve druhé variantě by zaručené mzdy byly mezi 19 400 a 38 000 korunami, jednotlivé stupně by se zvedly o 12,1 až 20,3 procenta.
Na mzdy a odvody by zaměstnavatelé potřebovali navíc 8,05 miliardy korun. Pokud by se zaručené výdělky nedorovnávaly a jen se zvedly podobně jako minimální mzda o 9,2 či 12,1 procenta, náklady zaměstnavatelů by činily 4,88 či 6,4 miliardy korun.
Zaměstnavatelé už dřív navrhovali odpojení zaručených mezd od minimálního výdělku. Podle podnikatelů by se zaručené částky měly případně domlouvat v kolektivním vyjednávání. Odbory s tím nesouhlasí. Podle předáků by se počet stupňů ale mohl snížit z osmi na pět.
