Energetická krize je v plném proudu a Evropská unie i jednotlivé státy se snaží najít řešení, která by zmírnila její dopady. České ministerstvo financí ve čtvrtek oznámilo, že navrhne daň z mimořádných zisků pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
Od ledna 2023 po dobu tří let by měly zdaněné subjekty státu odvádět šedesát procent mimořádného zisku. Za ten budou považovány zisky přesahující základ tvořený průměrem z let 2018 až 2021 navýšeném o dvacet procent.
Pokud tedy firma v posledních čtyřech letech vydělala v průměru sto milionů korun a v letošním roce bude její zisk činit dvě stě milionů, za nadměrný zisk bude považováno osmdesát milionů. Z této částky mimořádně odvede státu ještě šedesát procent. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Od daně si ministr v roce 2023 slibuje výnos do rozpočtu v podobě 85 miliard korun. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard.
Daň z mimořádných zisků by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené se stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro odběratele.
Návrh Evropské komise explicitně hovoří o zavedení této daně v sektoru energetiky a těžbě, zpracování a distribuce fosilních paliv a jejich produktů. Národní vlády mají možnost doplnit si vlastní mimořádnou daň o další obory ekonomiky podle vlastního uvážení. „My jsme se rozhodli zapojit také bankovnictví. Český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost i v mezinárodním srovnání,“ uvedl Stanjura.
Podle České bankovní asociace (ČBA) je daň z mimořádných zisků neefektivní a nesystémové řešení. Uvádí, že jsou letošní hodnoty srovnávány s pandemickými roky, a výsledky předloženého výpočtu proto nejsou skutečné mimořádné zisky. ČBA zároveň předpokládá, že mimořádné zdanění bude mít negativní dopad na hodnocení České republiky investory.
„Podle nás existuje řada lepších řešení, o kterých jsme stát informovali. Banky by rády byly vládě partnerem v době zpomalující ekonomiky. Jejich oslabování tímto způsobem je velkou chybou,“ uvedla výkonná ředitelka ČBA Monika Zahálková. Mezi tyto návrhy patří investice do dostupného bydlení, dopravní infrastruktury, pomoci klientům, kteří se dostanou do potíží se splácením svých závazků, nebo hlubší spolupráce s Národní rozvojovou bankou.
