Filip Granek věří, že jsme na prahu nové technologické revoluce, kterou přičítá tištěné elektronice. Jeho společnost XTPL od roku 2015 vyvíjí technologii pro tisk plošných spojů, vodivých fólií a dalších elektronických součástek.
Cílem sympatického Poláka je dramaticky snížit náklady na výrobu hardwaru a pomocí nanotechnologií značně zvýšit jeho kvalitu, a to zejména na poli displejů.
Granek, který má Ph.D. z materiálových věd a před začátkem podnikání strávil 15 let ve výzkumu a vývoji, tvrdí, že přerod z vědce na podnikatele není snadný. Pro polského EY Podnikatele roku je prý největší výzvou zajistit, že se velké vize přemění v každodenní měřitelné cíle.
Co vás přesvědčilo opustit dráhu výzkumného pracovníka a vyměnit ji za podnikání?
Během let jsem měl možnost nahlížet pod ruce velkým průmyslovým firmám a náramně mě bavilo pozorovat, jak z malé technologické inovace vypěstují škálovatelný produkt pro celý svět. Dlouhou dobu jsem chtěl být součástí tohoto procesu, tak jsem se po mnoha letech rozhodl, že své dobré technologické nápady vezmu a zkusím na nich postavit firmu.
Jak tu změnu po čtyřech letech hodnotíte?
Musím přiznat, že být součástí podnikatelské komunity považuji za velkou osobní výhru. Tito lidé jsou velmi talentovaní, chytří, umějí jednat s lidmi a je k nezaplacení se mezi nimi pohybovat. Tím ale nechci říct, že vědce, kteří zůstanou ve vědě a budou objevovat nové věci, nepotřebujeme, ba naopak. Když se ale někdo z vědy místo dalšího Ph.D. rozhodne vytvořit produkt na základě svého know-how, může z toho mít užitek celá společnost.
V čem přesně spočívá jádro vašeho byznysu?
Přinášíme na trh možnost tisknout mnohem menší struktury, než kdy bylo možné. Můžeme tisknout v tak detailním měřítku, že pokud bych vzal váš vlas, mohu na něj napsat vaše i své jméno a ještě by spousta místa zbyla. A náš byznys spočívá v poskytování této technologie existujícím výrobcům veškeré elektroniky. Nemáme ambice v Polsku postavit výrobu hardwaru, naší ambicí je mít fabriku na intelektuální vlastnictví a know-how.
Proč se kolem tištěné elektroniky vytváří tak velký hype?
Když dokážeme levně tisknout knihy a noviny, proč bychom neměli levně a škálovatelně tisknout plošné spoje, polovodiče nebo třeba solární panely? Proč by se celá elektronika neměla vyrábět snadněji, levněji a rychleji? Přidejme k tomu tisk na nanoúrovni, k čemuž s naší firmou míříme, a výsledek je dokonce kvalitnější než tisk klasickou cestou.
Na jaký reálný příklad to můžete vztáhnout?
Vezměte si takové multimiliardové odvětví výroby displejů. Od všech zařízení, která používáme a kterých budeme používat čím dál více, chceme, aby svítila jasněji a měla ostřejší obraz. Pomalu do toho přicházejí také požadavky na flexibilitu, jako například ohýbání. To všechno naše technologie umožňuje.
Samsungu se to ale zrovna moc nepovedlo…
Ano, ale to se občas stane, když jste v nějaké oblasti pionýry. Tak či onak je to směr, který se nezastaví, a ohýbatelné displeje zkrátka běžné budou.
Jak těžké je pro společnost, jakou máte vy, získat investorské peníze?
Snadné to není, protože tomu, co děláme, rozumí opravdu málo lidí, zejména tady v Evropě. Přesto se nám podařilo získat investici ve výši pěti milionů eur od několika osvícených investorů a tři miliony eur od státu v rámci podpory inovací. Sám ale vím, že postavit firmu závislou na veřejných penězích je cesta do pekla, takže si dávám pozor, abychom opravdu mysleli byznysově.
A co lidé?
Máme skvělý tým, ale pochopitelně budu vždy hladový a chtít bystrých hlav víc. Snažíme se tomu jít naproti jednak globálním přesahem, ale také třeba budováním opčního programu. Chci, aby naši klíčoví lidé profitovali z budoucího úspěchu, což naštěstí investoři chtějí také, a tak vytváří v rámci vlastnické struktury místo.
Sídlíte v Polsku, ale letos jste také otevřeli pobočku v Silicon Valley. Pomohlo vám to už k něčemu?
Historicky nemáme v této oblasti mnoho zářezů, a proto je dobré obklopit se lidmi, kteří technologické firmy postavili a ve Valley jsou už desítky let. Podařilo se nám sehnat několik zkušených lidí do advisory boardu a nutno zmínit, že jejich styl přemýšlení, kdy od začátku vidí věci ve velkém a vědí, jak se prodat, nám skutečně pomáhá. A samozřejmě mají také síť kontaktů, které využíváme.
Máte nějakou firmu, jíž se inspirujete a která by vám byla typově podobná?
Zmíním příklad, který asi málokdo zná. Je to britská společnost Arm, která navrhuje design silikonových čipů a licencuje ho. Nic nevyrábí, pouze disponuje silným intelektuálním vlastnictvím. Zrovna nedávno ji koupila za více než 30 miliard dolarů SoftBank. To mě naprosto fascinuje – kam až můžete ve světě hardwaru dojít, aniž byste museli přinést na trh cokoli fyzického.
Nikdy předtím jste firmu nevedl, teď řídíte 45 lidí a nabíráte další. Co je pro vás v tomto ohledu největší výzvou?
Nejtěžší je dělat správná rozhodnutí vedoucí k velké vizi tak, aby ta byla uskutečnitelná. Jinými slovy, nejvíce bojuji s tím, jak ze snu udělat měřitelný plán s jasnými milníky. Naštěstí se mám od koho učit, zejména od zmíněných členů advisory boardu. Došel jsem totiž k tomu, že v podnikání je nanejvýš důležité nepředstírat, že všechno víte, a netvářit se, že máte všechny odpovědi. Alespoň já je tedy nemám.
Co je ta vaše velká vize?
Chci, aby když za 10 let vezmete do ruky chytrý telefon nebo notebook, existovala padesátiprocentní šance, že při výrobě byla použita technologie od XTPL. Že to zařízení díky naší firmě bude fungovat lépe, stát méně a bude mít větší výpočetní výkon.
Věřím, že je nejvyšší čas, aby nová Evropa přivedla na svět firmy, které mají celosvětovou roli. Všichni, a konkrétně v našem regionu, čekáme na ten extrémní úspěch v technologickém světě, který by náš ekosystém opravdu nakopnul. A třeba to můžeme dokázat my.
