Luxusní vůni? Ne, raději dezinfekci! Pandemie se podepsala na všech odvětvích světového průmyslu, včetně toho kosmetického. Místo luxusních vůní začaly proslulé značky parfémů vyrábět zboží daleko žádanější: antibakteriální gely.
Jak bez nich vlastně lidstvo dokázalo dříve fungovat? Tekutina, která by zbavila naše ruce škodlivých nečistot, spatřila světlo světa až v roce 1879. Tehdy Joseph Lawrence, chemik z amerického Missouri, vymyslel antiseptický přípravek pro chirurgy a pojmenoval ho po lékaři Josephu Listerovi.
Lister byl prvním, kdo vyzýval kolegy, aby čistili svá náčiní kyselinou karbolovou, tedy fenolem. Listerine se záhy začal používat jako dezinfekce nejen pro lékařské nástroje, ale také na ruce.
V případě antibakteriálních gelů, jaké známe dnes, jsme si ale museli počkat do roku 1966. Tehdy přišla kalifornská zdravotní sestra Lupe Hernandéz na to, že líh v gelové konzistenci dokáže ruce skvěle očistit. Bohužel se pak stopa Lupe Hernandéz ztrácí, takže ani netušíme, zda si objev stihla patentovat.
Na konci 80. let uvádí společnost Gojo antibakteriální gel Purell, který si oblíbí hlavně nemocnice a restaurace. Od roku 1997 je dostupný i v lékárnách. Právě tento přípravek je ve své kategorii nejúspěšnější na světě.
V současnosti je trh s antibakteriálními gely jeden z nejrychleji rostoucích na světě, ale dařilo se mu ještě před pandemií koronaviru. Před třemi lety byl oceňován na 2,4 miliardy dolarů s prognózou na více než dvojnásobek, kterého měl dosáhnout v roce 2024.
Luxusní parfémové značky začaly vyrábět své vlastní antibakteriální gely už v časech epidemií SARS a prasečí chřipky. Když jste chtěli dát najevo status, i co se prostředků na mytí rukou týče, pořídili jste si gel od australského niche brandu Aesop nebo švédského parfémového domu Byredo.
Sice často stály až desetkrát víc než antibakteriální gel z lékárny nebo drogerie, ale voněly jako opravdové parfémové skvosty. Výrobci je doporučovali i proto, že jejich vylepšené složení – často obohacené glycerinem – ruce tolik nevysušuje.
Jakmile se začaly šířit zprávy o tom, že koronavirus proniká za hranice Číny, zájem o antiseptické prostředky na ruce ještě vzrostl. Vyprodané jsou nejen běžně dostupné antibakteriální gely, ale i ty z luxusního segmentu, jakkoli se kvůli spekulantům ceny víceméně srovnaly – obvykle padesátikorunová lahvička obyčejného Purellu vás mohla na Amazonu v přepočtu vyjít až na 1300 korun.
Po vypuknutí pandemie neotálel koncern luxusního zboží LVMH a místo parfémů začal antibakteriální gely vyrábět ve velkém. V místech, kde vznikaly legendární vůně Dior, Louis Vuitton, Guerlain i Givenchy, se tak míchají gely pro nemocnice. Stejnou cestou se vydal i L’Oréal a Coty, které v řadě svých továren vyrábějí antibakteriální gely pro sítě lékáren, nemocnic i domovy důchodců. K dobru jim lze připsat, že značky tak činí zdarma.
V odlišné situaci, než se nachází velké kosmetické giganty, jsou niche parfémové domy. Nemohou si dovolit produkovat antibakteriální gely zdarma, protože nejen z dobrého PR a altruismu živ je člověk. Momentálně je tedy pro ně výroba dezinfekce způsob, jak kompenzovat své finanční ztráty v době dramatického poklesu tržeb.
Před několika týdny začaly s produkcí antibakteriálních čisticích prostředků i tak niche parfémové značky jako Fueguia 1833, Sarah Baker nebo Sarah Horowitz. Poslední jmenovaná, původem z amerického Los Angeles, nejdříve vyráběla gely jen pro své zaměstnance, ale později se rozhodla uvést dezinfekční sprej s příznačným názvem „Stay Safe“ do své klasické řady.
Parfumérka Sarah Horowitz v akci | Foto American Perfumer
Sama majitelka v jednom rozhovoru přiznala, že měla v trezoru zhruba 180 litrů čistého alkoholu, který byl určen na výrobu parfémů. Koronavirus ji ale donutil plány změnit a začít vyrábět gel na ruce, o jehož produkci by bez epidemie vůbec neuvažovala.
V Česku příliš parfémových domů nemáme, proto výroba antibakteriálních gelů připadla lokálním kosmetickým značkám. Antibakteriální gel je k dispozici například u Manufaktury, kde si můžete za 2390 korun koupit rovnou sadu 10 čisticích přípravků na ruce, a do výroby se pustil i návrhář Osmany Laffita, který nabízí lahvičku gelu podle svých slov za „férovou“ cenu 150 korun.
Pokud byste stáli o niche luxusní antibakteriální přípravek na ruce, parfémový concept store Ingredients má k dispozici ještě gel od Byreda za 650 korun.
Co znamená přetrvávající koronavirová nejistota pro proměnu, kterou zažívá parfémový byznys? Budou antibakteriální gely navždy součástí regálů parfumerií, nebo se po pandemii zase vrátí výhradně do drogerií a lékáren?
Odpověď je nejistá, ale spolehnout se můžeme na jediné. V boji s nákazou zůstává nejúčinnější staré dobré mytí si rukou mýdlem a teplou vodou.
