Central Group začal s bouráním bývalé Ústřední telekomunikační budovy na Žižkově.
Na jejím místě původně skupina miliardáře Dušana Kunovského plánovala postavit tři rozvlněné věže od architektky Evy Jiřičné, která zvítězila ve workshopu pořádaném developerem. Návrh nakonec musela přepracovat a Central Group teď čeká na změnu územního plánu, na jejímž základě hodlá představit nový projekt.
Majitel skupiny Kunovský zatím nechce projekt konkrétně komentovat. „Kvůli zkušenosti z minula se to snažíme nejdříve dotáhnout s Institutem plánování a rozvoje, památkáři i městskou částí a magistrátem. Chceme, abychom udělali všechno správně, a teprve po dokončení změny územního plánu a ve shodě všech úřadů, kdy už bude paní Jiřičnou zároveň dopracovaná celá koncepce, bychom novou verzi ukázali,“ vysvětluje svůj postoj.
Za nešťastně zvolenou strategii v prezentaci projektu ostatně Central Group po zveřejnění původního návrhu kritizovalo například město. „Developer vypsal soutěž, ale rezignoval na dohodu s městem o využití území. Ta přitom musí soutěži vždy předcházet. Měli jsme se nejprve bavit o tom, jaký tam má být objem zástavby, jak má fungovat parter a podobně,“ komentoval situaci v létě 2019 ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.
Ukazovat veřejnosti s pompou návrh, který není v souladu s územním plánem, podle něj nebylo férové. Především z toho důvodu nakonec musel Central Group projekt přepracovat. Ve veřejném prostoru sice zaznívalo, že tři věže Evy Jiřičné zakázalo UNESCO, ve skutečnosti ale chyběla především dohoda developera s památkáři, městem a městskou částí.
Samotná organizace UNESCO se k návrhu nikdy nevyjadřovala. Dnes by však měla být situace o poznání lepší.
Původní návrh tří věží, který nyní Eva Jiřičná přepracovává
Původní návrh tří věží, který nyní Eva Jiřičná přepracovává
Původní návrh tří věží, který nyní Eva Jiřičná přepracovává
Zásadní změnou je, že developer na místě neplánuje tři výškové budovy, ale na základě komunikace především s památkáři počítá v návrhu s jedinou věží, která má kopírovat výšku stávající telekomunikační věže. Původně měla mít nejvyšší z věží téměř sto metrů, teď by tedy měla budova dosahovat do výšky pětaosmdesáti metrů.
„Městu, památkářům, městské části i developerovi se v tomto podařilo najít konsenzus. Díky tomu nezmizí orientační bod, na který jsou všichni zvyklí, což bylo intenzivně projednáno a památkáři to doporučují,“ uvádí místostarosta Prahy 3 Pavel Dobeš a dodává, že Praze v tomto ohledu rozhodně nehrozí žádná rizika vyřazení ze seznamu památek světového dědictví UNESCO.
Zbytek zástavby půjde cestou klasických blokových domů, které jsou na Žižkově běžné. „Jdeme víc formou bloků, než když tam byly tři solitérní věže. Řada věcí se přepracovávala, zapracovali jsme požadavky Prahy 3 i veřejnosti. Třeba aby tam byl i prvek nájemního bydlení,“ říká Kunovský. Kromě vlastnických bytů by se v nové zástavbě měly objevit i byty studentské. Návrh počítá také s živým parterem, vodními plochami a zelení.
V jejím případě se oproti původnímu návrhu také chystají změny. Tím, že zmizí solitérní věže, se přesune hlavní část zeleně z místa podél ulice Jana Želivského jižněji podél zdi Olšanských hřbitovů. Tam by měl vzniknout celý zelený pás, který bude v budoucnosti propojovat Olšanské náměstí s novou čtvrtí na území bývalého žižkovského nákladového nádraží.
Městská část trvala také na tom, aby bylo území prostupné a nevznikl uzavřený vnitroblok podobný tomu uvnitř sousedního projektu Garden Towers.
Změna územního plánu, kterou developer potřebuje, aby na pozemcích určených nyní pro technickou infrastrukturu mohl v budoucnu stavět obytné budovy, by mohla být dokončená letos v létě. Podnět už prošel veřejným projednáním a má také doporučení od magistrátního výboru pro územní rozvoj.
Na hlasování pražských radních a následně i zastupitelů by se změna územního plánu měla dostat po dotažení smluv mezi městem a developerem ohledně kontribucí. „Naše příspěvky do území by měly být ve výši 212 milionů korun. Z toho tam postavíme pětitřídní mateřskou školu, velký park a ještě přispíváme 125 miliony na rekonstrukci Základní školy v Havlíčkově ulici,“ vyjmenovává Kunovský.
Aktuálně už v interiérech bývalé ústředny začaly bourací práce. Demoliční výměr má Central Group platný od roku 2018 a podle Kunovského zabere demolice více než rok a půl. Kompletně zbouraná by budova měla být v srpnu příštího roku.
„Demolice bude finančně i technicky náročná především kvůli množství karcinogenního azbestu. Hodně věcí se bude muset dělat ručně ve speciálních ochranných oblecích a na několik etap s uzavřenými kontrolními pásmy,“ popisuje Kunovský rizika bourání.
Na ty upozorňuje i Praha 3, která hodlá postup bedlivě sledovat. „Chceme přísně dohlížet na dodržování všech požadavků a být v úzké spolupráci s hygienou. Přece jen je to bourání za provozu v centrální části města,“ připomíná místostarosta Dobeš. Central Group totiž zadal demoliční práce firmě Trepart, které v roce 2021 uložila Česká inspekce životního prostředí pokutu 450 tisíc za nedbalé likvidování azbestu v areálu někdejších Michelských pekáren.
Za stejné pochybení navíc firmě vyměřila pokutu ve výši 1,5 milionu také pražská hygiena. Společnost ovšem vůči druhé pokutě vznesla námitku a nyní se čeká na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. Původní kauzu přinesly Seznam Zprávy, pro něž se nyní obchodní ředitel Trepartu Tomáš Picek vyjádřil v tom smyslu, že firma během demolice žižkovského Telecomu intenzivně komunikuje s hygieniky, aby nemohlo dojít k ohrožení zdraví lidí.
Foto Libor Fojtík
Pohled na Ústřední telekomunikační budovu z Olšanské ulice | Foto Libor Fojtík
Průběh stavby telekomunikační ústředny na Žižkově v 70. letech
Průběh výstavby v sedmdesátých letech
Podle Kunovského ale není možné, aby během demolice bývalého Telecomu došlo k jakýmkoli pochybením. „Firma musí dokládat, jakým postupem bude demolice provádět a kam bude azbest ukládat. Dohled na to, aby vše probíhalo, jak má, musí být přísný, nemůže tam dojít k ničemu nepatřičnému,“ tvrdí jedenáctý nejbohatší Čech.
Budovu koupil Central Group od skupiny PPF v roce 2017 údajně za částku kolem osmi set milionů korun. Poslední nájemce, telekomunikační společnost CETIN, se ze zastaralé budovy odstěhoval v roce 2020 a žižkovská „Štrougalova věž“ od té doby fungovala v omezeném provozu.
„Zvažovali jsme, jak dlouho provoz udržovat, ale budova je tak energeticky náročná a kvůli míře azbestu nebylo možné ji ani částečně přestavit. Není jiné východisko než ji zbourat,“ konstatuje Kunovský.
Central Group původně počítal s celkovou investicí kolem šesti miliard. Částka bude ale pravděpodobně jiná. „Přesnou výši investice ještě nemáme propočítanou. Tím, že se projekt předělával a stavební trh byl v poslední době nepředvídatelný, by teď nějaké odhady nebyly korektní,“ uzavírá majitel Central Group.
