Říká se, že mít jasný cíl je základ úspěchu. Říká se také, že bez jasného cíle se daleko neposuneme. Jak ale upozorňuje autor bestselleru Atomic Habits James Clear, soustředit se pouze na cíl vlastně není to, o co bychom se měli snažit.

„Většinu svého života jsem se snažil o to, abych měl ve škole dobré známky, abych v posilovně zvedal ty nejtěžší činky nebo abych v podnikání dosáhl na ten nejvyšší možný zisk. Některé z cílů jsem si opravdu splnil, ale většina mi vlastně nevyšla. Uvědomil jsem si proto, že moje cíle nemají s výsledky nic moc společného. A že hlavní roli vždy hrál mnou nastavený systém.“

Příklad

Jste hokejový trenér a vaším cílem je vyhrát turnaj na konci sezony. Vaším systémem je ale způsob, jak rekrutujete hráče, jak zajišťujete chod mužstva a jak vedete tréninky.

Jste podnikatel a vaším cílem je roční milionový obrat. Systém ale zahrnuje vše od náboru zaměstnanců až po to, jak děláte marketingovou kampaň.

Mít cíl tedy není od věci – ukazuje nám cestu a dává představu o tom, jakým směrem jdeme. Nesmíme ale zapomínat na systém, tedy na proces, díky kterému se zlepšujeme a díky kterému můžeme nakonec daného cíle dosáhnout. „Cíl každého sportovce je vyhrát zápas nebo závod. Byl by ale nesmysl celou dobu sledovat tabuli se skóre,“ dodává Clear.

Rada

Rada Jamese Cleara je tedy jednoduchá – věnujte více času vylepšování procesu a méně fantazírování o věcech, kterých chcete dosáhnout. Vše doplňuje třemi dobrými důvody, proč byste se jeho slovy měli řídit.

‒     Vítězové i poražení mají stejné cíle. Rozdíl mezi sportovcem, kterému se na hrudi leskne zlatá medaile, a jeho soupeřem, který se na stupně vítězů dívá zdola, přece není v tom, že by měli jiné cíle. Oba chtěli vyhrát úplně stejně. Co rozhodlo, byl systém.

‒     Cíle stojí v cestě spokojenosti. Pokud máte nastavenou životní rovnici splnění cíle = štěstí, zbytečně se tím o něj ochuzujete. Po splnění cíle si totiž pravděpodobně stanovíte další, a na spokojenost tak nezbude čas.

‒      Dosažení cíle vás může stát motivaci. Pokud celou svou pozornost upínáte k jednomu jedinému bodu, co vás po jeho splnění požene dál? Jaký budete mít důvod pokračovat?