Emily Tang vždycky snila o tom, že se stane designérkou. A taky jí je. Jen se věnuje něčemu, co dřív vůbec nečekala. Drobná dívka z Hongkongu totiž pracuje se záchody.

Čtěte také: Postele, co nešly sehnat. Jak se z hospodské ideje stal milionový byznys

Za vším stojí její dědeček, který před několika lety onemocněl Parkinsonovou nemocí. Tang, která se o něj spolu s ostatními členy rodiny starala, si uvědomila, že ze všeho nejvíc chce být schopná mu doopravdy pomoct a v neléčitelné nemoci mu alespoň částečně ulevit.

A nejen jemu. A tak se při studiu produktového designu na hongkongské polytechnické univerzitě rozhodla, že místo krásných předmětů stvoří něco, co bude užitečné.

Jednou z věcí, které jejímu dědečkovi dělaly velké problémy,  bylo právě chození na záchod. Emily Tang proto navrhla speciální toaletu pro pacienty s Parkinsonovou nemocí a kromě jiného za ni získala i Cenu Jamese Dysona za inovativní nápady, které pomáhají zlepšovat svět.

„Parkinson samozřejmě výrazně ovlivnil dědovu mobilitu, ale mnohem horší bylo to, jak se cítil po psychické stránce. Nejenže věděl, že na tu nemoc není lék, ale taky stále častěji potřeboval naši asistenci, i v koupelně, a to ho neuvěřitelně deptalo a snižovalo jeho sebeúctu,“ vysvětluje dívka.

„Pro lidi s parkinsonem je na používání toalety nejtěžší to, že se, než si na ni sednou, musí otočit. To celý proces zpomaluje, a navíc to je pohyb, při kterém mohou upadnout nebo se jinak zranit. Tak jsem se rozhodla to změnit, aby mohli být v těchto momentech, kdy chcete být sami, skutečně sami co možná nejdéle,“ dodává.

Proto když se na vysoké dostala do posledního ročníku a měla si zvolit svůj závěrečný projekt, řekla si, že to bude záchod. S podporou svého učitele, jehož matka Parkinsonovou nemocí také trpí, třiadvacetiletá Tang stvořila Libue – designovou toaletu, která je vhodná jak pro lidi s parkinsonem, tak po jednoduché úpravě i pro ostatní členy jejich rodiny.

Vhodnost Libue spočívá v tom, že se na ni můžete posadit přímo. Podobně jako kdybyste jeli třeba na koni. Záchod má v sobě také automatickou samočisticí funkci, takže se po jeho použití není třeba starat o splachování.

„Věřím, že nejdůležitější pro staré a nemocné lidi je to, aby si mohli zachovat stejný životní standard a návyky, jaké měli, když byli mladí,“ říká k tomu Tang, která myslela i na to, že pacientům s Parkinsonovou nemocí špatně pracují střeva a oni v důsledku toho často trpí zácpou. Do Libue proto zabudovala i přívod teplé vody, který s tím dokáže pomoct. A samozřejmostí jsou i podpůrná madla, která nemocným umožní používat tento záchod samostatně.

Na soutěži Spirit of Hong Kong, která její nápad také ocenila.

Emily Tang sice nemá žádné inženýrské vzdělání, ale protože věděla, že chce, aby její záchod mohli snadno používat i ostatní členové rodiny nemocného, a nemuseli jich tak doma budovat víc, sama rychle vymyslela řešení, jak Libue snadno upravit pro použití zdravými lidmi.

„Je to sice záchod, ale hlavní účel Libue je v tom, že má pomáhat těm, kdo ji budou používat, neztratit svou důstojnost a ulehčit alespoň částečně od starostí těm, kteří se o ně starají,“ říká.

„V současné nabídce produktů pro stárnoucí lidi je pořád hodně prostoru pro to, jak se zlepšovat. Pořád totiž vypadají jako z nemocnice a nemocní se kvůli nim nutně cítí jiní a to je špatně,“ dodává ještě mladá designérka.

Loni v říjnu proto se svým partnerem založila designérské studio Doozy, které se bude specializovat na lifestylové a zdravotnické předměty, které by měly svým uživatelům pomáhat stárnout doma co nejdéle a nezávisle, bez pomoci ostatních. A aby nabrala inspiraci, absolvovala stáž ve španělské firmě Roca, která je světově vyhlášená pro svůj koupelnový nábytek.

Aktuálně Emily Tang pracuje na dokončení modelu Libue 2.0, který by chtěla koncem tohoto roku vypustit na trh. Do tří let plánuje mít vlastní kompletní řadu produktů, které umožní důstojné stárnutí komukoli z nás.