Jako by se v prvním poločase odehrála ohavná podívaná v bahně, zatímco ve druhém vypukly parádičky šampionů. V tuzemském fotbalu patrně nastává velká změna. Z donedávna korupcí ušpiněného sportu začíná být i z byznysového hlediska atraktivní hra. Tak atraktivní, že vtáhla hned čtyři nejbohatší Čechy a další miliardáři se točí kolem. 

Pavel, Daniel, Karel a Renáta nově lajnují hřiště. Čtyři nejbohatší Češi se podílejí na přeformátování tuzemského fotbalu, z něhož se (nejen) díky tomu stává i byznysově zajímavá věc. V úvodu jmenovaní muži a žena rozhodně nestojí v ofsajdu, mimo hru. Naopak, určují její pravidla; hra se z velké míry odvíjí z jejich vůle, podle jejich „notiček“.

Pavel Tykač, který nosí pomyslnou čtyřku na dresu, protože je podle žebříčku Forbesu čtvrtým nejbohatším Čechem, je od prosince novým majitelem Slavie, nejúspěšnějšího domácího klubu posledních let. Daniel Křetínský s dresem číslo 2 vládne už dvě dekády Spartě, nejúspěšnějšímu klubu historie a stávajícímu českému šampionovi.

Karel Komárek, dres číslo 3, drží skrz společnost Allwyn 37 procent ve skupině Kaizen Gaming, jíž patří sázkovka Betano, od léta pravděpodobně nový titulární partner nejvyšší fotbalové soutěže, která se tím pádem bude podílet na razantně zvýšeném toku peněz do ní. Renáta Kellnerová v dresu číslo 1 má v impériu PPF i vítězného uchazeče o vysílací práva na nejvyšší fotbalovou soutěž, O2 TV.

Tato práva byla nedávno vysoutěžena za trojnásobnou cenu než doposud, celkový balíček může lize přinést až půl miliardy korun. „Když vezmeme pouze skutečnost, že v osobě Pavla Tykače vstupuje do fotbalu další významný podnikatel, je tím podtrženo, že liga získává na prestiži a vyvíjí se směrem nahoru,“ tvrdí Dušan Svoboda, šéf Ligové fotbalové asociace, jež domácí profesionální soutěže zastřešuje.

Následně Svoboda s úsměvem dodává: „Možná to bude ke vstupu do fotbalu inspirovat někoho dalšího z žebříčku Forbesu.“ To už se víceméně děje, okolo českého fotbalu se točí vyjma zmíněného kvarteta i další movití Češi. Řečeno s klasikem: Něco na té lize je…

Fotbal, nikoli stolní, si Pavel Tykač nadělil pod stromeček: majitel energetické skupiny Sev.en dal tři dny před Štědrým dnem podle neoficiálních informací dvě miliardy korun, aby vyvedl Slavii z „čínského zajetí“ – z rukou společnosti CITIC, která nemohla garantovat dlouhodobou stabilitu. Dopis, jímž Tykač nákup zdůvodnil, je liebesbrief, vyznání lásky ke Slavii.

Jeho součástí je i oznámení, že přeprodávání Slavie skončilo, ale spíš než o fakta jde o lyriku. Tykač v dopise vzpomíná na otce s dědou, čelákovické sedláky, kteří na zrnící černobílé televizi fandili červeno-bílým, tedy Slavii; on tuto vášeň údajně zdědil, takže příležitost k tomu, aby klub koupil, nemohl nechat ležet.

Časy zrnících televizí jsou dávno pryč; láska ke Slavii u Tykačových přetrvala, dnes ale kromě lásky (i když ani u ní to neplatí bezezbytku) podléhá většina věcí trhu. A právě z byznysového hlediska prožívá nyní český fotbal, zdá se, renesanci. Zrnící obrazovky neexistují, ale přenosy ve špičkové kvalitě zase nejsou zadarmo: za vysílací práva na ligu se platí.

Od léta se přitom bude platit mnohem víc, trojnásobně: dosavadních 150 milionů nabobtná na 450 až 500 milionů korun. „Podoba i výsledek současného tendru na marketingová a televizní práva jsou bez přehánění revoluce,“ říká slávistický šéf Jaroslav Tvrdík. Revoluce není evoluce. Revoluce je převrat, a Tvrdíkova slova tedy naznačují, že v souvislosti s televizními právy nešlo o postupný vývoj, nýbrž o velký třesk.

A tento třesk, jak už to tak revoluce mívají v „popisu práce“, smetl zakonzervovanou praxi, kdy se televizní práva nesoutěžila a v podstatě zvykově se přidělovala společnosti Pragosport. „Tam, kde byla práva soutěžena, přicházel dramatický nárůst ceny,“ líčí Luděk Mádl, novinář s patrně nejhlubším vhledem do zákulisí tuzemského fotbalu, který prezentuje zejména v projektu Je to kulatý na platformě Gazetisto.

Tam, kde byla práva soutěžena, přicházel dramatický nárůst ceny.

„V Česku se vždy přihodilo pět milionů a jelo se dál. Takže ano, trojnásobek ceny je fajn, ale je také nutno říct, že se vycházelo ze stavu, který byl naprosto šílený.“ Šílený stav? Dosavadních 150 milionů řadilo českou nejvyšší soutěž na chvost nejen Evropy.