skip to main content
Daily Cover

Mr. Signal a Mr. Telegram. Poznejte miliardáře za novými sítěmi pro rozzlobené konzervativce

Spoluzakladatel sítě WhatsApp, miliardář Brian Acton, učinil v roce 2018 několik osudových rozhodnutí. Nejprve opustil Facebook a svůj spor v březnu medializoval naštvaným tweetem: „Je čas. #deleteFacebook (#smažteFacebook, pozn. redakce)“

V této době Facebook, který koupil jeho aplikaci, čelil skandálu v souvislosti se svými praktikami sdílení dat a stal se ohniskem konzervativních dezinformací. Téměř v té samé době poslal Acton 50 milionů amerických dolarů do nové neziskovky, the Signal Foundation, která ho jmenovala svým výkonným předsedou.

Hlavním cílem této společnosti se stalo financování aplikace s názvem Signal, která svým uživatelům umožňovala posílat zprávy opatřené koncovým šifrováním a slibovala tak úplnou anonymitu.

S novým financováním se navíc Signal nemusel zaobírat obchodními zájmy a prodávat reklamy, což Acton nesnášel u Facebooku. Miliardář věřil, že Signal se stane zprostředkovatelem „soukromé komunikace, která bude dostupná a všudypřítomná“, jak v roce 2018 řekl Forbesu. A Signal do velké míry jeho očekávání naplnil.

Aplikace je obzvláště oblíbená mezi novináři a aktivisty, jako jsou například ti, kteří stojí za protesty hnutí Black Lives Matter (BLM). Ironií ovšem je, že aplikace je nyní připravena stát se novým digitálním útočištěm pro konzervativce – stejně jako jím před ní byl Facebook.

Reklama
Aplikace Signal |Ilustrace Signal

Pravicové uživatele Signal přitahuje ze stejných důvodů, kvůli kterým ho využili i organizátoři BLM. Tady mohou hromadně plánovat a komunikovat, aniž by se museli strachovat, že obsah bude podléhat nějaké kontrole. Signal nemá nastaveny žádné firemní předpisy pro sdílený obsah a nemá přístup k uživatelským zprávám, proto teoreticky ani nemůže spolupracovat při případném policejním vyšetřování.

„Užívání Signalu a Telegramu je opravdu nebezpečné. V současné době se tyto aplikace staly útočištěm nenávistných uživatelů, kteří byli vyhozeni z jiných komunikačních platforem nebo se na jiných platformách necítili vítáni,“ říká Harry Fernandez, ředitel Change the Terms, neziskové organizace, která sleduje nenávistný online obsah.

Předplatné Forbesu

„Riskantní je zejména to, že neexistuje žádná infrastruktura, podle které by bylo možné tyto platformy kontrolovat,“ dodává. Jejich šifrovací schopnosti neumožňují přesně zjistit, o čem se zde aktivně diskutuje, a Acton to odmítá jakkoli komentovat. Deník New York Times ale uvádí, že například extremistické hnutí Boogaloo Boys si na platformě již založilo svůj obchod.

Zásadní zlom do celé situace přinesly Twitter a Facebook, když zrušily účet amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co prostřednictvím jejich stránek pomohl vyvolat lednové veřejné nepokoje, které vyústily v útok na Kapitol. Obě společnosti navíc přijaly další opatření, která mají omezit šíření dalších podobných pravicových dezinformací.

Menší, ale mezi pravicovými uživateli populární aplikace Parler, kde se také sdružovali lidé připravující útok na Bílý dům, navíc prakticky zmizela z internetu, když jí Amazon zamezil přístup ke svým serverům. Ve světle těchto událostí se mnoho konzervativců nyní cítí v ohrožení, a tak se uchylují právě k aplikaci Signal jako k nové alternativě.

Vedle Signalu je pro ně takovou alternativou i Telegram, další aplikace podporovaná miliardářem a poskytující šifrovanou komunikaci. Žádná z těchto aplikací nicméně není plnohodnotnou náhradou za Twitter nebo Facebook, protože jsou obě odkázány pouze na soukromé zprávy. Nejsou to rozsáhlé a otevřené sociální sítě.

Aplikace Telegram | Ilustrace Telegram

Přesto však nabízejí něco, co Facebook a Twitter ne: šifrovanou anonymitu a nulovou kontrolu obsahu. V minulém týdnu obě aplikace dosáhly rekordního počtu stažení. Od 6. do 10. ledna si aplikaci Signal stáhlo průměrně 251 tisíc uživatelů denně a aplikaci Telegram 1,1 milionu.

Tato čísla oproti jejich průměrnému dennímu stahování v roce 2020 představují v případě Signalu nárůst o 409 procent a v případě Telegramu o 61 procent.

Kromě své nově nalezené popularity sdílí Telegram a Signal ještě jednu další podobnost. Obě aplikace jsou velmi dobře financované mladými, bohatými a idealistickými technologickými titány. V případě Signalu je to už zmíněný osmačtyřicetiletý Acton a v případě Telegramu šestatřicetiletý ruský miliardář Pavel Durov.

Reklama

Signal i Telegram samy přisuzovaly nedávný nárůst stažení novým uživatelům, kteří uprchli od jejich hlavního konkurenta, aplikace WhatsApp, která nedávno provedla změny v nastavení ochrany osobních údajů. To bezpochyby přitáhlo některé uživatele, ale je to pouze jedna část příběhu.

„Jsem opravdu skeptický,“ říká Will Partin, analytik internetového výzkumného týmu společnosti Data & Society, který sleduje pravicové nenávistné projevy online. Ten vidí blížící se „krizi PR“ v souvislosti s tím, jak na obou platformách začínají pravicové skupiny postupně převládat a společnosti Signal i Telegram mlčí ohledně jakýchkoli snah nové uživatele odmítat.

Naopak se zdá, že si tím vůbec hlavu nelámou. „Telegram se stal největším útočištěm pro ty, kdo hledají komunikační platformu poskytující soukromí a bezpečí,“ okomentoval Durov hrdě příliv nových uživatelů. „Bereme tuto zodpovědnost velmi vážně. Nezklameme vás.“

Signal byl poprvé spuštěn v roce 2014, vytvořil ho bezpečnostní pracovník Moxie Marlinspike (jde pouze o pseudonym, jeho pravé jméno veřejně známé není, pozn. redakce). Jeho téměř neproniknutelná šifrovací technologie si rychle získala uznání pestré skupiny lidí – od miliardáře Jacka Dorseye, který část šifrovacího softwaru zapracoval do své sítě Twitter, až po Edwarda Snowdena, který přiznal, že aplikaci používá každý den.

Acton sám začínal jako softwarový inženýr společnosti Yahoo, kterou ve zlém opustil kvůli jejímu přílišnému zaměření na vydělávání peněz. „Zabývat se reklamami je depresivní,“ řekl Forbesu v roce 2014. „Život lidí se nezlepší tím, že budou lépe fungovat reklamy,“ dodal.

On a jeho spolupracovník Jan Koum zanechali v roce 2008 podnikání a na rok se vydali cestovat po Jižní Americe. Později se oba ucházeli o pracovní pozici ve Facebooku, byli však odmítnuti. V roce 2009 pak založili aplikaci WhatsApp, kterou o tři roky později společnosti, která je odmítla zaměstnat, prodali za 22 miliard amerických dolarů.

Až pod křídly Facebooku se Acton údajně seznámil s Moxie Marlinspikem a společně některé prvky šifrovacího softwaru Signalu přidali i do aplikace WhatsApp.

Když Acton oznámil své rozhodnutí založit nadaci the Signal Foundation, napsal na blogu nadšený příspěvek popisující hlavní cíl Signalu: „Vystupovat ve veřejném zájmu a vytvořit smysluplný přínos pro společnost vybudováním dlouhodobě udržitelné technologie, která respektuje své uživatele.“

V tomto duchu ji využili třeba už zmínění demonstranti BLM, kteří ji považovali za užitečný organizační nástroj. „Kdykoli dojde k nějaké formě nepokojů nebo sporných voleb, zdá se, že máme příležitost vybudovat si publikum,“ řekl Acton v září časopisu Time. „Je to ale trochu hořkosladké, protože naše úspěchy mnohokrát pocházejí ze špatných událostí. Často když my si vedeme skvěle, svět je v plamenech,“ dodal.

Protesty Black Lives Matter v USA. |Foto Getty

Durov a jeho Telegram přišli z opačné části světa, nicméně také pohlcené chaosem. Jak se často stává v potemnělém a nepřehledném světě ruského byznysu a ruské politiky, příběh Pavla Durova není úplně jasný.

Jeho první společností byla VKontakte, sociální síť podobná Facebooku, kterou založil v roce 2006. Úspěšná platforma měla dobře našlápnuto a s ní i Durov. Jenže asi o pět let později se dostal do konfliktu s ruskou vládou, když odmítl na VKontakte umlčet opoziční politiky. Krátce nato musel uprchnout z Ruska, když ho tamní policie začala vyšetřovat kvůli údajnému ujetí od nehody, které Durov popisuje jako vykonstruované.

Už v exilu Durov stvořil v Telegramu perfektní nástroj pro lidi, jako je ruská opozice, kteří chtějí podnítit politické změny a zároveň se vyhnout dopadení. Téměř ihned po spuštění Telegramu v roce 2013 si však jeho potenciálu všimly i jednotky ISIS a Durov se je údajně několik let snažil z aplikace vypudit.

Poté, co minulý víkend přestala fungovat pravicová sociální síť Parler, objevila se na Telegramu široce sdílená skupina s názvem Parler Lifeboat (záchranný člun pro Parler, pozn. redakce). Tato skupina, která má již 16 tisíc členů, se prohlásila za místo uctívání prezidenta Trumpa a pokusu o převrat 6. ledna.

Uživatelé této skupiny sdílejí konspirační teorie, stěžují si na Antifu a oslavují svůj exodus z Twitteru. Souběžně s Parler Lifeboat na Telegramu existuje ještě jedna podobná pravicově zaměřená skupina s názvem Proud Boys, která má téměř 31 tisíc sledujících a jejíž obsah je téměř stejný jako v případě Parler Lifeboat.

Na Telegramu už je delší dobu činný i americký prezident Donald Trump, zejména prostřednictvím otevřené skupinové stránky, kde pokračuje ve zveřejňování příspěvků po svém vyloučení z Facebooku a Twitteru.

Telegram sice poskytuje Donaldu Trumpovi možnost komunikovat bez omezení, ale za cenu toho, že jeho příspěvky nyní sleduje jen malý zlomek (asi 500 tisíc) lidí z původních více než 100 milionů followerů, které měl na Twitteru a Facebooku.

Přesto však Trump stále zůstává Trumpem. V úterý večer zveřejnil na Telegramu nové příspěvky, kde na adresu Facebooku a Twitteru uvedl: „Myslím, že velké společnosti (big tech) dělají hrozné věci naší zemi. Ale vždy existuje protiopatření.“

Reklama
Reklama