Líbit se to může, nebo taky nemusí. Ale to, že korporáty diktují velkou část ekonomiky a drží palec na tepu byznysu, je fakt. I korporát ale může sehrát pozitivní roli v posílení sebevědomí. „Snažím se o to, aby český SAP byl sebevědomý,“ řekla na konferenci Lepší Česko šéfka společnosti SAP v Česku Hana Součková.
Jedna z nejvýraznějších žen tuzemské technologické scény, která je na pozici generální ředitelky SAP ČR už osmým rokem, je přesvědčená, že pokud se jí bude dařit přesvědčit vedení korporátu, že Česká republika je správná lokace, kam mají investovat, bude to dobře i pro Česko.
A podle výsledků to vypadá, že se jí to daří. Česká pobočka SAPu je už druhá největší v Evropě, hned za Německem, odkud tato technologická firma pochází. Vysoko je ale i v globálním měřítku. „Jsme pátí největší na světě, před námi je po Německu jen Čína, Indie a Amerika,“ pochlubila se s tím, že se uvidí, jestli se někoho ještě podaří překonat.
Už teď je ale česká pobočka výkladní skříní SAPu. „Nedávno jsme tady měli jednoho člena nejvyššího vedení, který řekl, že český SAP je takový malý headquarter, ale že to nemáme moc říkat,“ směje se Hana Součková.
Pro SAP u nás nyní pracují čtyři tisíce lidí, mezi nimi je zastoupeno 117 národností a nejsou jich jen jednotky. Celkem víc než polovina zaměstnanců pochází z jiných zemí než z Česka či Slovenska. Právě v tom vidí šéfka společnosti i klíč k úspěchu.
„Vidím, že když jsou týmy nakombinované z různých zemí a z Česka, tak se tam ta hladovost a dravost začíná ukazovat taky. Myslím, že právě kombinované týmy a multikulti je něco, co nám určitě může pomoct,“ vysvětlovala Součková s tím, že lidé, kteří sem přišli z jiných zemí, už právě svým přesídlením prokazují svou hladovost po změně.
Přilákat zahraniční odborníky do Česka jde podle jejích slov poměrně dobře. Jednak je Česko mezi expaty v rámci Evropy druhou nejpreferovanější zemí, druhý silný faktor pak hraje samotný SAP.
„Máme tady výzkum a vývoj, takže taháme třeba i lidi zpátky ze Švýcarska. Povedlo se nám jim nabídnout globální job v Praze. Jsou to lidi, kteří chtějí mít impakt a hledají něco víc,“ říkala manažerka, která vyzdvihla i tým v Brně. Ten podle jejích slov přišel s řadou inovací, jež jsou dneska součástí globálního produktu. Ukazuje se tak, že když lidé dostanou příležitost, využijí ji.
Téma potenciálu a toho, jak s ním pracujeme a využíváme ho, řešila i sama. Klíčovou cestu v tom sehrála i její cesta do Nepálu, kde několik týdnů pomáhala jako dobrovolnice. Postupně si začala odpovídat na to, jestli by nemohla svůj potenciál využívat lépe.
„A tak jsem si řekla, že není čas se vzdát snů, které jsem si zaparkovala do šuplíku,“ popisovala. Pustila se proto například intenzivně do sportu, trénuje šestkrát týdně, aby se mohla vrátit do Nepálu na svou vysněnou velkou cestu.
„Snažím se dělat to, co si myslím, že je nejlepší, a být příkladem. A ono to funguje,“ říká žena, která se kromě sportu pustila i do studia další školy.
Celé to přitom začalo jako nápad, kdy se rozhodla začít opravovat chyby svých padesáti let jak vůči svému tělu, tak třeba i vůči okolí. „Důležité je přiznat si, že jsme chyby dělali, a najít odvahu je opravit. Já už prostě nebudu to tělo huntovat, abych si příštích padesát let, protože já to cílím na stovku, užila,“ dodala přesvědčivě Součková.
