Vyvíjet nové léky je čím dál tím náročnější a nákladnější. V průměru trvá až čtrnáct let, než se dostanou na trh. Proč to tak je a co dělá nejstarší farmaceuticko-chemická společnost světa pro to, aby nové léky přicházely k pacientům rychleji, vysvětluje šéf Merck Healthcare pro střední Evropu Francois Feig. V rozhovoru popisuje, jak AI ovlivní zdravotnictví a proč je pro tradiční farmaceutické firmy zásadní spolupráce se startupy.
Začalo to malou lékárnou v německém Darmstadtu – psal se rok 1668 a Friedrich Jacob Merck získal povolení otevřít si apotéku. O víc než 350 let později je jméno Merck stále živé, z malé lékárny ale vyrostla globální vědecko-technologická společnost, která zaměstnává přes 63 tisíc lidí v 65 zemích světa.
Jak zní základní recept na úspěch podniku, který z velké části stále patří rodině Merckových? Inovace poháněné výzkumem, vědou a technologiemi.
„Od samotného začátku je Merck postavený na vývoji a výzkumu. Dnes to platí ještě víc, zejména proto, že se prostředí rychle vyvíjí díky nejnovějším technologiím a umělé inteligenci,“ říká v rozhovoru pro Forbes Francois Feig, Head of Mid Europe Healthcare ve společnosti Merck.
Sám s touto společností spojil přes třicet let své kariéry. Coby vystudovaného farmaceuta ho nejvíc těší, že svou prací může pomáhat lidem. Ostatně to je i klíčové motto celé firmy.
Merck dobře znáte, pracujete pro něj přes 30 let. Čím se odlišuje od ostatních?
Intenzivně se věnujeme vědě a vždy jsme byli napřed v inovacích. Navíc nejsme „jen“ farmaceutická firma, ale kombinujeme naše know-how z oblasti life science, zdravotnictví a elektroniky.
Díky této kombinaci a širokému záběru přinášíme do zdravotnictví inovace, které pomáhají vytvářet, zlepšovat a prodlužovat život více než 95 milionům lidí na celém světě. V Evropě máme nejen vývojová a výzkumná centra, ale i velkou část naší výroby. Naším jasným cílem je dostat co nejrychleji více léků a inovací k více pacientům.
Daří se to? Přibývá na trhu více léků než dříve?
Za poslední dekády sleduji, že se doba potřebná pro vývoj a vstup inovací na trh spíše prodlužuje.
Proč to tak je?
Především je to tím, že je stále obtížnější uvádět na trh nové produkty. V oblasti péče o zdraví se už událo mnoho velkých vědeckých pokroků. Vezměte si kardiovaskulární onemocnění, vysoký tlak, cukrovku či různá infekční onemocnění.
Znamená to, že stále více pronikáme do mechanismů extrémně složitých chorob, a proto je vývoj nové léčby obtížnější. Když si vezmete třeba rakovinu, tu ovlivňuje mnoho biologických drah a tisíce genetických změn, takže její léčba musí být velmi individualizovaná.
Jak dlouho tedy dnes trvá vývoj nového léku?
V průměru trvá 12 až 14 let, než se nový lék dostane na trh. Ve vývoji je ale také obrovské množství léků, které nakonec nejsou úspěšné a na trh se nedostanou. Takže se nejen prodloužila doba vývoje, ale také se dramaticky zvýšily náklady na vývoj. A rovněž přístup k novým lékům je stále náročnější.
Co tím myslíte?
Pokud vývoj trvá déle a je dražší, zvyšuje se i cena léků, což znamená nové výzvy pro plátce. Ve světě vidíme velké rozdíly – některé země mají k inovacím dřívější přístup, jiné čekají několik let. I v Evropě může být takový rozdíl až čtyři roky. Navíc ne všechny produkty jsou na trzích všech zemí světa. Tohle mě jako farmaceuta skutečně trápí. Rád bych, aby všichni měli přístup ke stejným lékům. Je to velká výzva, kterou nyní na trhu vidím.
Vidíte i nějaké řešení?
Samozřejmě by bylo skvělé, kdyby se zvýšily rozpočty na zdravotní péči, protože populace stárne a léčba je celkově dražší. Týká se to i diagnostiky a technologií, které jsou velmi sofistikované a nákladnější, dnes už nejde jen o měření krevního tlaku. To všechno vede k tomu, že rozpočty na zdravotní péči už ve většině zemí nestačí. Ale pokud chceme mít zdravou populaci, musíme najít řešení, které lidem zajistí ke zdravotní péči přístup.
Chystá se už nějaký konkrétní krok, který tomu může pomoci?
Ano, věřím, že chystané společné klinické hodnocení léků, které bude v EU zavedeno od ledna příštího roku, počínaje onkologickými přípravky, snad urychlí cestu nových léků k pacientům. Místo toho, aby se klinické hodnocení léčiv provádělo v každé zemi zvlášť, jako je tomu nyní, je záměr, aby centrální hodnocení bylo dostatečné a sjednotilo standard klinického hodnocení v celé EU.
Může k rychlejšímu vývoji a uvádění léků na trh přispět i umělá inteligence?
Určitě. V rané fázi vývoje je stále složitější najít správné molekuly, které budou působit na správný cíl. Musíme najít způsob, jak je identifikovat rychleji a lépe. Už teď máme velmi sofistikované přístupy, ale myslím, že s umělou inteligencí budeme schopni pracovat s větším množstvím dat, což výzkum urychlí.
Zároveň můžeme potenciálně zvýšit pravděpodobnost úspěchu. Dnes potřebujete mít na začátku přes deset tisíc léků ve vývoji, aby z toho nakonec vzešel jeden, který se dostane na trh.
Jak daleko je Merck ve využívání AI?
Využití AI není pro Merck novinkou, ale stále jsme na začátku. V AI vidíme velký potenciál, a proto jsme uzavřeli několik partnerství se specialisty, jako je třeba BenevolentAI a Exscientia, a rozvíjíme spolupráce se společnostmi, které už mají v tomto směru know-how.
Nejsme specialisté na AI, ale věřím, že úspěšné budou ty farmaceutické firmy, které najdou správná partnerství. Ostatně už dnes vidíme v oblasti výzkumu a vývoje, že každý druhý nový lék pochází od firem, které nejsou tradičními farmaceutickými společnostmi.
Opravdu? To je hodně, ne?
Ano, ale je to skutečně tak. Bývají to třeba startupy z univerzitního prostředí. Úlohou tradičních farmaceutických firem proto nyní je pomáhat startupům s náročným vývojem a pak také s neméně náročným uvedením léků na trh. Proto je tenhle typ spolupráce velmi důležitý a proto se také domnívám, že řešení, jak urychlit přístup nových léků k lidem, spočívá v lepší spolupráci mezi všemi zapojenými stranami.
Co si pod tím máme představit?
Příliš dlouho tu existovala oddělená sila – průmysl, lékaři, úřady… Ale to je neefektivní, musíme to změnit a zaměřit se na spolupráci a důvěru. Jen tak můžeme urychlit a zlepšit přístup k lékům i řešit aktuální výzvy ve zdravotnictví. Medicína udělala za posledních sto let ohromný pokrok v zásadním zlepšení našich životů, ale když se zeptáte lidí na ulici, zjistíte, že zdravotnictví nemá nejlepší pověst. Mrzí mě to osobně jako farmaceuta i za společnost Merck, která má vášeň pro péči o zdraví ve své DNA.
Proč jste se vlastně rozhodl pro studium farmacie?
Bavila mě aplikovaná biologie a chemie a na farmacii se mi líbilo, že to je obor, který dává možnost věnovat se vědě a zároveň ji aplikovat do praxe. Je to skvělý obor pro budoucnost, protože otevírá spoustu možností a je zajímavý i pro novou generaci, která chce tvořit lepší svět.