Lepší Česko musí být zdravější. Doslova. Na tom, že tuzemský systém poskytování zdravotní péče stojí na rozcestí a je nutné zahájit velké změny, se na ideové konferenci Forbesu shodli čelní představitelé dvou zásadních hráčů v tuzemském zdravotnictví – šéf Agelu Michal Pišoja a Sotirios Zavalianis, majitel Akeso holdingu.
První pochází ze slovenského Hlohovce a vede firmu jednoho z nejbohatších Čechů Tomáše Chrenka, druhý se narodil v chudé vesnici v řeckém vnitrozemí a svůj byznys vystavěl a vlastní sám.
Rozdílů by se mezi Michalem Pišojou a Sotiriosem Zavalianisem našlo samozřejmě více, podstatnější však je, na čem se bez zaváhání shodnou. A to je akutní potřeba změny v tuzemském zdravotnictví, kterou nastínili na konferenci Lepší Česko, která se konala minulý týden v Karlových Varech.
„Recept na lepší Česko i lepší zdravotnictví je jednoduchý – otevřená mysl. Ale v tomto směru mám ze středoevropského prostoru špatný pocit. Jako by stále bojoval proti změně, proti tomu, že se musíme posunout dopředu,“ řekl Pišoja. Jím vedená společnost Agel má přes šestnáct tisíc zaměstnanců, několik desítek nemocničních zařízení a dalších firem s obratem přes třicet miliard korun.
„Snažím se ukazovat, že se věci můžou dělat jinak, lépe, efektivněji. Ale moc rychle to nejde. Systém nestojí o změny,“ pronesl Zavalianis, mimo jiné vítěz letošního ročníku ankety společnosti EY Podnikatel roku. Do jeho Akeso holdingu spadá například nejmodernější psychiatrické zařízení v Česku. Deloitte hodnotu Zavalianisovy „říše“ vyčíslil na devět miliard korun.
Agel i Akeso náležejí mezi klíčové hráče v soukromém poskytování zdravotní péče v tuzemsku. A jejich poznatky se smutně shodovaly s tím, co zaznělo od řečníků v jiných oborech – že progres zde často přichází spíš státu navzdory.
„Působíme v sektoru, který je přísně regulovaný a zásadně rigidní, takže se snaží odolávat změnám. Ale kolo už vymyšleno bylo, proto víceméně stačí inspirovat se jinde. Vybrat si v ostatních zemích to, co funguje, a implementovat to u nás, abychom dokázali naše zdravotnictví posouvat mílovými kroky kupředu,“ prohlásil Pišoja.
Na Lepším Česku oba zástupci podnikání ve zdravotnictví dokázali, že jejich ideje se shodují s tím, na co už delší dobu upozorňují sami lékaři a experti. Systém je totiž vyčerpáván souběhem několika faktorů: stárnoucí populací, neustálými pokroky v léčbě a s tím spojenými vyššími náklady na ni, ale také s nedostatkem personálu. Dochází mu dech.
Foto Ondřej Sejk
Sotirios Zavalianis, majitel Akeso holdingu
„Za posledních pět let přiteklo do systému 250 miliard navíc, ale změnilo se něco? Jsme schopní spotřebovat jednou tolik peněz bez toho, aniž bychom to zlepšili,“ kritizoval Zavalianis.
Lepší Česko má proto být zdravější, ale v jiném slova smyslu, než jak je to chápáno nyní. Traduje se, že čínští císaři platili svým lékařům jen tehdy, dokud zůstávali zdrávi – nemoc totiž znamenala, že lékařská péče selhala. Takový přístup razí v novodobé podobě jak Agel, tak Akeso.
„Potřebujete vytvořit kritickou masu lidí, kteří se o sebe chtějí starat a záleží jim na jejich zdraví,“ uvedl Pišoja. „To je mentalita, kterou musíme změnit. Ne aby systém reagoval na to, co už se stalo, ale abychom byli schopní předvídat problémy a podchytit je v prvotních stadiích. A tím možná pacienty do nemocnice či jiného zařízení ani vůbec nepustit.“
Zavalianis pak jako konkrétní příklad uvedl takzvanou diabetickou nohu, jeden z chronických následků cukrovky.
„To jsou obrovské peníze vynaložené na stovky návštěv u lékaře, často to končí amputací a vzniká sociální problém, přitom mít účinnou prevenci, nemůže k tomu dojít,“ řekl Zavalianis. „Mým konceptem už 25 let je přestat se starat o nemocné lidi. Nemocný člověk se těžko uzdraví, můj cíl je dostat na úplně jinou úroveň prevenci a nemuset se pak starat o následky toho, co jsme předtím neudělali.“
Zmíněna byla opakovaně rovněž chybějící digitalizace českého zdravotnictví – na rozdíl od zfušované digitalizace stavebního řízení, která stála místo vicepremiéra Ivana Bartoše, totiž tato mise pod vedením ministra zdravotnictví Vlastimila Válka stále ani nezačala. „Je třeba nechat k nám přijít technologie, které nám pokrok umožní,“ míní Pišoja.
Foto Ondřej Sejk
Šéf Agelu Michal Pišoja
Agel provozuje i zdravotnická zařízení v místech, kde se o jejich možném fungování předtím pochybovalo. Jednou z výtek proti tuzemskému systému je přitom právě to, že má Česko příliš mnoho zdravotnických zařízení a kvantita pak přebíjí kvalitu.
„Už dva roky mám na stole Forbes s Patrikem Tkáčem, kde stojí: Kdo chce lítat tryskáčem, musí makat. Vždy se na to v kanceláři podívám a přesně tak to je,“ usmál se Pišoja. „Aby se něco podařilo zachránit a otočit situaci, je třeba to odmakat – a taky se podívat pravdě a realitě do očí.“ Což podle něj spočívá v tom, že ve zdravotnictví nelze současný stav věcí zachovat bez výjimky.
„Některá zařízení byla dimenzovaná na situaci deset, dvacet, třicet, možná sto let dozadu. Jsme ve stejné době? Nejsme, proto musíme reagovat,“ popisuje šéf Agelu. „V medicíně dochází k obrovskému technologickému skoku. Zdravotní péči, která má být zachovaná a poskytovaná v regionech, tak umíme poskytnout jiným způsobem a i bez infrastruktury, kterou se obce, kraje a stát snaží zuby nehty udržet.“
Zavalianis zase zavzpomínal, jak do státní bariéry narazil v momentu, kdy začal prosazovat své Centrum duševní rehabilitace v Berouně, psychiatrické zařízení evropské úrovně.
Myslím, že za chvíli dopadneme jako v Anglii, tedy že budeme mít špičkovou úroveň péče, ale nikoli péči dostupnou.
„Když jsem představil projekt, který dnes všichni obdivují, v komisi jsem dostal třináct negativních hlasů ze třinácti. Systém je rezistentní. Nechce, aby někdo dělal cokoli, na co není zvyklý. Slyšel jsem, že to není v souladu s koncepcí, že tam máme bazény, cirkadiální osvětlení, a že by pak všechen personál přešel k nám a oni neměli pracovníky,“ dodal majitel Akeso holdingu.
Proto burcuje k vyšší aktivitě všechny v Česku, zdaleka nejen byznysmeny z oboru. „Mám pocit, že asi ani pacient o změnu nestojí – možná ani neví, jak by to mohlo vypadat jinak,“ uvedl.
„Nikdo si to nechce přiznat, ale podívejte, co se stane s dostupností péče. Tam čekáte pět měsíců, tam osm… My Češi víme, jak to zmírnit, něco dáme panu profesorovi, něco panu laborantovi. Myslím, že za chvíli dopadneme jako v Anglii, tedy že budeme mít špičkovou úroveň péče, ale nikoli péči dostupnou. Nemůžeme nadávat z gauče, musíme být aktivnější, abychom měli lepší Česko.“
Pišoja zároveň upozornil na to, že bez ohledu na všechny oprávněné výtky je české zdravotnictví v globálním měřítku elitní.
„Z pohledu vnitrostátního, kdy všichni očekávají všechno hned a zadarmo, nejde o úplně optimální systém. Ale v porovnání i s mnoha velmi vyspělými zeměmi máme jednoznačný výsledek. Jsme na špičce z pohledu kvality, dostupnosti i celkového přístupu,“ myslí si ředitel Agelu. Tím spíš chce, aby změny nastavované soukromým sektorem inspirovaly i stát.
„Věřím, že budoucnost je dobrá. Nemá smysl stále něco vymýšlet a měnit, chce to inspirovat se jinde a přinést to k nám, pak bude cesta dobrá a rychlá a zdravotnictví bude udržitelné,“ uzavřel. „Takže se bude dělat efektivně a hlavně tak, aby pacient dostal to, co má.“
Foto Forbes Česko
