V roce 2018 začal Elon Musk své nechvalně známé tažení na stažení Tesly z burzy zpátky do soukromého vlastnictví. Svým tweetem, ve kterém záměr oznámil, se mu podařilo rozhoupat cenu na akcií automobilky na několik měsíců a naštvaní akcionáři se nestačili divit. O pět let později americký soud jednohlasně potvrdil, že Musk za poklesy akcií nenese odpovědnost.
Muskův twitterový příspěvek se týkal údajně zajištěného financování, dohody na transakci nebo plné podpory investorů. Zainvestovaní akcionáři Tesly měli pro neuvážený příspěvek dnes druhého nejbohatšího člověka planety jen malé pochopení – prostřednictvím hromadné žaloby po Muskovi požadovali dvanáct miliard dolarů, protože je podle jejich názoru excentrický miliardář svým tweetem poškodil a připravil o nemalé částky.
Ve sporu šlo jednak o podstatnou část majetku Elona Muska, ale také o jeho reputaci – v případě Tesly to byla právě Muskova pověst, která akciím automobilky přinášela takzvanou goodwill. A právě tahle pověst se skrze twitterové eskapády začala otáčet i vůči Tesle. Soudce nicméně označil Muskův tweet za nepravdivý a lehkomyslný, nikoli však učiněný schválně tak, aby automobilku nebo její akcionáře poškodil.
„Tesla měla uzavřenou dohodu o mlčenlivosti se saudsko-arabským fondem, který s Muskem nejpravděpodobněji o financování veřejného odkupu jednal. Prokazatelně však toto financování zajištěné nebylo,“ popisuje Tomáš Vlasák, právník se zaměřením na obchodní právo a oblast mezinárodního financování z advokátní kanceláře PRK Partners.
Roli podle jeho slov hrál osobní dojem Elona Muska z proběhlých jednání. „V rámci procesu šlo o to odpovědět kladně na otázku, zda Musk s jistotou věděl, že jeho výroky byly nepravdivé. A to se nestalo,“ vysvětluje advokát. Porota tak jednomyslně rozhodla, že za poklesy hodnoty akcií nenese odpovědnost.
Lehkovážná vyjádření však nepopudila jen akcionáře – Muska už dříve vyšetřovala Federální komise pro cenné papíry a dokonce i americké Ministerstvo spravedlnosti. „Hromadná žaloba nejspíše na tehdejší kroky Federální komise pro cenné papíry, žalující Muska za nepravdivé a zavádějící výroky vůči investorům, nepřímo navazovala,“ komentuje Vlasák.
Spor byl podle právníka nakonec vypořádán smírem. „Elon Musk se musel vzdát funkce předsedy správní rady, společně s Teslou navíc zaplatil pokutu dvacet milionů dolarů. Pozice CEO se však vzdát nemusel,“ rekapituluje právník a připomíná, že veřejná prohlášení osob, které stojí v rozhodovací pozici, a mohou tak ovlivnit hodnoty aktiv, jsou pod drobnohledem nejen za oceánem, ale i v Česku.
„U nás může osoba takovými prohlášeními způsobit újmu nebo se dokonce dopustit trestného činu podvodu nebo manipulace s kurzem investičních nástrojů dle paragrafu 209, respektive 250 trestního zákoníku. Vždy však musí být prokázán úmysl kurz akcií ovlivnit,“ vysvětluje Vlasák.
Kontroverze tak vyvolalo například prohlášení vlády ohledně plánované daně z mimořádných zisků. Ta podle všeho negativně ovlivnila hodnotu akcií firem, kterých se měla nová daň dotknout, a které na burze přišly o miliony. Za zmatečnou prezentací však v tomto případě stála spíše nepřipravená a nesjednocená komunikace, nikoli záměr snížit hodnotu firem.
Zůstává tedy otázkou, zda se Elon Musk o snížení ceny akcií nepokoušel. V době, kdy odkup Tesly za 72 miliard dolarů přislíbil, byla hodnota titulu níže o více než dvacet procent. Případ může být podle Tomáše Vlasáka skvělým precedentem ohledně důvěryhodnosti a spolehlivosti sdělení na sociálních sítích.
„Právě proto by měli investoři vycházet z informací od ověřených a důvěryhodných zdrojů, například z takzvaného portálu EDGAR (Electronic Data Gathering, Analysis and Retrieval system, pozn. red.), který regulátor vytvořil za účelem informování všech akcionářů,“ uzavírá právník.
