Po dekádách nechuti nejbohatšího muže světa Elona Muska jít se společností SpaceX na burzu přišel obrat. Firma předložila žádost o vstup na burzu, která bude s očekávaným ohodnocením společnosti na 1,75 bilionu dolarů (asi 37 bilionů korun) velmi pravděpodobně tou největší vůbec.
K samotnému vstupu na burzu by pak podle agentury Bloomberg a listu The Wall Street Journal mohlo dojít už v červnu nebo červenci tohoto roku. Nejbohatší muž světa sice dříve mluvil o možném IPO omezeném pouze na satelitní síť Starlink, v současnosti se však počítá se vstupem celé společnosti SpaceX.
Ta podala americké Komisi pro cenné papíry „důvěrnou žádost“, díky níž může nejdříve získat zpětnou vazbu od regulátorů, přičemž se vyhne rozebírání přesných čísel v médiích. Ještě před oficiálním zveřejněním plánu na IPO ho tak bude moci na základě zpětné vazby upravit.
Že k něčemu takovému dojde, naznačil Musk už loni v prosinci na své sociální síti X. Významný vesmírný novinář Eric Berger tam sdílel článek o tom, proč si myslí, že SpaceX brzy půjde na burzu, na což mu Musk odpověděl: „Jako obvykle má Eric pravdu.“
Musk byl dlouhodobě proti
Je to přitom značný obrat od toho, jak Musk po dekády mluvil. V roce 2013 například v e-mailu zaměstnancům společnosti napsal, že se stále více obává vstupu SpaceX na burzu před tím, než bude hotový dopravní systém na Mars.
„Vytvoření technologie nezbytné pro založení života na Marsu je a vždy bylo základním cílem společnosti SpaceX. Pokud by status veřejně obchodované společnosti tuto možnost snížil, neměli bychom k tomu přistoupit, dokud nebude Mars bezpečný,“ pokračoval.
Už tehdy uznal, že je ochotný to zvážit, předchozí zkušenosti s Teslou a SolarCity jej od toho však odrazovaly. U nich ovšem podle svých slov neměl jinou možnost než je vzít na burzu, protože potřebovaly značné množství kapitálu.
„Někteří zaměstnanci společnosti SpaceX, kteří dosud nemají zkušenosti s veřejně obchodovanou společností, si možná myslí, že být na burze je žádoucí. Není tomu tak,“ psal dále.
Akcie zejména technologických veřejně obchodovaných společností podle něj podléhají extrémním výkyvům, a to jak z důvodů souvisejících s vnitřním fungováním firmy, tak z důvodů, které nesouvisejí s ničím jiným než s ekonomickou situací.
To podle něj vede k tomu, že se lidé nechají rozptylovat kolísavým vývojem kurzu akcií, místo aby se věnovali vývoji skvělých produktů.
Za tím si stál rovněž o dekádu později, kdy opět promluvil o svých obavách z „obrovského tlaku“ na veřejně obchodované společnosti, aby nezaznamenaly špatné čtvrtletní výsledky.
„To může ve skutečnosti vést k méně efektivnímu fungování, kdy se na konci čtvrtletí vynakládá velké úsilí, aby se lidé nezklamali,“ řekl Musk a dodal, že ve SpaceX se nikdy nezabývají kvartálními výsledky.
Proč teď?
Důvodů polevit v těchto názorech má nyní Musk několik. Největší podíl na tom zřejmě má nedávná fúze společnosti SpaceX s xAI, od níž si Musk slibuje přesun masivní výpočetní infrastruktury pro umělou inteligenci přímo na oběžnou dráhu.
Propojením se sítí Starlink by tak Musk mohl vybudovat datová centra pro umělou inteligenci, která by využívala ve vesmíru neustálého slunečního svitu i přirozeného chlazení. Postavit něco takového přitom vyžaduje astronomické částky, jež by IPO mělo přinést.
To jako hlavní důvod uvádí i článek, který potvrdil sám miliardář. „V současné době je hlavním cílem Muska ‚vyhrát‘ bitvu o umělou inteligenci. Tímto problémem se už zabývá v rámci společností xAI a Tesla a teď se snaží do boje zapojit také SpaceX,“ zmínil v textu Berger.
Obrovské finanční prostředky si zároveň žádá udržování a rozšiřování sítě satelitního internetu Starlink, kterému se v posledních letech velmi daří. Letos v březnu společnost dosáhla deseti tisíc funkčních satelitů na oběžné dráze, což představuje více než dvě třetiny ze všech takových zařízení kolem Země.
Peníze jsou potřeba i na velkolepé plány týkající se letů na Mars a Měsíc. Přestože od nejambicióznějších plánů na dobývání rudé planety částečně ustoupil, rozšíření lidstva po vesmíru pořád zůstává cílem společnosti.
Když se to shrne, vychází, že Muskovy megalomanské plány zkrátka potřebují více kapitálu, než jsou nejbohatší muž světa a jeho společnosti schopni sami nabídnout.
Největší IPO
Pokud tedy ke vstupu na burzu opravdu dojde, s velkou pravděpodobností to bude největší IPO vůbec. Tento titul drží od roku 2019 společnost Saudi Aramco, jež z primární nabídky akcií získala 25,6 miliardy dolarů, zhruba 601 miliard korun. V roce 2020 pak celková hodnota primární veřejné nabídky akcií podniku dosáhla 29,4 miliardy dolarů, přes 690 miliard korun.
Podle agentury Bloomberg má firma usilovat o to, aby se dostala na ocenění ve výši 1,75 bilionu dolarů, tedy přibližně 37 bilionů korun. Toto číslo výrazně posiluje únorové spojení se společností xAI oceňovanou na 250 miliard dolarů, v přepočtu více než pět bilionů korun.
Prodejem svých akcií by tak SpaceX mohl získat až 75 miliard dolarů, tedy asi 1,76 bilionu korun. To by zároveň z Muska, jehož majetek dnes čítá 824 miliard dolarů (přibližně 19,36 bilionu korun), mohlo udělat prvního bilionáře na světě.
Stal by se tak více než čtyřikrát bohatším než Larry Page, aktuální číslo dvě v žebříčku nejmajetnějších lidí světa.
