U soudu v Kalifornii pokračuje ostře sledovaný proces, v němž proti sobě stojí miliardář Elon Musk a jeho někdejší spolupracovník Sam Altman, se kterým na začátku společně řídili firmu OpenAI zaměřenou na umělou inteligenci (AI).
Musk mimo jiné v úterý řekl, že OpenAI byl jeho nápad a že vedení se zpronevěřilo původní myšlence vyvíjet AI ku prospěchu lidstva. Teď požaduje odškodné 150 miliard dolarů (3,1 bilionu korun), jež by podle něj měla dostat charitativní část OpenAI.
Žalobu proti firmě OpenAI, která stojí za populární aplikací ChatGPT, Musk prezentoval jako obranu charitativního dárcovství.
Nejbohatší člověk na světě žaluje OpenAI, jejího spoluzakladatele a generálního ředitele Sama Altmana a prezidenta firmy Grega Brockmana s argumentem, že zradili jeho i veřejnost tím, že opustili původní poslání OpenAI být dobročinným správcem umělé inteligence pro lidstvo. Místo toho podle Muska proměnili neziskovou organizaci v kolos usilující o zisk.
„Pokud dovolíme rabování charity, zničí to samotné základy charitativního dárcovství v Americe,“ řekl Musk první den procesu. „Toho se obávám,“ dodal. Musk, který založil firmu na výrobu elektromobilů Tesla nebo podnik na výzkum vesmíru SpaceX, označil OpenAI také za svůj vlastní nápad.
„Přišel jsem s myšlenkou, názvem, získal klíčové lidi, naučil je všechno, co vím, a poskytl veškeré počáteční financování,“ uvedl Musk. „Bylo to výslovně zamýšleno jako charita, která nepřináší prospěch žádné jednotlivé osobě. Mohl jsem to založit jako ziskovou firmu, ale vědomě jsem se rozhodl jinak.“
Než Musk začal vypovídat, právník William Savitt zastupující Altmana a firmu OpenAI porotě ve svém úvodním projevu řekl, že to byl právě Musk, kdo viděl finanční příležitost, když pomáhal financovat počáteční růst OpenAI.
Podle Savitta Musk tlačil na přeměnu OpenAI na ziskovou firmu, kterou by jednou mohl vést jako generální ředitel. Musk podle Savitta chtěl ‚klíče od království‘ a žalobu podal, až když neuspěl. V roce 2023 založil vlastní firmu xAI, která je nyní součástí SpaceX a jež se věnuje vývoji umělé inteligence.
„Jemu jde o to, aby byl Elon Musk na vrcholu,“ řekl o Muskovi ve své úvodní řeči Savitt. „A teď jsme tady proto, že pan Musk nedostal, co chtěl.“
Právník OpenAI také zdůraznil, že vytvoření ziskové součásti podniku v březnu 2019 bylo klíčové, aby si organizace mohla dovolit výpočetní výkon a zaplatit špičkové vědce. Jedině tak podle něj mohla zůstat konkurenceschopná vůči laboratoři DeepMind od Googlu, jež se také věnuje vývoji umělé inteligence.
Muskův právník Steven Molo naopak uvedl, že to byli obžalovaní z OpenAI, kdo byli hnáni chamtivostí, zejména když OpenAI začala získávat investory včetně společnosti Microsoft. Právě ta v lednu 2023 investovala do OpenAI deset miliard dolarů. „Neměl to být nástroj k obohacení,“ dodal Molo.
Ještě před příchodem poroty napomenula Muska soudkyně Yvonne Gonzalez Rogers, která případ vede. Právníci OpenAI si totiž stěžovali na Muskovy příspěvky na síti X, kde Musk místo správného jména Sam Altman napsal ‚Scam Altman‘, v češtině tedy ‚podvodník Altman‘. Zároveň ho obvinil z ‚krádeže charity‘.
Rogers uvedla, že nerada někomu zakazuje mluvit, ale vyzvala Muska, aby ‚se pokusil omezit svou tendenci používat sociální média k ovlivňování věcí mimo soudní síň‘. Musk souhlasil, že svou aktivitu na sociálních sítích omezí, stejně tak Altman.
Agentura Reuters napsala, že proces nabízí pohled na ega a osobnosti, jež formovaly OpenAI od jejího vzniku v roce 2015 jako neziskové výzkumné laboratoře v Brockmanově bytě až po společnost s hodnotou přes 850 miliard dolarů.
Proces může zároveň zkomplikovat plány OpenAI vstoupit na burzu, protože nevrhá dobré světlo na vedení firmy. Posílit by mohl také obavy Američanů z technologie umělé inteligence. Verdikt by mohl padnout do poloviny května.
