V květnu 2007 se na mobilu Joea Anthonyho objevil hovor od neznámého volajícího. Hlas ve sluchátku patřil prezidentskému kandidátovi Baracku Obamovi, který Anthonyho osobně požádal, aby lidem z jeho volebního týmu svěřil správu svého profilu na Myspace.

Barack Obama byl prvním kandidátem na amerického prezidenta, který plně využil vlivu sociálních sítí. Proto uprostřed své kampaně v roce 2007 nemohl nechat sice oddaného, ale nezvladatelného fanouška Anthonyho spravovat doménu myspace.com/barackobama.

Šlo tehdy o nejpopulárnější sociální síť na světě. A budoucí prezident se s Anthonym dohodl.

Myspace tento měsíc slaví dvacet let své existence. Sociální síť, kterou v srpnu 2003 za deset dní naprogramovali lidé z marketingové společnosti Entertainment Universe, sice stále existuje, ale rok před nadcházejícími prezidentskými volbami v USA se o její domény už nikdo nepere.

Myspace sice stále existuje, ale patří už mezi internetové fosilie, kde si maximálně nějaký čtyřicátník občas zkontroluje, jestli jeho profil z dob puberty stále ještě existuje.

Zázrak
Vydání Forbesu Zázrak

Dávný vtip říká, že k založení firmy stačí nápad, odhodlání, píle… a milion dolarů. Začátek Myspace byl podobný. Několik zaměstnanců Entertainment Universe si oblíbilo sociální síť Friendster, tak k ní přidali pár svých nápadů, využili její databázi čítající dvacet milionů e-mailových adres, a položili tak základy první globální sociální platformy.

Myspace lákal především teenagery, kteří si na něm budovali svou virtuální image. Uživatel na své jednoduše spravované a široce upravitelné soukromé stránce ukazoval, co se mu líbí a pak odkazoval na profily jiných lidí, z velké části anonymně. Stránky od počátku využívaly také nastupující hudební hvězdy, které skrze síť nabíraly publikum.

Rostoucí úspěch neunikl pozornosti velkých hráčů. Po necelých dvou letech existence síť koupila společnost News Corporation miliardáře Ruperta Murdocha za 580 milionů dolarů. O rok později už mělo na Myspace účet sto milionů lidí a Google na síti koupil reklamní prostor za 900 milionů dolarů. Najednou tu byla sociální síť, která se stala skutečně mainstreamovou.

Nebo to tak alespoň vypadalo.

Když Obama v roce 2007 usiloval o profil na Myspace, jeho tým také aktivně komunikoval s voliči prostřednictvím Facebooku a Twitteru. Konkurence sílila, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by Myspace čekal dramatický propad.

Koneckonců se jeho tržní hodnota tehdy odhadovala na dvanáct miliard dolarů.

Britský novinář Tom Standage však později v knize Writing on the Wall upozornil na velký problém, který přineslo spojení sociální sítě se společností News Corp. „Nový majitel přistupoval k MySpace jako k dalšímu svému médiu – více ho zajímala maximalizace zisků z reklamy než technologické vylepšení služby.“

Stagnující design i funkce, obtěžující reklamy a problematické chování některých uživatelů kontrastovaly s méně anonymním, rychle se měnícím a – v té době – méně reklamně otravným Facebookem. V dubnu 2008 předstihl Myspace v globálním počtu uživatelů a do května 2009 se stal nejoblíbenější sítí na americkém trhu, kde měl Myspace zpočátku obrovský náskok.

Nepomohly vlny propouštění ani nové přístupy. Myspace nadále opouštěli uživatelé a ztrátová divize se pro News Corp stávala neúnosnou zátěží. Přestože byla síť nabídnuta k prodeji s výraznou slevou oproti původní kupní ceně 580 milionů, zájemci se hledali těžko.

Nakonec byla v roce 2011 prodána společnosti Specific Media za nezveřejněnou částku. Podle několika zpráv z médií činila transakce 35 milionů dolarů.

V roce 2016 pak došlo k dalšímu prodeji sítě, kterou stále využívalo zhruba padesát milionů uživatelů. Do portfolia vydavatelství časopisu Time se dostala v rámci snahy o digitální transformaci a lepší cílenou reklamu, samozřejmě s využitím starých osobních údajů uživatelů.

Vedle šlápl i Google

Ačkoli se první sociální sítě objevily již v devadesátých letech, první platforma, která přilákala alespoň milion uživatelů, byl v úvodu zmíněný Friendster. Přestože jeho platforma, kterou v roce 2002 naprogramoval Kanaďan Jonathan Abrams, dokázala nějakou dobu pokračovat jako herní stránka, od roku 2015 je ze hry zcela.

Na poli inovativních sociálních sítích se však přehmátli i věhlasní technologičtí giganti. Asi nejznámější neúspěšný pokus má na svědomí společnost Google. V roce 2011, kdy počet facebookových uživatelů překročil 800 milionů, přišel na trh s platformou Google+.

Podle Larryho Page měla služba po čtyřech měsících čtyřicet milionů uživatelů, ale pak se růst zastavil a Google+ byl v roce 2019 ukončen.

V éře mladších sociálních sítí skončil neúspěchem pokus Twitteru o síť zaměřenou na krátká videa, Vine. Twitter ji za třicet milionů eur koupil ještě před jejím spuštěním, ale její činnost zastavil po čtyřech letech. Koncept přitom nebyl v zásadě špatný, o čemž svědčí následný úspěch TikToku, který se Vine v lecčems podobá.

Nejnověji se rýsuje bitva mezi Muskovým X (dříve Twitterem) a Zuckerbergovou variací na Twitter v podobě Threads. Která z platforem dopadne podobně jako Myspace?