IT a telekomunikace léta patřily mezi vyvolené obory, kde si firmy zaměstnance přetahují a mzdy se dávají, jaké si kdo řekne. V roce 2022 se poprvé otočil zdánlivě nenasytný apetit big techu, který místo náborů začal dokonce propouštět. Ochlazení se zpožděním dorazilo i k nám. Mzdy v IT stagnují už druhým rokem.
Naznačují to data z každoročního průzkumu mezinárodní personální agentury Grafton Recruitment, který vznikal ve třetím čtvrtletí, i výpovědi Forbesem oslovených českých IT firem.
IT pozice léta patřily k těm nejvíce rozmazlovaným, především ty vývojářské. Mzdy se zde dostaly dokonce už tak vysoko, že samy o sobě přestaly být pro uchazeče rozhodující. Firmy se je proto snažily nalákat a udržet prostřednictvím nadstandardních benefitů, jako jsou kanceláře připomínající spíše špičkově vybavené tělocvičny či herny.
Ty navíc zaměstnanci často nemuseli vůbec navštěvovat, málokterá technologická společnost by totiž riskovala potenciální odchod, případně bohatýrské přeplácení konkurence, kvůli takové maličkosti, že bude nutit své zaměstnance do kanceláří chodit.
Dnes už i v Česku vypadá situace trochu jinak. Zatímco v průměru letos mzdy napříč jednotlivými vertikálami i povoláními meziročně stoupaly o pět až deset procent, mzdy v IT sektoru narazily na strop již loni. Jediným dalším sektorem, který nerostl, bylo přitom stagnující stavebnictví. Směrem dolů ale mzdy v IT zřejmě jen tak nezamíří, brání tomu přetrvávající nedostatek pracovníků, který příliš nezmírnila ani politická snaha zjednodušit nabírání zahraničních pracovníků. Firmy je totiž stále nemohou najímat tak rychle, jak by chtěly.
Platy v IT narážejí na svůj strop. Zdroj: Grafton
„Negativní demografická křivka pak dokresluje celkový obraz, kdy absence kvalifikované pracovní síly není jen krátkodobým trendem, ale obavou celého pracovního trhu, která si vyžaduje přijetí zásadní strategie ekonomické migrace,“ komentuje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GiGroup s tím, že bez zahraničních pracovníků si český trh neporadí, spoléhá na ně totiž podle něj již osmdesát českých firem. Za poslední rok na českém trhu práce přibylo téměř 30 700 zahraničních pracovníků napříč obory, jejich celkový počet tak přesáhl výši 824 tisíc.
IT, Telco a podnikové služby přitom vedle automobilového průmyslu, výroby a logistiky patří k oborům s chronickým nedostatkem zaměstnanců. Ten firmy u IT zaměstnanců čím dál tím častěji řeší slučováním pozic. Firmy tak podle Graftonu čím dál více sahají po kombinování pozic. Zaměstnanec tak například dostane na bedra jak front-end, tak back-end technologie a v bezpečnosti se zase slučují pozice operativní a technické cyber security.
Zajímavé je, že ačkoli slučování v praxi přináší na zaměstnance znatelně vyšší požadavky, jejich mzdy již meziročně nevykazují žádný výrazný pohyb. Grafton to přikládá dosažení jejich fyzického stropu kvůli předchozímu nekontrolovanému růstu. K zastropování mělo dojít již loni. Firmy také podle agentury přestaly IT pracovníky rozmazlovat stále novými benefity.
Tento trend potvrzuje také Ondřej Macháček, ředitel blockchainové vývojářské společnosti CleevioX.
„Jsme do určité míry omezeni našimi maržemi, které potřebujeme udržet na zdravé úrovni pro fungování společnosti. U seniorních zaměstnanců vnímáme hranici, kterou už nemůžeme překročit, a to v souladu s tím, co jsou naši klienti ochotni zaplatit,“ vysvětluje a dodává: „Mzdy jsou srovnatelné se západní Evropou. I přes stagnaci stále ve srovnání s jinými odvětvími zůstávají nadprůměrné a pravděpodobně to tak ještě nějakou dobu zůstane.“
Trend je v souladu také s mezinárodní situací. Podle trackeru Layoffs.fyi, který sleduje propouštění v technologických společnostech a startupech, se sice letos propouštění zpomalilo, rozhodně ale nenahrává tomu, říkat si momentálně o větší peníze.
V tom se s ním shoduje také Markéta Tindel, HR manažerka českého softwarehousu Onlio: „Poptávka po IT specialistech nadále převyšuje nabídku, a proto mzdy vysoce specializovaných IT pozic stále výrazně přesahují průměr. Nicméně v posledních měsících pozorujeme stabilizaci v růstu mezd. I my proto pečlivě zvažujeme, zda dovednosti kandidáta na IT pozici odpovídají potřebám naší společnosti ve vztahu k jeho platovým očekáváním,“ komentuje.
Mzdy v IT si tedy možná ještě nějaký čas své výsadní postavení udrží, zato ale mizí některé ze stávajících benefitů IT profesionálů. Zatímco dříve si mohl například programátor často vybírat, zdali se nechá zaměstnat, nebo bude pracovat jako kontraktor pro více klientů, dnes firmy jednoznačně preferují vytváření interních IT oddělení a nábor takzvaně do stavu. Nové trendy jako umělá inteligence sice pozvolna pracovní trh mění i zde, hlavní poptávka ale odráží spíše značnou setrvačnost oboru.
Poptávka je stále hlavně po expertech na kybernetickou bezpečnost a stále velmi žádaní jsou také SAP konzultanti, kterým nesebral vítr z plachet ani postupný přechod SAP řešení do cloudu. Ten sám o sobě také nepřestává generovat nová pracovní místa, přičemž poptávka je hlavně po cloudových inženýrech. V kurzu jsou stále také datoví analytici všeho druhu a vývojáři v programovacích jazycích .NET a C#.
Navzdory rychlému nástupu dalšího stupně automatizace v podobě generativní umělé inteligence nepřestává růst ani podnikové IT a zákaznické služby. Grafton ve svém průzkumu cituje oborovou asociaci ABSL, podle které se letos tento segment rozroste o dalších 15 000 pracovníků a celkově dosáhne na 175 tisíc lidí. Ti jsou ale zároveň čím dál častěji doplňováni nebo nahrazováni softwarovými automaty.
Je také třeba si uvědomit, že mzdy sice stagnují jako celek, stále se ale najdou specializované pozice, které svůj strop zatím hledají.
„I když se může zdát, že platy dosáhly určitého stropu, stále existují pozice a specializace, kde mzdy rostou. Například IT architekti a hlavní vývojáři mohou dosáhnout průměrného platu kolem 100 tisíc korun měsíčně,“ vysvětluje Lukáš Truxa, ředitel společnosti Externity Group.
„V České republice se navíc platy v IT sektoru pohybují v širokém rozmezí, které neurčuje jen konkrétní pozice, ale také region. Například v Praze se mzdy IT pracovníků nejčastěji pohybují mezi šedesáti až sto dvaceti tisíci korun měsíčně, zatímco v Brně je to mezi padesáti až sto deseti tisíci korun,“ dodává.
Jako možné důvody současné stagnace Truxa vidí dosažení hranice nákladů, kdy firmy začínají narážet na omezené rozpočty, levnější konkurenci ze zahraničí, ale také pokračující automatizaci, nástup generativní umělé inteligence a low-code/no-code řešení.
Jak jsou na tom mzdy napříč vybranými kraji
Hrubé mzdy napříč IT spektrem. Pardubický kraj je pro podobnost dat sloučený s Královéhradeckým. Karlovarský pro nedostatek dat chybí. Zdroj: Grafton
Spíše než čisté narovnávání mezd IT pracovníků vůči jiným profesím Truxa vnímá, že se s rostoucí poptávkou po komplexnějších digitálních dovednostech v různých průmyslových odvětvích smazávají rozdíly mezi čistě IT a non-IT pozicemi.
„Například v oblasti financí, zdravotnictví a výroby se zvyšuje potřeba hlubších technologických znalostí, což vede zákonitě i k růstu platů v těchto sektorech,“ vysvětluje.
